18 C 229/2022-50 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 22. 8. 2022 zaplacení celkem částky 10 250 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 30. 8. 2019 s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Podle ní poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřitelce poskytnuté finanční prostředky a to formou 60 týdenních splátek po 456 Kč, přičemž úvěr měl být splacen 23. 10. 2020. Spolu s půjčenými peněžními prostředky měl žalovaný vrátit i úrok ve výši 3 000 Kč, odměnu za administrativní činnost 3 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Dále si žalovaný zvolil doplňkovou službu životní pojištění a zavázal se platit poplatek 360 Kč. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas, uhradil do doby postoupení pohledávky částku 4 750 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně požaduje vrácení pouze částky 10 250 Kč představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení, přičemž vyčíslila kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 035,89 Kč, což je za dobu od 24. 10. 2020 do 7. 1. 2022, dále pak za dobu od 8. 1. 2022 požaduje zákonný úrok z prodlení v procentuální výši. Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku doposud dluží. 2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 došlo s účinností k témuž datu k postoupení pohledávek na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem. 3. Pobyt žalovaného se soudu nepodařil zjistit, proto mu byl pro toto řízení ustanoven opatrovník. Tento navrhoval žalobu zamítnout, namítal, že žalovaný nikdy předmětnou smlouvu neuzavřel, zpochybňoval pravost podpisu žalovaného na smlouvě. I kdyby žalovaný smlouvu uzavřel, pak namítal, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému žádné peněžní prostředky neposkytl a pokud žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně částku 4 750 Kč, pak se tak stalo omylem a o tuto částku se naopak obohatil právní předchůdce žalobkyně. Dále pak vznesl námitku promlčení. <i>4. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>5. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 6. Smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti – [anonymizováno] půjčka [číslo] ze dne 30. 8. 2019, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 30. 8. 2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému finanční částku ve výši 15 000 Kč, kterou žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku v 60 pravidelných týdenních splátkách po 456 Kč, tedy celkem částku 27 360 Kč, která je tvořena půjčkou v částce 15 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 12 000 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 3 000 Kč, administrativního poplatku ve výši 3 000 Kč, odměny za hotovostní inkaso ve výši 6 000 Kč a poplatkem za pojištění 360 Kč. Žalovaný v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácel, byl vyzván k splacení celé pohledávky. 7. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. V dané věci požaduje žalobkyně plnění z titulu bezdůvodného obohacení, když sice tvrdí, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce, avšak neprokazuje, ba ani netvrdí, že by před uzavřením smlouvy došlo k ověření schopnosti žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku. Za této situace je, ve smyslu § 86 a § 87 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, mezi účastníky předmětná smlouva o zápůjčce absolutně neplatná a žalobkyni tak vznikl nárok pouze na vrácení bezdůvodného obohacení, které je představováno rozdílem mezi částkou žalovanému poskytnutou (převzetí finančních prostředků žalovaný potvrdil v rámci smlouvy o zápůjčce) a žalovaným splacenou, tj. 10 250 Kč. Současně soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ode dne následujícího po sjednaném datu splatnosti, a to ve výši, která je v souladu s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., když jednak byla uvedena v kapitalizované výši a dále pak v procentuální sazbě (výrok I.). 8. K námitkám opatrovníka soud uvádí, že za situace, kdy pobyt žalovaného není soudu znám, není znám ani opatrovníkovi, pak se opatrovník úspěšně nemůže bránit proti žalobním tvrzením tím, že podpis na smlouvě není žalovaného, ostatně opatrovník ani podpis žalovaného nezná, stejně tak není relevantní jeho námitka, že peníze od věřitele nepřevzal, když v samotné smlouvě se uvádí, že je převzal při podpisu smlouvy. Nemůže mu být znám ani úmysl žalovaného, že by snad zasílal peníze věřiteli omylem. Pokud jde o námitku promlčení, pak s ohledem na datum podání žaloby a datum uzavření smlouvy, byť nyní se nárok žalobkyně podřadil pod režim bezdůvodného obohacení, lhůtě k vrácení peněžních prostředků, nárok žalobkyně neshledal soud jako promlčený. Pokud se opatrovník s žalovaným setkal, nebo je s ním v jiném druhu kontaktu, pak by dle názoru soudu odpadla nezbytnost zastoupení opatrovníkem. 9. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem v částce 800 Kč odměnou advokáta za 2 úkony právní služby po 300 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby) odměnou advokáta ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění ve výši 150 Kč dle § 11 odst. 2 písm. h), § 14b odst. 1 písm. a) vyhl č. 177/96 Sb. ve spojení s § 142a o.s.ř. náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. odměnou advokáta za 2 úkony právní služby po 1 540 Kč dle § 14b odst. 3, § 7 vyhl. č. 177/96 Sb. (vyjádření ve věci, účast u jednání) náhradou jeho hotových výdajů za 2 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. cestovným k jednání soudu osobním automobilem zn. Hyundai, [registrační značka] při průměrné spotřebě 6,3 l /100 km, ujetí 48 km k jednání z Hradce Králové do Pardubic a zpět, ceně 41,20 Kč benzinu natural, sazbě základní náhrady 5,20 Kč/km, tj. celkem 374 Kč náhradou za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. za 2 půlhodiny po 100 Kč, tj. 200 Kč s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 7 217,84 Kč. 10. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.