6 C 210/2023-42 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalované návrh na zaplacení částky 77 450 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 12. 2. 2020 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut právním předchůdcem žalobkyně úvěr ve výši 41 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 78 102 Kč, a to formou 24 měsíčních splátek po 3 255 Kč, poslední splátka byla dohodnuta ve výši 3 237 Kč s tím, že byla stanovena na 17. 2. 2022. Žalovaná své smluvní závazky nehradila řádně a včas, když za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradila na pohledávku celkem 1 000 Kč. 2. Dále uvedla, že dne 30. 10. 2019 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut právním předchůdcem žalobkyně úvěr ve výši 50 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 78 475 Kč, a to formou 30 měsíčních splátek po 2 616 Kč, poslední splátka byla dohodnuta ve výši 2 611 Kč s tím, že byla stanovena na 30. 4. 2022. Žalovaná své smluvní závazky nehradila řádně a včas, když za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradila na pohledávku celkem 12 550 Kč. 3. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k převedení pohledávek na žalující společnost. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 16. 12. 2022. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila částku 205 553,51 Kč, když žalobkyně požaduje po žalované pouze vrácení částek představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení. Poslední upomínku před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalované dne 9. 3. 2023, žalovaná však na dlužnou částku již nic nezaplatila. 4. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně i žalovaná byly vyzvány, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně ani žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřily, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemají námitek 5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 6. Soud měl prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru uzavřenou dne 12. 2. 2020 mezi společností [právnická osoba] a žalovanou, že uvedená společnost se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 41 000 Kč a žalovaná se zavázala v souvislosti s tímto úvěrem zaplatit souhrnný poplatek ve výši 37 102 Kč, tedy se zavázala zaplatit celkem částku 78 102 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách ve výši 3 255 Kč, když poslední splátka činí částku 3 237 Kč a byla stanovena na 17. 12. 2022. Podle článku 9 smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, které žalovaná podepsala dne 12. 12. 2020, se žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně dohodli na tom, že smlouva je uzavřena na dobu určitou. 7. Soud měl prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru uzavřenou dne 30. 10. 2018 mezi společností [právnická osoba] a žalovanou, že uvedená společnost se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaná se zavázala v souvislosti s tímto úvěrem zaplatit souhrnný poplatek ve výši 28 475 Kč, tedy se zavázala zaplatit celkem částku 78 475 Kč, a to v 30 měsíčních splátkách ve výši 2 616 Kč, když poslední splátka činí částku 2 611 Kč a byla stanovena na 30. 4. 2022. Podle článku 9 smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, které žalovaná podepsala dne 30. 10. 2019, se žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně dohodli na tom, že smlouva je uzavřena na dobu určitou. 8. Listinou ze dne 16. 12. 2022 vyrozuměla společnost [právnická osoba] žalovanou, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka v částkách 106 020,85 Kč a 99 532,66 Kč postoupena žalující společnosti. 9. Dopisem ze dne 9. 3. 2023 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 175 355,43 Kč, a to ve lhůtě do 24. 3. 2023. 10. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. podle odstavce 2 cit. ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částek 40 000 Kč a 37 450 Kč spolu s příslušenstvím, jakožto vydání bezdůvodného obohacení je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná při podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru převzala dne 12. 2. 2020 v hotovosti od právní předchůdkyně žalobkyně částku 41 000 Kč a dne 30. 10. 2019 částku 50 000 Kč, kterou se zavázala uhradit v dohodnutých měsíčních splátkách. Na tyto pohledávky žalovaná uhradila pouze 1 000 Kč a 12 550 Kč. Ze strany žalované nebylo prokázáno, ale ani tvrzeno, že by na úhradu poskytnutých spotřebitelských úvěrů bylo žalovanou plněno více, než jak bylo tvrzeno stranou žalující. Žalovaná je proto povinna s přihlédnutím k uzavřené smlouvě o postoupení pohledávek vrátit to, co obdržela a dosud nevrátila jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Soud proto uložil žalované, aby ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení vydala žalobkyni majetkový prospěch, který získala bez právního důvodu, tedy aby vydala bezdůvodné obohacení, které na úkor žalující strany získala. Žalované tak bylo uloženo, aby žalobkyni zaplatila částku 40 000 Kč a 37 450 Kč. Protože splatnost poslední splátky byla ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne 12. 2. 2020 dohodnuta na 17. 2. 2022 a ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne 30. 10. 2019 byla splatnost poslední splátky dohodnuta na 30. 4. 2022, bylo žalované v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o.z. a dále podle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. uloženo, aby žalobkyni zaplatila i zákonný úrok z prodlení, který byl za dobu od 18. 2. 2022 do data postoupení, tedy do 14. 12. 2022 kapitalizován ve výši 3 942,78 Kč a za dobu od 1. 5. 2022 do data postoupení, tedy do 14. 12. 2022 kapitalizován ve výši 2 811,35 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužných částek od 15. 12. 2022 do zaplacení, tak jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. 12. Úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Na nákladech řízení tak byla žalobci přiznána odměna za 3 úkony po 4 220 Kč podle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a dále 3 x paušál po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka 3 098 Kč za zaplacený soudní poplatek podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 19 505,60 Kč.