18 C 136/2023-45 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se svým žalobním návrhem doručeným podepsanému soudu dne 2. 11. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 39 544,23 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný byl smluvním partnerem dodavatele/obchodníka s plynem [právnická osoba], se kterým uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky plynu pro odběrné místo [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Jelikož tento původní dodavatel/obchodník s plynem žalovaného pozbyl oprávnění nebo schopnost dodávat plyn a žalovaný si v následujících třech dnech nezvolil jiného dodavatele/obchodníka s plynem, ode dne 17. 10. 2021 zajišťovala dodávky plynu a další související služby žalobkyně jako dodavatel poslední instance. O této skutečnosti žalobkyně žalovaného informovala, zaslala mu i ceník plynu, ceník služeb a plán záloh. Závazkový vztah mezi zákazníkem a dodavatelem poslední instance vzniká ze zákona (ex lege). Povinnost dodávat plyn v režimu dodavatele poslední instance vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá nejdéle 6 měsíců a nevztahuje se na zákazníka, jehož spotřeba plynu za posledních 12 měsíců byla vyšší než 630 MWh. Žalobkyně dne 17. 2. 2022 vyúčtovala žalovanému fakturou, [variabilní symbol] částku ve výši 36 791,59 Kč včetně DPH, která byla splatná dne 9. 3. 2022. Faktura představuje cenu odebraného plynu a souvisejících služeb, a to za 921,63 m3 odebraného plynu ve fakturačním období 17. 10. 2021 - 14. 2. 2022. Žalobkyně dále dne 13. 3. 2022 vyúčtovala žalovanému fakturou, [variabilní symbol] částku ve výši 2 752,64 Kč včetně DPH, která byla splatná dne 4. 4. 2022. Faktura představuje cenu odebraného plynu a souvisejících služeb, a to za 80,48 m3 odebraného plynu ve fakturačním období 15. 2. 2022 – 1. 3. 2022. Na žádnou z těchto faktur žalovaný ničeho neuhradil a to ani po předcházejících výzvách. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek. <i>4. Podle § 12a odst. 2 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, dodavatel poslední instance je povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn.</i> <i>Podle odst. 7 téhož ustanovení dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn po dobu nejdéle 6 měsíců domácnosti, která má nové odběrné místo, do něhož elektřina nebo plyn nebyly ještě dodávány, a to v případě, byl-li o dodávku touto domácností požádán.</i> 5. Předloženými důkazy (oznámením o dodávkách v režimu poslední instance, ceníkem, plánem záloh a plateb, vyúčtováním dodávky plynu) bylo prokázáno, žalobkyně, coby dodavatel poslední instance ve smyslu cit. ustanovení energetického zákona, dodávala do odběrného místa plyn. Povinností žalovaného pak bylo uhradit kupní cenu dodaných energií. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil v řízení a ani neprokazoval, že aby dluh uhradil, uložil mu soud tuto povinnost k zaplacení tímto rozsudkem. Protože je žalovaný v prodlení se splacením dluhu, uznal ho soud povinným dle § 1970 o.z. platit i úroky z prodlení jdoucími ode dne následujícího po dni splatnosti té které faktury. Výše úroků z prodlení vyplývá z nař. vl. č. 351/2013 Sb. (výrok I.) 6. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována: soudním poplatkem v částce 1 582 Kč odměnou advokáta za 2,5 úkony právní služby po 500 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h), § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby, poloviční úkon za jednoduchou výzvu k plnění), náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 457,50 Kč. 8. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.