7 C 188/2023-43 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 10 624 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná cestovala ve dnech 6.1.2021, 25. 1. 2021, 26. 1. 2021, 20. 9. 2021, 19. 10. 2021, 10. 11. 2021, 22. 11. 2021 veřejným dopravním prostředkem, jehož provozovatelem je [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno] (který žalobci předmětnou pohledávku postoupil) a na výzvu orgánu přepravní kontroly se nevykázala platnou jízdenkou, na místě nezaplatila za uskutečněnou jízdu dlužné jízdné v částce 16 Kč (při kontrole ve dnech 25. 1. 2021, 26. 1. 2021, 6. 11. 2021) a jízdné v částce 19 Kč (při kontrole ve dnech 20. 9. 2021, 19. 10. 2021, 10. 11. 2021, 22. 11. 2021 ani přirážku k jízdnému vždy v částce 1 500 Kč. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani na základě písemné výzvy. Aktivní legitimace žalobce vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla usnesením soudu ze dne 11.7.2023 vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez její osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, její souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobce a žalované. 3. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 4. Předloženými listinami, a to zápisy o provedených přepravních kontrolách, Smluvními přepravními podmínkami, Tarifem jízdného bylo prokázáno, že žalovaná cestovala dne 6. 1. 2021 a 25. 1. 2021 na lince č. 6 městské hromadné dopravy provozované [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno] (dále jen„ MHD“) bez platné jízdenky, když dlužné jízdné vždy ve výši 16 Kč ani přirážku ve výši vždy 1 500 Kč za uskutečněnou jízdu na místě neuhradila, dále dne 26. 1. 2021 cestovala na lince č. 13 MHD bez platné jízdenky a dlužné jízdné ve výši 16 Kč a přirážku ve výši 1 500 Kč na místě neuhradila, dále dne 20. 9. 2021 a 10. 11. 2021 cestovala na lince č. 5 MHD bez platné jízdenky a dlužné jízdné vždy ve výši 19 Kč a přirážku vždy ve výši 1 500 Kč na místě neuhradila, dále dne 19. 10. 2021 cestovala na lince č. 2 MHD bez platné jízdenky a dlužné jízdné ve výši 19 Kč a přirážku ve výši 1 500 Kč na místě neuhradila a dne 22. 11. 2021 cestovala na lince č. 1 MHD bez platné jízdenky a dlužné jízdné ve výši 19 Kč a přirážku ve výši 1 500 Kč na místě neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 6. 2022 spolu se seznamem postoupených pohledávek byla prokázána aktivní legitimace žalobce. Sdělení o postoupení pohledávky a výzva k úhradě byly žalované odeslány dne 20. 4. 2023 dle potvrzení o odeslání písemnosti. <i>5. Podle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.</i> <i>6. Dle zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, ve znění platném ke dni skutku, § 18a) odst. 2 písm. c), je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Dle odst. 3 téhož ustanovení zákona, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč (obdobně též § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, ve znění platném ke dni skutku a odst. 6 téhož ustanovení zákona).</i> 7. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Dle shora citovaných zákonných ustanovení žalované uložil povinnost zaplatit žalobci 10 624 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z z částky 1 516 Kč ve výši 8,25 % p.a. od 7.1.2021 do zaplacení, z částky 1 516 Kč ve výši 8,25 % p.a. od 26.1.2021 do zaplacení, z částky 1 516 Kč ve výši 8,25 % p.a. od 27.1.2021 do zaplacení, z částky 1 519 Kč ve výši 8,5 % p.a. od 21.9.2021 do zaplacení, z částky 1 519Kč ve výši 8,5 % p.a. od 20.10.2021 do zaplacení, z částky 1 519 Kč ve výši 8,5 % p.a. od 11.11.2021 do zaplacení, z částky 1 519 Kč ve výši 8,5 % p.a. od 23.11.2021 do zaplacení, neboť žalovaná byla prokazatelně v prodlení se svým dluhem. Nárok na přiznání požadovaného úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o.z. a ustanovení § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném ke dni vzniku prodlení. Navíc žalovaná zůstala v řízení zcela nečinná, žalobcova tvrzení ničím nezpochybňovala. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř. Žalobce vyzval žalovanou více jak 7 dnů před podáním žaloby k plnění, tuto výzvu zaslal na poslední známou adresu. Soud tedy přiznal žalobci proti žalované právo na náhradu nákladů řízení sestávající ze soudního poplatku 800 Kč, odměny advokáta 3 x 200 Kč, určenou dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzvu k plnění, dále pak paušální náhrady hotových výdajů advokáta za převzetí zastoupení advokátem, sepis žaloby a výzvu k plnění, tj. 3 x 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, a dle § 137 odst. 3 písm. a) a § 151 odst. 2 o.s.ř. 21% daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně a dle zákona č. 235/2004 Sb. mu vzniká povinnost tuto daň státu odvést. Náhradu nákladů řízení, celkem ve výši 2 252 Kč, je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 o.s.ř). Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Lhůta k plnění byla stanovena jako zákonná třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř.