9 C 346/2022-40 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobním návrhem podaným dne 22. 4. 2022 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 21 129,84 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 861,41 Kč a od 20. 4. 2020 do zaplacení úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 20 701,84 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 557,43 Kč za období od 28. 1. 2022 do 19. 4. 2022 a ode dne 20. 4. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně z částky 21 129,84 Kč. Uvedla, že dne 4. 4. 2016 uzavřela s žalovaným úvěrovou smlouvu [číslo] jejíž součástí se staly úvěrové podmínky, kdy žalovaný potvrdil, že se s nimi seznámil a všechna ustanovení jsou mu srozumitelná, považuje je za dostatečné a souhlasí s nimi. Před uzavřením smlouvy byla prověřena úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím odborných pracovníků, kteří žádost o úvěr posuzovali a posuzovali tak příjmovou i výdajovou stránku klienta a poskytnuté informace. Byl posuzován věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení a rovněž bylo nahlíženo do externích úvěrových registrů. [příjmení] pak byla hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k předlužení. Žalobkyně tak poskytla žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč, který se zavázal splácet v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 019 Kč měsíčně. Úvěr byl úročen od 4. 4. 2016 sjednanou úrokovou sazbou 24,59 % ročně. Celkově měla být uhrazena částka 84 000 Kč. Žalovaný na úvěr uhradil částku 62 873 Kč, která byla započítávána na úrok, jistinu a poplatky dle splátkového kalendáře. Následně však porušil svůj závazek hradit úvěr řádně a včas, proto byl ke dni 13. 1. 2022 zesplatněn a žalovaný vyzván týž den ke splacení celého úvěru. Požadovaná částka 21 129,84 Kč sestává z neuhrazené jistiny ve výši 20 701,84 Kč, poplatků za pojištění ve výši 68 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 100 Kč a smluvních pokut ve výši 260 Kč. V doplnění žalobního návrhu uvedl, že svoji zákonnou povinnost prověřit bonitu spotřebitele provádí důsledným prověřováním jeho creditscoringu, které zajišťuje oddělení úvěrových rizik. Žalobkyně tak zajišťuje kontrolu bonity klienta, kdy je ověřována jeho schopnost splácet finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje, kdy je vedena i úvěrová karta klienta. Má za to, že o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím předmětného úvěru svědčí i skutečnost, že žalovaný hradil splátky úvěru od května 2016 do září 2021, tedy po dobu delší než 5 let a byl tak nepochybně schopen úvěr splácet. Pokud tedy následně došlo ke změně poměrů žalovaného, nemohlo toto již být zapříčiněno nedostatečným prověřením jeho úvěruschopnosti. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byl žalovanému doručen žalobní návrh dne 26. 10. 2022 a jeho doplnění dne 9. 12. 2022. Žalovaný byl zároveň vyzván k vyjádření se jak k žalobě, tak k navrhovanému postupu. Žalovaný se k žalobě ani k navrhovanému postupu nevyjádřil ve stanovené lhůtě, ani do současné doby. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně s navrhovaným postupem vyslovila souhlas již v žalobě a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, soud proto předpokládal, že proti tomuto postupu nemá, po poučení dle § 101 odst. 4 o.s.ř., námitek. 4. Z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 4. 4. 2016, vyplývá, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč s roční úrokovou sazbou 24,9 % ročně s tím, že celková splatná částka spotřebitele, která však nezahrnuje úhradu za pojištění a doplňkové služby činí 84 000 Kč a bude splácena formou 84 měsíčních splátek po 1 019 Kč, a to na terminálu [příjmení]. Zároveň byl nabídnut i bezúčelový revolvingový úvěr. 5. Výpisem čerpání, splátek a úhrad měl soud prokázáno, že žalovaný hradil od 4. 5. 2016 do 15. 11. 2017 každý měsíc částku 1 019 Kč a od prosince 2017 do 15. 9. 2021 vždy částku 937 Kč měsíčně, 15. 10. 2021 byla uhrazena pouze částka 410 Kč a v dalších měsících již splátky hrazeny nebyly, a to od splátky 67 až do současné doby. 6. Listinou ze dne 13. 1. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky v celkové výši 22 730,46 Kč ve lhůtě 14 dnů. 7. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně byl žalovaný dne 3. 2. 2022 vyzván k zaplacení částky, která k uvedenému dni činila 23 070,14 Kč a to do 7 dnů na přesně sdělený účet. Zároveň bylo navrženo, že pokud není v možnostech žalovaného uhradit dluh jednorázově, je možné se dohodnout na uzavření smíru a úhradě dluhu ve splátkách. Zároveň byl upozorněn, že pokud nebude žádná z možností zvolena, bude zahájeno soudní řízení. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 21 129,84 Kč s příslušenstvím je důvodný. Má za to, že před poskytnutím úvěru byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného úvěr splácet, zjištěny byly dostatečné údaje k jejímu posouzení, což vyplývá z úvěrové karty žalovaného, kde je uvedeno, že je svobodný, má vlastní dům/byt, je bezdětný, je zaměstnancem s výší příjmu 13 500 Kč. Při posuzování úvěruschopnosti bylo také přihlédnuto k existenčnímu minimu ve výši 2 400 Kč, výdajům na domácnost 4 673 Kč a splátce 5 134 Kč. Žalovaný také úvěr po dobu několika let řádně splácel, a to až do 67. splátky. Soud tak považuje smlouvu za platně uzavřenou. Bylo rovněž prokázáno, že žalovanému byla žalobkyní poskytnuta částka 40 000 Kč a žalovaný se smluvně zavázal úvěr splatit v 84 splátkách po 1 019 Kč s tím, že celkově bude uhrazena částka 84 000 Kč. Úroková sazba byla dohodnuta 24,59 % ročně, výplata úvěru byla poskytnuta v hotovosti, jak je zřejmé z výpisu čerpání, splátek a úhrad. Do 15. 11. 2017 byly hrazeny částky ve smlouvě dohodnuté, tj. ve výši 1 019 Kč, od 15. 12. 2017 byla pravidelně hrazena částka 937 Kč až do 15. 9. 2021, kdy zřejmě došlo k dohodě o snížení splátky, neboť tato byla hrazena po dobu několika let, bez upozornění žalobkyně na chybnou výši splátky. Poslední splátka byla učiněna 15. 10. 2021 pouze ve výši 410 Kč. Uhrazena tak byla celkově částka 62 873 Kč a dlužná částka činí 21 129,84 Kč, sestává z jistiny ve výši 20 701,84 Kč, pojištění ve výši 68 Kč, nákladů na vymáhání 100 Kč a smluvní pokuty 260 Kč. Soud uvedenému žalobnímu návrhu vyhověl, když přímo ve smlouvě byly uvedeny důsledky nesplácení a žalovaný uvedenou smlouvu na každé straně podepsal a zavázal se vše pravidelně splácet, což také po dlouhou dobu, a to několika let, jak je shora uvedeno, činil. Vzhledem k tomu, že žalovaný se následně ocitl v prodlení, byly žalobkyni přiznány i kapitalizované úroky z prodlení ve výši 557,43 Kč za období od 28. 1. 2022 do 19. 4. 2022. Přiznány byly i vynaložené náklady za zaslané upomínky ve výši 100 Kč a smluvní pokuta ve výši 260 Kč. Kapitalizovaný úrok, který byl ve smlouvě dohodnut vše výši 24,59 % ročně, činí za období po zesplatnění pohledávky, tj. od 4. 1. 2022 do sepsání žaloby, tj. do 19. 4. 2022 částku 2 861,41 Kč. Ode dne následujícího, tj. od 20. 4. 2022 do zaplacení byl přiznán úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 20 701,84 Kč - jistiny a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z celkové dlužné částky 21 129,84 Kč. V řízení nebylo žalovaným prokázáno, ale ani tvrzeno, že by na uvedený dluh uhradil i jinou částku, než uvádí žalobkyně, a to částku 62 873 Kč, když měla být uhrazena částka dle smlouvy ve výši 84 000 Kč. Na svoji obranu, ani na základě výzvy soudu ničeho neuvedl a žádný důkaz nenavrhl. 12. Úspěšné žalobkyni bylo přiznáno i právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Na nákladech řízení byla žalobkyni přiznána odměna za 3 úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žalobního návrhu a předžalobní výzva) podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, dále 3x paušální náhrada po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a)