6 C 411/2022-33 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalované návrh na zaplacení částky 10 450 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 2. 9. 2019 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byla žalované poskytnuta právním předchůdcem žalobkyně zápůjčka ve výši 22 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 42 817 Kč, a to formou 60 týdenních splátek po 714 Kč, poslední splátka byla dohodnuta ve výši 691 Kč s tím, že byla stanovena na 26. 10. 2020. Žalovaná své smluvní závazky nehradila řádně a včas, když za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradila na pohledávku celkem 11 550 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k převedení pohledávek na žalující společnost. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 30. 1. 2022. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila částku 46 422,34 Kč, když žalobkyně požaduje po žalované pouze vrácení částek představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení. Poslední upomínku před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalované dne 6. 6. 2022, žalovaná však na dlužnou částku již nic nezaplatila. 2. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně i žalovaná byly vyzvány, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně ani žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřily, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemají námitek 3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 4. Soud měl prokázáno smlouvou o zápůjčce uzavřenou dne 2. 9. 2019 mezi společností [právnická osoba] a žalovanou, že uvedená společnost se zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 22 000 Kč a žalovaná se zavázala v souvislosti s touto zápůjčkou zaplatit souhrnný poplatek ve výši 19 017 Kč, tedy se zavázala zaplatit celkem částku 42 817 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 714 Kč, když poslední splátka činí částku 691 Kč a byla stanovena na 26. 10. 2020. Podle článku 9 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, které žalovaná podepsala dne 2. 9. 2019, se žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně dohodli na tom, že smlouva je uzavřena na dobu určitou. 5. Listinou ze dne 30. 1. 2022 vyrozuměla společnost [právnická osoba] žalovanou, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 byla pohledávka v částce 46 422,34 Kč postoupena žalující společnosti. 6. Dopisem ze dne 6. 6. 2022 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 40 700,07 Kč, a to ve lhůtě do 21. 6. 2022. 7. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. podle odstavce 2 cit. ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 10 450 Kč spolu s příslušenstvím, jakožto vydání bezdůvodného obohacení je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná při podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru převzala dne 2. 9. 2019 v hotovosti od právní předchůdkyně žalobkyně částku 22 000 Kč, kterou se zavázala uhradit v dohodnutých týdenních splátkách. Na tyto pohledávky žalovaná uhradila pouze 11 550 Kč. Ze strany žalované nebylo prokázáno, ale ani tvrzeno, že by na úhradu poskytnutého spotřebitelského úvěru bylo žalovanou plněno více, než jak bylo tvrzeno stranou žalující. Žalovaná je proto povinna s přihlédnutím k uzavřené smlouvě o postoupení pohledávek vrátit to, co obdržela a dosud nevrátila jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Soud proto uložil žalované, aby ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení vydala žalobkyni majetkový prospěch, který získala bez právního důvodu, tedy aby vydala bezdůvodné obohacení, které na úkor žalující strany získala. Žalované tak bylo uloženo, aby žalobkyni zaplatila částku 10 450 Kč. Protože splatnost poslední splátky byla ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne 2. 9. 2019 dohodnuta na 26. 10. 2020, bylo žalované v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o.z. a dále podle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. uloženo, aby žalobkyni zaplatila i zákonný úrok z prodlení, který byl za dobu od 27. 10. 2020 do data postoupení, tedy do 28. 1. 2022 kapitalizován ve výši 1 099,21 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužných částek od 29. 1. 2022 do zaplacení, tak jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. 9. Úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Na nákladech řízení tak byla žalobci přiznána odměna za 3 úkony po 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a dále 3 x paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka 800 Kč za zaplacený soudní poplatek podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 2 252 Kč.