7 C 6/2023-33 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce požadoval po žalovaném částku 28 074,50 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % p.a. od 14.5.2022 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaný si u žalobce objednal a následně převzal zboží specifikované ve fakturách, čímž byly uzavřeny kupní smlouvy. Žalovaným převzaté zboží vyúčtoval žalobce dne 28.4.2022 fakturami [číslo] [číslo] [číslo] splatnými dne 13.5.2022. Žalovaný následně, dne 29.4.2022 své závazky vůči žalobci, písemně uznal. Na uvedené závazky hradil žalovaný pouze částečně s tím, že k dnešnímu dni dluží žalobci následující částky: z faktury [číslo] částku 7 224,94 Kč (nebylo ničeho plněno), z faktury [číslo] částku 7 924,80 Kč (bylo částečně plněno), z faktury [číslo] částku 12 924,80 Kč (nebylo ničeho plněno). Žalovaný po převzetí výzvy žalobce kontaktoval s tím, že dluh uhradí, to se však do dnešního dne nestalo, a to ani z části. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupce žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání. Žalovaný byl usnesením soudu ze dne 13.2.2023 vyzván ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, jeho souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalovaného. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. <i>4. Dle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.</i> <i>5. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.</i> <i>6. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>7. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 8. V řízení bylo prokázáno fakturami [číslo] [číslo] [číslo] uznáním dluhu ze dne 29.4.2022, že mezi účastníky byl založen smluvní vztah ve smyslu ustanovení § 2079 o. z. Žalobce svoji smluvní povinnost předat předmět koupě žalovanému splnil, žalovaný za dodané zboží neuhradil kupní cenu. Žalovaný svůj dluh z faktur [číslo] [číslo] [číslo] splatný dne 13.5.2022, písemně uznal co do důvodu i výše. K úhradě dluhu v celkové výši 28 074,54 Kč žalobce žalovaného vyzval dopisem – předžalobní výzvou ze dne 29.8.2022, která byla žalovanému odeslána dne 30.8.2022, jak bylo prokázáno podacím lístkem. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokazoval, že by dlužnou částku 28 074,54 Kč byť zčásti uhradil, v řízení zůstala zcela pasivní. Soud proto, na základě shora uvedeného zjištění, žalobě v plném rozsahu vyhověl, včetně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci zákonné úroky z prodlení jdoucí ode dne následujícího po dni splatnosti žalované částky dle § 1970 o.z. ve výši, která odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovanému marně uplynula lhůta k plnění. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř. Žalobce vyzval žalovaného více jak 7 dnů před podáním žaloby k plnění, tuto výzvu zaslal na poslední známou adresu, jak je zjevné z předloženého podacího lístku. Soud tedy přiznal žalobci proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení sestávající ze soudního poplatku 1 124 Kč, odměny advokáta 2,5 x 2 260 Kč, určenou dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za převzetí zastoupení, sepis žaloby, jednoduchou předžalobní výzvu, dále pak paušální náhrady hotových výdajů advokáta za převzetí zastoupení advokátem, sepis žaloby, tj. 3 x 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Náhradu nákladů řízení, celkem ve výši 7 674 Kč, je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 o.s.ř). Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Lhůta k plnění byla stanovena jako zákonná třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř.