6 C 8/2023-40 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení shora uvedené částky. Uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 13. 9. 2019 uzavřena smlouva o úvěru – express půjčka [číslo]. Uzavřenou smlouvou se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 119 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 84 měsíčních splátkách ve výši 2 377,16 Kč, a to počínaje dnem 15. 10. 2019. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 16,2 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy je sazebník poplatků, produktové podmínky a všeobecné obchodní podmínky, přičemž žalovaní stvrdili svým podpisem, že tyto dokumenty převzali a seznámili se s nimi. [příjmení] svůj závazek splnila a dne 13. 9. 2019 úvěr žalovanému poskytla. Žalovaný však nesplnil svou povinnost a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas a z tohoto důvodu banka využila svého práva a poskytnutý úvěr prohlásila dopisem ze dne 20. 5. 2022 za okamžitě splatný v celé výši. Žalovaný dosud nezaplatil a žalobkyni tak dluží na jistině částku 94 269,74 Kč, smluvní poplatky ve výši 1 500 Kč a dále smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 6 578,55 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 918,11 Kč. Žalobkyně se domáhá výše uvedeného plnění a dále zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku ve výši 11,75 % ročně od 29. 9. 2020 do zaplacení z částky 100 848,26 Kč. Žalobkyně poukázala na to, že k úhradě dlužné částky nedošlo ani poté, co žalovanému byla zaslána předžalobní výzva. 2. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně i žalovaný byli vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně s navrhovaným postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemá námitek. 3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 4. Soud měl prokázáno smlouvou o úvěru – express půjčka [číslo] uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalovanými dne 13. 9. 2019, že banka se zavázala poskytnout žalovanému ve výši 119 000 Kč jakožto spotřebitelský úvěr a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 84 měsíčních splátkách ve výši 2 377,16 Kč, a to počínaje dnem 15. 10. 2019 Smluvní strany se dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 16,2 % ročně. Podle čl. III/6 je banka v případě prodlení klienta s úhradou pohledávek oprávněna ukončit smluvní vztah s klientem a prohlásit svým rozhodnutím dluh klienta za ihned splatný. 5. Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 22. 5. 2020 měl soud prokázáno, že žalobkyně závazek vyplývající ze smluvního ujednání smluvních stran, a to úvěr č. [bankovní účet] prohlásila za splatný ke dni 20. 5. 2022 s tím, že nesplacená jistina ční částku 94 269,74 Kč a smluvní úrok ke dni prohlášení okamžité splatnosti je ve výši 6 578,55 Kč. 6. Platební historií předmětné smlouvy a výpisem z úvěrového účtu měl soud prokázáno, že žalovanému byl poskytnut úvěr v celkové výši 119 000 Kč, dále bylo prokázáno, kdy a jakou částku žalovaný nejen čerpal a kdy a kolik splácel, ale i to, že ke dni splatnosti v důsledku oznámení o zesplatnění byl dluh na jistině ve výši 94 269,74 Kč, smluvní poplatky činili částku 1 500 Kč a smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti byl ve výši 6 578,55 Kč. 7. Předžalobní upomínkou ze dne 30. 9. 2022 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení dlužné částky. 8. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení žalované částky je důvodný. V průběhu řízení byla tvrzení žalobkyně prokázána listinnými důkazy, bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru – express půjčka, žalovanému poskytla úvěr ve výši 119 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit 84 měsíčních splátkách, přičemž smluvní strany se dohodli na úročení úvěru sazbou 16,2 % ročně. Žalovaný nedodržel povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy, nesplácel řádně a včas poskytnuté prostředky ani po výzvách žalobkyně a tato proto úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě celé dlužné částky. Ke dni ukončení činila dlužná částka celkem 95 769,74 Kč. Protože žalovaný porušil své povinnosti vyplývající ze sjednané smlouvy, je s přihlédnutím ke shora cit. zák. ust. povinen žalobkyni zaplatit dlužnou částku, tak jak je specifikováno ve výroku tohoto rozhodnutí. Protože žalovaný je v prodlení s úhradou dluhu, bylo mu v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními uloženo, aby žalobkyni zaplatil i smluvené úroky a úroky z prodlení. 13. Úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Na nákladech řízení tak byla žalobkyni přiznána odměna za tři úkony po 4 940 Kč podle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/96 Sb., v platném znění a dále 3 x paušál po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl č. 177/96 Sb., v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka 3 831 Kč za zaplacený soudní poplatek podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 22 852,20 Kč.