15 C 239/2024-25 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 45 500 Kč, představující nesplacený zůstatek úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy č. , hodnota, , uzavřené dne 26. 1. 2022 se společností , právnická osoba, Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 44 000 Kč, který měl být splacen v 21 pravidelných měsíčních splátkách společně s poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak nesplnil ničeho. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 25. 1. 2024.2 Dále žalobce tvrdil, že výše specifikované pohledávky za žalovaným nabyl od úvěrujícího na základě smlouvy o postoupení pohledávek.3 Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.4 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť k tomu byly splněny předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu.5 Žalobce prokázal smlouvou shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání úvěru a ujednání o poplatku. Soud smlouvu posoudil jako platnou.6 Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7 Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8 Dle § 1969 občanského zákoníku může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.9 Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.10 Po provedeném dokazování soud žalobě vyhověl, pokud jde o požadavek na zaplacení jistiny a úroku z jistiny.11 Soud se zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Vzhledem k tomu, že jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nutné vedle občanského zákoníku aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru má povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr, přičemž vychází primárně z informací poskytnutých spotřebitelem. Nemůže se však spoléhat pouze na spotřebitelova tvrzení a musí sám vyvinout úsilí k ověření skutečností, zda bude spotřebitel schopen úvěr splácet, a také prověřit jeho tvrzení. Pouhá prohlášení spotřebitele, pokud nejsou podložena žádnými doklady, nelze považovat za dostatečná (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr může být poskytnut pouze za situace, kdy z dostupných informací vyplývá, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. V tomto případě z předložených listin vyplynulo, že poskytovatel úvěru před podpisem smlouvy dostatečně posoudil schopnost žalovaného dostát závazkům ze smlouvy o úvěru, nespokojil se jen s informacemi od žalovaného, ale vyžádal si i pracovní smlouvu, výplatní pásky a doklad o zajištění ubytování.12 Požadovaná plnění jsou po právu dle smlouvy a dle § 2395 občanského zákoníku (vrácení úvěru) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení) v návaznosti na prodlení žalovaného se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku.13 Soudem přiznané požadavky nejsou v rozporu s § 168 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.14 Přiznaná plnění pak náleží žalobci jako aktuálnímu věřiteli, který nabyl pohledávku na základě výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. občanského zákoníku).15 O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Účelně vynaložené náklady jsou u zcela úspěšného žalobce představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 820 Kč, odměnou advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „vyhláška“) v rozsahu 2 úkonů po 2 940 Kč za převzetí zastoupení a sepis žaloby, dále částkou 1 470 Kč za jednoduchou výzvu dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky. K tomu náleží i paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 vyhlášky za výše specifikované úkony, tedy 900 Kč. Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu náleží k těmto částkám i DPH ve výši 1 732,50 Kč. Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku). Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu).16 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.