23 C 240/2023-62 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 17. 2. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 135 140,65 Kč s příslušenstvím (úrokem, zákonným úrokem z prodlení). Tvrdila, že žalovaný jako dlužník (úvěrovaný) uzavřel s její právní předchůdkyní spol. [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO], jako věřitelem (úvěrující) dne 16. 9. 2014 Smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru č. [anonymizováno] [bankovní účet] (dále i jako„ úvěr“), na základě níž byl žalovanému poskytnut možnost čerpat úvěr až do výše 76 000 Kč. Úvěr byl zřízen a veden na účtu žalovaného č. [bankovní účet] (dále i jako„ účet“). Žalovaný své povinnosti vyplývající ze Smlouvy však neplnil řádně, když na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který žalovaný ve sjednané lhůtě neuhradil, proto věřitel od Smlouvy odstoupil a úvěr zesplatnil ke dni 9. 7. 2020. K tomuto datu dlužil žalovaný jistinu ve výši 135 140,65 Kč Vedle tohoto nároku požadovala žalobkyně i zaplacení úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 135 140,65 Kč od 10. 7. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 135 140,65 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení. Před uzavřením Smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, a to na základě dostupných databází (SOLUS, CCB, insolvenční rejstřík) z vlastních zdrojů (pohyby na bankovním účtu) i informací od žalovaného. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 12. 2021, což bylo žalovanému oznámeno dne 28. 12. 2021. Žalovaný dlužnou částku přes písemnou upomínku neuhradil. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, přičemž žaloba jí byla řádně doručena postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na adresu místa trvalého pobytu dle registru obyvatel (CEO). 3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili. 4. Smlouvou o kontokorentním úvěru ze dne 16. 9. 2014 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně spol. [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], jako věřitel (úvěrující) poskytla žalovanému jako dlužníku (úvěrovaný) kontokorentní úvěr až do výše 76 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením Smlouvy z dostupných zdrojů s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Ze Smlouvy o úvěru bylo dále zjištěno, že se žalovaný zavázal čerpaný úvěr splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 18 % p.a., splatným měsíčně. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze Smlouvy neplnil, na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který neuhradil, proto věřitel od Smlouvy odstoupil a úvěr zesplatnil ke dni 9. 7. 2020. Žalobkyně prokázala aktivní legitimaci Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 12. 2021, kterou nabyla pohledávku za žalovaným, což mu bylo písemně oznámeno. Žalovaný však dluh přes písemnou upomínku nezaplatil. 5. Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Po zhodnocení všech důkazů dospěl soud k následujícímu závěru. 10. Žalobkyně v řízení prokázala, že mezi její právní předchůdkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena výše popsaná úvěrová smlouva, kterou soud posoudil jako platnou. Prokázáno bylo i čerpání úvěru. Při posuzování platnosti se soud zabýval vedle podstatných náležitostí Smlouvy o úvěru tím, zda poskytovatel úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet, a to v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, nyní upraveno z. č. 257/2016 Sb.). Soud má za to, že poskytovatel se nespokojil jen s informacemi od žalovaného, ale sám vyvinul potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet. V souzené věci z předložených listin vyplývá, že poskytovatel se před podpisem Smlouvy zabýval otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát závazkům ze Smlouvy dostatečným způsobem. 11. Věřitel úvěr zesplatnil dle Smlouvy po právu. Žalovaný totiž v průběhu trvání smluvního vztahu přestal plnit řádně své smluvní povinnosti. V souladu s ust. § 1970 o.z. náleží žalobkyni i právo na sjednaný úrok a úroky z prodlení. V období, za něž jsou požadovány, je žalovaný v prodlení se splněním svých povinností. Ze všech těchto důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 12. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni, která žalovanému zaslala předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 30 235,20 Kč. Podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za jeden úkon právní služby činí 6 380 Kč. Žalobkyni náleží náhrada odměny advokáta za požadované 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky podání žaloby) po 6 540 Kč, tj. 20 520 Kč, 3x paušální náhrada podle § 13 odst. 4 vyhlášky po 300 Kč, tj. 900 Kč. Podle § 137 odst. 3 o.s.ř. činí náhrada DPH ve výši 21 %, celkem 4 309,20 Kč, když zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Dále žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 406 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady nahradit k rukám advokáta. Náhrada nákladů řízení žalobkyni náleží, neboť vyhověla požadavkům ust. § 142a o.s.ř. tím, že žalovanému před podáním žaloby zaslala na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku). 13. Lhůta k plnění byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.