23 C 287/2023-67 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 18. 7. 2023 domáhala proti žalovaným zaplacení celkové částky 154 470,95 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení a smluvním úrokem z úvěru vč. kapitalizovaného). Žalobkyně jako věřitel uzavřela dne 15. 3. 2007 s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození], jako dlužníkem (klient), Smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření pod [číslo] (dále jen jako Smlouva), v rámci které se dlužník zavázal v případě překlenovacího úvěru splácet úroky z úvěru v pravidelných měsíčních splátkách až do přidělení cílové částky a po jejím přidělení v měsíčních splátkách splácet jistinu úvěru a úroky až do úplného splacení ve výši dle Smlouvy. Dlužník dne 22. 10. 2010 zemřel a veškerá práva a povinnosti z předmětné Smlouvy přešly na [celé jméno žalované] - žalovanou 1/ jako spoludlužnici. Žalovaná 2/ na sebe vzala písemným prohlášení ručitele ze dne 19. 3. 2007 povinnost, že pohledávku žalobkyně, vyplývající ze Smlouvy, či její nesplacenou část včetně příslušenství, uspokojí, pokud tak neučiní žalovaná 1/. Žalobkyně na základě uvedené Smlouvy poskytla v období 3, 6/2007 celkovou částku 250 000 Kč (úvěr). Úvěr byl čerpán, avšak pravidelné splátky nebyly ze strany žalovaných přes výzvy hrazeny. Proto žalobkyně využila svého práva a od Smlouvy odstoupila ke dni 31. 3. 2023 a vyzvala žalované k zaplacení dlužné částky ve výši 156 194,52 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 154 470,95 Kč a úroků z úvěru ve výši 1 723,57 Kč. Žalované však dluh přes písemnou výzvu neuhradili. Po odstoupení projevila žalovaná 1/ ochotu plnit dluh ve splátkách 3 000 Kč měsíčně, které jsou od 2/2023 pravidelně hrazeny. 2. Žalované se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřily, přičemž žaloba jim byla řádně doručena postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na adresu místa trvalého pobytu dle registru obyvatel (CEO). 3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili. 4. Smlouvou o úvěru ze dne 15. 3. 2007 má soud za prokázané, že žalobkyně jako věřitel poskytla dlužníku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] překlenovací úvěr ze stavebního spoření ve výši 250 000 Kč, který se dlužník zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem. Dlužník dne 22. 10. 2010 zemřel, proto veškerá práva a povinnosti ze Smlouvy o úvěry přešly na jeho manželku - žalovanou 1/ jako spoludlužnici. Z prohlášení ručitele ze dne 19. 3. 2007 vyplynulo, že žalovaná 2/ na sebe vzala povinnost, že pohledávku žalobkyně, vyplývající ze Smlouvy, uspokojí, pokud tak neučiní žalovaná 1/. Úvěr byl čerpán, ale žalovaná strana sjednané splátky pravidelně nehradila. Proto žalobkyně od Smlouvy odstoupila a vyzvala žalované k zaplacení dluhu ve výši 156 194,52 Kč (jistina 154 470,95 Kč, kapitalizovaný úrok z úvěru 1 723,57 Kč). Žalované přes písemnou výzvu dluh neuhradili. 5. V návaznosti na skutečnost, že věc byla rozhodnuta poté, co 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zabýval se soud i tím, jaký hmotněprávní předpis aplikovat. Dle ust. § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb. (občanský zákoník), řídí se právní poměry ze smluv vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. S ohledem na to, že k uzavření předmětné Smlouvy o úvěru došlo již dne 15. 3. 2007, tedy před nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., aplikoval soud předpis účinný k tomuto dni. Tím je zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (obč. zák.), příp. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (obch. zák.), ve znění pozdějších předpisů. 6. Dle ust. § 497 zákona č. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník, ve znění platném do 31. 12. 2013 – obch. zák.) smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle ust. § 501 odst. 1 obch. zák. věřitel je povinen dlužníku peněžní prostředky poskytnout, jestliže byl o to dlužníkem v souladu se smlouvou požádán, a to v době stanovené v požadavku, jinak bez zbytečného odkladu. Dle odst. 2 téhož ust. stanoví-li smlouva, že úvěr lze použít pouze k určitému účelu, může věřitel omezit poskytnutí peněžních prostředků pouze na plnění závazků dlužníka převzatých v souvislosti s tímto účelem. 8. Dle ust. § 502 odst. 1 obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. Dle odst. 2 téhož ust. v pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období. 9. Dle ust. § 401 obch. zák. strana, vůči níž se právo promlčuje, může písemným prohlášením druhé straně prodloužit promlčecí dobu, a to i opakovaně; celková promlčecí doba nesmí být delší než 10 let od doby, kdy počala poprvé běžet. Toto prohlášení lze učinit i před počátkem běhu promlčecí doby. 10. Dle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 11. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Po zhodnocení všech důkazů dospěl soud k následujícímu závěru. 13. Žalobkyně v řízení prokázala, že jako věřitel má vůči žalované 1/ jako spoludlužníku a žalované 2/ jako ručiteli právo na plnění z výše popsané úvěrové smlouvy, kterou uzavřela dne 15. 3. 2007 s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako dlužníkem, který následně dne 22. 10. 2010 zemřel a povinnosti z předmětné Smlouvy přešly na žalovanou 1/ jako spoludlužníka (viz sdělení notáře ze dne 25. 5. 2012). Soud Smlouvu o úvěru posoudil jako platnou, byla řádně uzavřena, prokázáno bylo i čerpání úvěru a další ujednaní o úrocích. 14. Věřitel úvěr zesplatnil dle Smlouvy po právu. Žalovaná strana totiž v průběhu trvání smluvního vztahu přestala plnit své smluvní povinnosti, tedy platit řádně splátky a sjednaný úrok. Po právu, v souladu se Smlouvou a v návaznosti na shora citovaná zákonná ustanovení, je i požadavek na smluvní úroky. V souladu s ust. § 517 odst. 2 obč. zák. (nyní § 1970 o.z.) náleží žalobkyni i právo na úroky z prodlení. V období, za něž jsou požadovány, jsou žalované v prodlení se splněním svých povinností. Ze všech těchto důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 15. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 8 324 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 724 Kč a paušální náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka za 2 úkony (sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) po 300 Kč, tj. 600 Kč, dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Splněním povinnosti jednou ze žalovaných zanikne povinnost druhé žalované. 16. Lhůta k plnění byla žalovaným stanovena se souhlasem žalobkyně v přiměřených splátkách, resp. prodloužena u náhrady nákladů řízení, a to v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.