10 C 230/2023-83 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobou doručenou původně Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, (následně postoupenou zdejšímu soudu), doplněnou podáním doručeným soudu dne , datum, , dále , datum, a dne , datum, , se žalobce domáhal vyloučení movitých věcí ze soupisu ze dne , datum, z exekuce vedené soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , pod sp. zn. , spisová značka, , a to vozidla RZ: , SPZ, , značka Audi Q7 4L, VIN:, VIN kód, . Tvrdil, že vlastnil vůz , jméno FO, III, na který si půjčil v bance úvěr , částka, , který stále řádně splácí. , adresa, vůz potřeboval kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu. Na inzerci objevil vozidlo Audi Q7, které dne , datum, vyměnil s jeho majitelem , jméno FO, za svůj vůz , jméno FO, , přičemž , jméno FO, doplatil žalobci ještě , částka, . Následující den , datum, byla provedena technická kontrola a vozidlo bylo přepsáno na odboru dopravy v , adresa, , vše proběhlo v pořádku a vůz byl řádně přepsán na žalobce. Žalobce netušil, že je prodávající , jméno FO, v exekuci. Cca po dvou měsících přišel žalobci dopis od exekutora, že má vůz odevzdat exekutorskému úřadu v , adresa, . Vozidlo Audi Q7, RZ , SPZ, bylo sepsáno v rámci exekuce do soupisu movitých věcí, žalobce podal návrh na vyjmutí předmětného vozidla ze soupisu, žádost ale soudní exekutor zamítl. Dále žalobce uvedl, že je invalidní důchodce a vozidlo potřebuje k dennímu užívání, má problém s dolními končetinami. Následně žalobce také zjistil, že , jméno FO, vůz , jméno FO, téměř ihned po výměně naboural (totální škoda). Žalobce je přesvědčen, že vůz Audi Q7 nabyl v dobré víře a stal se vlastníkem tohoto vozidla.2. Žalovaná s návrhem žalobce na vyloučení předmětného vozidla Audi Q7 z exekuce vedené soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn , spisová značka, souhlasila. Uvedla, že má sice stále za to, že po právní stránce nejsou pro vyškrtnutí vozidla ze soupisu dány žádné relevantní důvody, rozhodla se však zohlednit veškeré skutkové okolnosti a zdravotní stav žalobce.3. K jednání dne , datum, se žalovaná omluvila, soud tedy jednal v nepřítomnosti žalované dle ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.4. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav:5. Pověřením Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, bylo zjištěno, že v exekuční věci oprávněné – , právnická osoba, , IČ , IČO, , proti povinnému – , jméno FO, , nar. , datum, , byl pověřen vedením exekuce k vymáhání vykonatelného rozhodnutí soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, .6. Usnesením soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , č.j. , spisová značka, bylo zjištěno, že návrh žalobce na vyškrtnutí movité věci: vozidla RZ , SPZ, , značka Audi Q7 4L, VIN: , VIN kód, , ze soupisu movitých věci ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , byl zamítnut.7. Kupní smlouvou o prodeji motorového vozidla ze dne , datum, bylo zjištěno, že , jméno FO, jako prodávající prodal žalobci jako kupujícímu motorové vozidlo Audi Q7, RZ , SPZ, a kupní smlouvou o prodeji motorového vozidla ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce jako prodávající prodal , jméno FO, jako kupujícímu motorové vozidlo , jméno FO, , Rz 7M31683, kdy kupní cena byla řešena dohodou – výměnou vozidel a doplatkem , částka, za vozidlo , jméno FO, .8. Z velkého technického průkazu č. UG 270303 bylo zjištěno, že dne , datum, byl jako vlastník vozidla RZ , SPZ, zapsán , jméno FO, , nar. 1990 a dne , datum, byl do velkého technického průkazu jako vlastník předmětného vozidla zapsán žalobce.9. Zprávou , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že k , datum, byl jako provozovatel a vlastník vozidla AUDI Q7, RZ , SPZ, registrován , jméno FO, , nar. , datum, , od , datum, je jako provozovatel a vlastník registrován žalobce.10. Dle ustanovení § 267 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí.11. Podle ust. § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.) se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.12. Podle ust. § 1111 o. z. získal-li někdo movitou věc za jiných okolností, než které stanoví § 1109 nebo 1110, stane se vlastníkem věci, pokud prokáže dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci. To neplatí, pokud vlastník prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činu.13. Účelem excindační (vylučovací) žaloby je poskytnout právní ochranu osobám, které mají k majetku (k věcem, právům nebo jiným majetkovým hodnotám), jenž byl postižen výkonem rozhodnutí (exekucí), takové právo (právní vztah), které nepřipouští, aby nařízený výkon rozhodnutí (exekuce) byl proveden, a aby se tak postižený majetek stal zdrojem pro uspokojení oprávněného. K podání excindační žaloby podle § 267 odst. 1 o. s. ř. je aktivně věcně legitimována třetí osoba odlišná od oprávněného, povinného i manžela povinného, jejíž věc, majetkové právo nebo jiná majetková hodnota byla postižena nařízením výkonu rozhodnutí, ačkoliv má k postiženým majetkovým hodnotám hmotněprávní vztah, který výkon rozhodnutí nepřipouští. Typickým právem třetích osob nepřipouštějícím výkon rozhodnutí je vlastnické právo. V řízení o excindační žalobě je vždy pasivně legitimován oprávněný. Excindační žaloba svojí povahou je žalobou na určení, u níž se netvrdí, a tudíž ani neprokazuje naléhavý právní zájem na požadovaném určení (ust. § 80 o. s. ř.). Excindační žalobu může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu.14. Ustanovení § 1111 o. z. představuje obecnou skutkovou podstatu nabytí movité věci od neoprávněného. Předpokladem takového nabytí vlastnického práva je jednak existence platného právního titulu, a dále existence dobré víry v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci. Dobrou víru je tak v uvedeném případě povinen prokázat nabyvatel, čímž dochází k odchylce od zásady stanovené v ustanovení § 7 o. z., podle kterého se dobrá víra presumuje. Při posuzování dobré víry bude v této situaci hrát především roli to, zda při zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, měl nebo mohl mít pochybnosti, že převádějící subjekt není oprávněn vlastnické právo převést.15. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je důvodná. V rámci exekučního řízení vedeného oprávněnou (v tomto řízení žalovaná) vůči povinnému , jméno FO, , nar. , datum, , byl , datum, do protokolu o soupisu movitých věcí sepsán automobil – Audi Q7, který na základě kupní smlouvy ze dne , datum, zakoupil od povinného žalobce. Převodu vlastnického práva k vozidlu bránilo povinnému , jméno FO, tzv. speciálního /i generální/ inhibitorium (ust. § 44a odst. 1 exekučního řádu), jež zatížilo právní jednání povinného neplatností. Při úvaze o nabytí vlastnického práva k vozidlu žalobce od povinného proto bylo namístě aplikovat příslušná ustanovení občanského zákoníku vztahující se k nabytí od neoprávněného, v tomto případě ustanovení § 1111 o. z. Žalobce podal u exekutora návrh na vyškrtnutí předmětného vozidla ze soupisu, neboť kupní smlouvou ze dne , datum, přešlo vlastnictví k vozidlu na žalobce a v době sepisu již povinný nebyl jeho vlastníkem. Exekutor návrhu žalobce nevyhověl a žalobce ve lhůtě stanovené exekutorem podal vylučovací žalobu. S ohledem na skutečnost, že žalovaná souhlasila, aby předmětné vozidlo bylo vyškrtnuto ze soupisu movitých věcí, když s ohledem na zdravotní stav žalobce přehodnotila své původní stanovisko, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobce popsal, za jakých skutkových okolností uzavřel s povinným kupní smlouvu, kdy se navíc jednalo o „výměnu“ automobilů s doplatkem a žalobce v době transakce neměl žádné pochybnosti o tom, že s předmětným vozidlem nemůže prodávající disponovat. Navíc při prodeji/koupi není žádná zákonná povinnost kupujícího zjišťovat informace o tom, zda je vůči prodávajícímu vedeno/nevedeno exekuční řízení. Soud má tedy za to, že žalobce je vlastníkem předmětného vozidla sepsaného exekutorem do protokolu o soupisu, neboť byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany, tj. , jméno FO, , převést na základě kupní smlouvy ze dne , datum, vlastnické právo k věci.16. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a ze soupisu movitých věcí vyloučil předmětný osobní automobil, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 150 o. s. ř. Žalobce byl sice ve věci úspěšný, neboť soud žalobě vyhověl, avšak zároveň přihlédl k okolnostem případu, kdy žalovaná k pod