7 C 391/2022-88 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce požadoval po žalovaném 23 456,98 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] (dále jen Banka) uzavřel s žalovaným dne [číslo] Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] (dále jen Smlouva o úvěru), v níž se Banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši minimální splátky, která byla stanovena jako 5 % čerpaného úvěru, přičemž výše splátky byla žalovanému vždy oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Žalovaný byl v rámci těchto splátek kromě jistiny povinen platit v souladu se Smlouvou poplatky, úroky dle Úrokového lístku, úroky z prodlení, případné smluvní pokuty. Nedílnou součástí Smlouvy pak Produktové podmínky revolvingového úvěru. Banka žalovanému kreditní kartu předala. Banka svůj závazek splnila a žalovanému otevřela úvěrový účet č. [bankovní účet]. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu Banka využila svého práva a v souladu se Smlouvou a Produktovými podmínkami Banky prohlásila úvěr poskytnutý dle Smlouvy o úvěru dopisem ze dne 31.7.2019 za okamžitě splatný v celé výši, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení se splácením. Žalovaný doposud svoji povinnost nesplnil a dlužný, splatný úvěr nezaplatil. Žalovaný tak nadále dluží žalobci na jistině částku 18 948,98 Kč, úrok kapitalizovaný ke dni splatnosti ve výši 2 919,11 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 25.2.2020 ve výši 1 090,21 Kč, smluvní poplatky ve výši 4 508 Kč, úrok z prodlení z částky jistiny od 26.2.2020 do zaplacení, smluvní úrok ve výši 22,58 % p.a. z částky jistiny od 26.2.2020 do zaplacení. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného Banka vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v Žádosti klienta o úvěr, byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra ČR, a úvěruschopnost žalovaného byla Bankou vyhodnocena kladně. Žalovaný svůj celkový dluh ve výši 23 456,98 Kč s příslušenstvím přes upomínání neuhradil. Aktivní legitimace žalobce je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.2.2020. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení ústního jednání. Žalovaný byl usnesením soudu ze dne 3.3.2023 vyzván ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, jeho souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobce a žalovaného. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Smlouvou o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] Dispozicemi k této smlouvě ze dne 15.11.2012, Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Produktovými podmínkami Banky, Úrokovým lístkem Banky, Potvrzením o aktivaci karty, Výpisem ke kreditní kartě měl soud za prokázané, že Banka a žalovaný dne 15.11.2012 uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru nejprve do výše 15 000 Kč, následně do výše 20 000 Kč, s povinností úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši minimální splátky, která byla stanovena jako 5 % čerpaného úvěru, přičemž výše splátky byla žalovanému vždy oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Žalovanému byla karta předána při podpisu smlouvy dne 15.11.2012. Úroková sazba byla sjednána ve výši 26,28 % ročně. Žalovaný úvěr ke dni 31.7.2019 načerpal v celkové výši 25 776,09 Kč, tento řádně nesplácel, jak bylo prokázáno výpisem z úvěrového účtu. Banka proto využila svého oprávnění a přistoupila k okamžitému zesplatnění úvěru dle Produktových podmínek ke dni 31.7.2019, kdy dlužná částka úvěru činila 26 376,09 Kč, z toho poplatky 4 508 Kč, úroky 2 919,11 Kč, jak bylo prokázáno dopisem ze dne 1.8.2019. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru žalobce předložil přehled interní a externí angažovanosti žalovaného, Žádost o úvěr, ve které žalovaný uvedl, že je ženatý, jeho průměrný čistý měsíční příjem ze zaměstnání na dobu neurčitou činí 14 273 Kč, celkový příjem domácnosti činí 20 000 Kč, nemá vyživovací povinnosti ani srážky ze mzdy, bydlí v nájmu, u Banky má interní splátky ve výši 250 Kč, externí splátky nemá. Žalovaný byl prověřen v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra ČR. Banka porovnala příjem a výdaje žalovaného na základě dat z ČSÚ, získala částku disponibilních zdrojů žalovaného a žádosti žalovaného vyhověla. Banka, jakožto původní věřitel pohledávky, jako postupitel a žalobce jako postupník uzavřeli dne 18.2.2020 smlouvu o postoupení pohledávek, jak bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 28.2.2020, žalovaný byl o zaplacení dluhu prostřednictvím právního zástupce žalobce upomínán, jak bylo prokázáno dopisem ze dne 31.3.2020 spolu s podacím archem. <i>5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>7. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30.11.2016, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>8. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 9. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh žalobce na zaplacení částky 23 456,98 Kč s příslušenstvím je důvodný. V průběhu řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru (§ 2395 o.z.), na základě této smlouvy žalovaný čerpal revolvingový úvěr do výše naposledy 20 000 Kč. Žalovaný se poskytnutý úvěr s úrokem a poplatky zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.). Žalovaný své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnil. Posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr bylo provedeno v souladu s ust. § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, když žalovaný měl stálý měsíční příjem ve výši 14 273 Kč, neměl vyživovací povinnosti, interní splátky u právního předchůdce žalobce činili 250 Kč měsíčně, právní předchůdce žalobce byl s finanční morálkou žalovaného obeznámen, když tento u něj měl vedeny i jiné finanční produkty. Právní předchůdce žalobce v souladu se smlouvou přistoupil k zesplatnění úvěru pro nehrazení splátek žalovaným, a to ke dni 31.7.2019. Dluh žalovaného činí na jistině 18 948,98 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by na žalovanou pohledávku, byť částečně plnil. Protože žalovaný dluh nezaplatil, domáhal se žalobce také zaplacení úroků z prodlení, běžícího úroku za poskytnutí peněz ve sjednané výši. Jelikož žalovaný porušil své povinnosti vyplývající ze smluvních ujednání, bylo mu uloženo, aby žalobci dlužnou částku ve výši 23 456,98 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 919, 11 Kč, úrokem z částky 18 948,98 Kč ve výši 22,68% ročně od 26.2.2020 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 091,21 Kč, úrokem z prodlení z částky 18 948,98 Kč ve výši 10,00 %