20 C 192/2022-99 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky shora s příslušenstvím. Uvedla, že účastníci uzavřeli dne 23. 4. 2020 smlouvu o úvěru reg. [číslo] jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 220 000 Kč, k jeho čerpání došlo bezhotovostně dne 23. 4. 2020. Žalovaný se zavázal splácet úvěr s úrokem 8,9 % p.a.. Počínaje dne 15. 6. 2020 měl žalovaný povinnost splácet vyčerpanou jistinu v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k 15. dni v kalendářním měsíci. Výše splátky vyčerpané jistiny úvěru měla odpovídat rozdílu mezi částkou 3 560 Kč a výši úroků splatných za období od předcházejícího dne splatnosti úroků popř. splátky jistiny úvěru do daného dne splatnosti. Žalovaný se tedy zavázal k 83 měsíčním splátkám po 3 560 Kč, poslední, 84., splátka měla odpovídat částce nesplacené jistiny úvěru a neuhrazených úroků. Za udržování pojištění sjednaného ve smlouvě měl žalovaný hradit 220 Kč měsíčně, měl hradit i poplatky a ceny za bankovní služby dle sazebníku. Žalovaný, ani přes opakované upomínání, nehradit závazky řádně a včas, uhradil pouze 5 pravidelných splátek. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného dopisem z 11. 8. 2021 odeslaným 12. 8. 2021 výzvu k okamžitému splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy. Žalovaný však ničeho neuhradil. V důsledku zesplatnění úvěru vznikla žalobkyni za žalovaným pohledávka skládající se z jistiny 212 200,43 Kč, poplatků úvěru 5 388 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 1 702,56 Kč (k 15. 10. 2021) a úroku 8,9 % ročně z jistiny od 16. 10. 2021 do zaplacení a za toto období i zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně však na úrok z úvěru požadovala pouze ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny. Ke dni podání žalobního návrhu (18. 11. 2021) tak pohledávku žalobkyně kromě výše uvedeného tvořili poplatky za služby spojené s úvěrem ve výši 5 448 Kč (od 15. 10. 2021 narostly o 60 Kč). Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně posuzovala a dospěla k závěru, že žalovaný hospodařil se svými prostředky zodpovědně, jeho účet vždy vykazoval kladný zůstatek. Žalovaný zakupoval potraviny v průměru za 4 966 Kč měsíčně ([jméno], [anonymizováno], [příjmení] - přičemž zde lze zakupovat i oblečení a jiné předměty), pohonné hmoty za 529 Kč měsíčně ([příjmení], [příjmení]), léky 95 Kč měsíčně, provoz telefonu 403 Kč měsíčně. Celkem se jedná o mandatorní výdaje 5 993 Kč, u kterých se dalo předpokládat, že je žalovaný nebude schopen omezit či zrušit. 2. Žalovaný k věci ničeho uvedl. Předvolání k jednání spolu s výzvou k vyjádření se ve věci bylo žalovanému doručeno do datové schránky dne 20. 1. 2023. Žalovaný se z jednání neomluvil, nedostavil se k němu. S ohledem na výše uvedené soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 3. Návrhem na rozhodnutí o poskytnutí osobního úvěru, Smlouvou o úvěru [číslo] Prohlášením o zdravotním stavu, Upomínkou ze dne 21. 12. 2020, Výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne 11. 8. 2021 včetně obálky, výpisem z účtu žalobkyně, všeobecnými obchodními podmínkami a úvěrovými podmínkami bylo prokázáno, že tuto smlouvu uzavřeli účastníci 23. 4. 2020, že žalobkyně se jí zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 220 000 Kč na dobu 84 měsíců, tedy do 15. 4. 2027, splátky byly sjednány na 3 560 Kč měsíčně, úroková sazba činila 8,9 % p.a., sjednáno bylo i pojištění za 220 Kč měsíčně, zaslání 1. upomínky mělo být zpoplatněno částkou 350 Kč, zaslání následujících upomínek již za 500 Kč, zasílání výpisů z úvěrového účtu v papírově formě bylo zpoplatněno částkou 39 Kč měsíčně. První splátka měla činit 1 196,56 Kč, 2. - 83. splátka měla činit 3 560 Kč a 84. Splátka měla činit 3 460,49 Kč. Splatné byly všechny vždy k 15. dni v měsíci, a to do května 2020. Kontaktní adresa na žalovaného byla dohodnuta do [obec], [obec a číslo]. Poskytnuté peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty dne 23. 4. 2020 převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný uhradil ve prospěch účtu žalobkyně 23. 4. 2020 a 18. 5. 2020 vždy 220 Kč za pojištění splátek a 15. 5. 2020 splátku 1 196,56 Kč. Pro neplacení sjednaných splátek byly žalovanému zaslány upomínky s upozorněním na možné okamžité zesplatnění úvěru i soudní řízení, který nakonec žalobkyně požadovala, a to ke dni 29. 9. 2021. Žalovaný v době předsmluvních jednání měl být svobodný, bez vyživovací povinnosti, s výdaji za bydlení 6 000 Kč a ostatními výdaji 500 Kč. Závazky u jiných poskytovatelů úvěru neměl. 4. Z další výzvy z 11. 8. 2021 soud zjistil, že žalovaný měl se žalobkyní uzavřenou i další úvěrovou smluv, a to ze dne 26. 6. 2020, podle které byl čerpán úvěr ve výši 80 000 Kč, který žalovaný nesplácel řádně a včas. 5. Předžalobní upomínkou z 25. 10. 2021 vč. podacího archu bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně žalovaného vyzval dopisem zaslaným mu na adresu uvedenou ve smlouvě ([obec a číslo], [obec]) i na [obec a číslo], [obec] k úhradě celkové částky 240 425,79 Kč do 7 dnů od odeslání výzvy s upozorněním na možné soudní řízení, nebude-li uvedená částka v plné výši uhrazena. 6. Z výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaný sjednané splátky úvěru nehradil řádně a včas a dlužil tak žalobkyni k 15. 10. 2021 částky uvedené v odstavci 1. tohoto odůvodnění. 7. Výpisem z registru BRKI/NRKI soud zjistil, že žalovaný měl u žalobkyně na základě smlouvy u 3. 2. 2016 zřízen kontokorent s poskytnutým objemem 5 000 Kč, splatnost nastalo 30. 9. 2018, nesplácení nebylo zjištěno. 8. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] předloženého žalobkyní soud zjistil, že průměrný měsíční příjem žalovaného od [právnická osoba] v období 12. 12. 2019 – 9. 4. 2020 činil 22 942 Kč, přičemž na účet obdržel ještě 28. 11. 2019 částku 1 000 Kč, 3. 12. 2019 částku 1 500 Kč, 20. 3. 2020 částku 9 300 Kč, 30. 3. 2020 částku 500 Kč a 16. 4. 2020 částku 800 Kč. Ve sledovaném období 20. 11. 2019 – 17. 4. 2020 činil zůstatek na účtu žalovaného od 551,84 Kč do 15 621,27 Kč. Z výpisu z účtu soud nezjistil nějaké závadové chování žalovaného, ale nákupy v obchodech [anonymizována tři slova], [jméno], [příjmení], [právnická osoba], [příjmení] maso uzeniny, aj. většinou v řádech stokorun až tisíce korun a výběry hotovosti z bankomatu. <i>9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>10. Podle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>11. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>12. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 13. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částek shora vč. úroků i úroků z prodlení je důvodný. Soud měl za prokázané, že žalobkyně na základě smlouvy se žalovaným ze dne 23. 4. 2020 tomuto ten samý den poskytla úvěr 220 000 Kč, který byl žalovaný povinen splatit žalobkyni do 15. 4. 2027 v 84. měsíčních splátkách, přičemž první splátka činila 1 196,56 Kč, poslední 3 460,49 Kč, ostatní pak 3 560 Kč měsíčně vč. úroků, celkem tak měl uhradit 296 577,05 Kč Smlouvou se žalovaný také