20 C 403/2022-95 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 49 762,04 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že účastníci uzavřeli dne 16. 12. 2020 smlouvu o úvěru k účtu [číslo] [bankovní účet], jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, k jeho čerpání došlo bezhotovostně. Žalovaný se zavázal splácet úvěr s úrokem 12,9 % p.a.. Počínaje dnem 15. 1. 2021 měl žalovaný povinnost splácet vyčerpanou jistinu v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k 15. dni v kalendářním měsíci. Výše splátky vyčerpané jistiny úvěru měla odpovídat rozdílu mezi částkou 843 Kč a výši úroků splatných za období od předcházejícího dne splatnosti úroků popř. splátky jistiny úvěru do daného dne splatnosti. Žalovaný se tedy zavázal k 92 měsíčním splátkám po 843 Kč, poslední splátka měla odpovídat částce nesplacené jistiny úvěru a neuhrazených úroků. Žalovaný se zavázal hradit pojistné, měl hradit i poplatky a ceny za bankovní služby dle sazebníku. Žalovaný, ani přes opakované upomínání, nehradit závazky řádně a včas, uhradil pouze 9 pravidelných splátek. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného dopisem z 13. 7. 2022 k okamžitému splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy. Žalovaný však ničeho neuhradil. V důsledku zesplatnění úvěru vznikla žalobkyni za žalovaným pohledávka skládající se z jistiny 47 462,04 Kč, poplatků úvěru 2 300 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 4 972,58 Kč (k 21. 7. 2022) a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 290,61 Kč, k úroku 12,9 % ročně z jistiny od 22. 7. 2022 do zaplacení a za toto období i zákonný úrok z prodlení z jistiny. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně posuzovala a dospěla k závěru, že žalovaný byl úvěruschopný. Vycházela přitom z insolvenčního a živnostenského rejstříku, bankovních a nebankovních registrů, zjistila tak, že žalovaný má mimo žalobkyni další dva dluhy vyplývajících z úvěrových smluv a souhrnná měsíční splátka těchto úvěrů činila 5 060 Kč. Žalovaný tvrdil v žádosti o poskytnutí osobního úvěru, že má příjem ve výši 26 000 Kč a výdaje 1 500 Kč na bydlení, 500 Kč na pojištění, 500 Kč na spoření a 0 Kč na ostatní výdaje. Žalobkyně vycházela z výdajů žalovaného v celkové výši 16 441 Kč skládající se z 500 Kč na pojištění a ostatních výdaje, když výdaje na spoření nejsou zohledňovány, 2 087 Kč na bydlení, a 3 860 Kč představujících životní minimum, dále z výdajů žalovaného na závazky u žalobkyně 4 934 Kč a na úvěry u jiných poskytovatelů 5 060 Kč. 2. Žalovaný k věci ničeho uvedl. Předvolání k jednání spolu s výzvou k vyjádření se ve věci bylo žalovanému doručeno na adresu jeho trvalého bydliště dne 6. 2. 2023 postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř.. Žalovaný se z jednání neomluvil, nedostavil se k němu. S ohledem na výše uvedené soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 o.s.ř. Vycházel přitom z listiny předložených žalobkyní. 3. Návrhem na rozhodnutí o poskytnutí osobního úvěru, žádosti o poskytnutí osobního úvěru, Standardními evropskými informacemi o spotřebitelském úvěru, Smlouvou o úvěru [číslo] Prohlášením o zdravotním stavu, obchodními podmínkami, výpisem z úvěrového účtu a výpisem z účtu, odpovědí z registru, upomínkou ze dne 20. 12. 2021, výzvami k okamžitému splacení dluhu ze dne 25. 5. 2022 včetně obálky, bylo prokázáno, že uvedenou smlouvu uzavřeli účastníci 16. 12. 2020, na jejím základě žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč na dobu 96 měsíců, tedy do 15. 12. 2028, splátky byly sjednány na 843 Kč měsíčně, úroková sazba činila 12,9 % p.a., sjednáno bylo i pojištění za 50 Kč měsíčně, poplatek za zpracování úvěru 490 Kč byl ze strany žalovaného uhrazena formou zápočtu při čerpání úvěru, kontaktní adresa žalovaného byla ujednána [obec a číslo], [obec], zaslání 1. upomínky mělo být zpoplatněno částkou 350 Kč, zaslání následujících upomínek již 500 Kč, zasílání výpisů z úvěrového účtu v papírově formě bylo zpoplatněno částkou 39 Kč měsíčně. První splátka měla činit 519,58 Kč, 2. - 95. splátka měla činit 843 Kč a 96. splátka měla činit 781,61 Kč. Splatné byly všechny vždy k 15. dni v měsíci. Poskytnuté peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty převodem na běžný účet. Pro neplacení sjednaných splátek byla žalovanému zaslána upomínka s upozorněním na možné okamžité zesplatnění celého úvěru vč. příslušenstvím, nebude-li neprodleně uhrazeno dlužných 4 037,34 Kč do 5 dnů od odeslání upomínky. Žalovaný byl dále výzvami z 25. 5. 2022 vyzván k okamžitému splacení dluhu a i v případě dlužných částek týkající se jiných úvěrů na 60 000 Kč z 27. 4. 2018, 70 000 Kč z 16. 5. 2019 a 200 000 Kč z 19. 1. 2017. Žalovaný požadoval úvěr v době, kdy měl být svobodný, bez vyživovací povinnosti, s měsíčními výdaji za bydlení ve vlastním domě či bytě 1 500 Kč, za pojištění a spoření vždy po 500 Kč a ostatními výdaji 0 Kč. Závazky u jiných poskytovatelů úvěru uvedl ve výši 0 Kč, u žalobkyně ve výši 223 735,09 Kč s celkovou výši splátek 4 601 Kč. Žalovaný měl k dispozici mobilní telefon a měl dosahovat pravidelný příjem 26 000 Kč měsíčně čistého. Systém žalobkyně vycházel z celkových výdajů na domácnost žalovaného 6 447 Kč s měsíční splátky všech úvěrů u žalobkyně i jiných subjektů 9 661 Kč, když v registrech BRKI, NRKI i SOLUS byl ohledně žalovaného negativní záznam. 4. Předžalobní upomínkou z 1. 8. 2022 vč. podacího archu bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně žalovaného vyzval dopisem zaslaným mu na adresu trvalého pobytu k úhradě celkové částky 55 282,73 Kč do 7 dnů od odeslání výzvy s upozorněním na možné soudní řízení, nebude-li uvedená částka v plné výši uhrazena. 9. K výdajům žalovaného žalobkyně ani přes poučení soudu o možném neúspěchu ve věci ničeho nedoložila. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ Obč.Z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 1879 Obč.Z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Podle § 2048 Obč.Z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 16. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho