15 C 41/2024-65 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se proti žalovanému domáhal úhrady příspěvku za nepojištěná vozidla, a to automobilu s registrační značkou , SPZ, , VIN , VIN kód, za období od 2. 2. 2021 do 1. 4. 2021. Dále motorového vozidla s registrační značkou , SPZ, , VIN , VIN kód, za období od 1. 11. 2021 do 31. 12. 2021, od 1. 1. 2022 do 20. 7. 2022 a od 21. 7. 2022 do 14. 8. 2022. Žádal i příspěvek za vozidlo s registrační značkou , SPZ, , VIN , VIN kód, za období od 22. 6. 2022 do 25. 8. 2022, od 26. 8. 2022 do 5. 12. 2022 a od 6. 12. 2022 do 27. 2. 2023. Tvrdil, že skutečnosti o neexistenci pojištění a vlastnictví vozidla žalovaným zjistil z Centrálního registru vozidel prostřednictvím Ministerstva dopravy.2 Žalovaný uvedl, že mu nebyla doručena žádná výzva od pojišťovny či od žalobce. Není si vědom, že by neuhradil povinné ručení za vozidla.3 Soud ve věci nařídil jednání na den 23. 9. 2024. Žalobce svou účast na jednání řádně a včas omluvil, což je jeho právem. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán. Soud jednal v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Rozsudek pak byl ve věci vyhlášen 30. 9. 2024, přičemž k takto stanovenému termínu vyhlášení se již nepřítomní účastníci nepředvolávají (§ 156 odst. 2 o.s.ř.).4 Ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., účinné od 1. 1. 2018, zní následovně:Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1).Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. (odst. 2).Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3).Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4).Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5).Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6).Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení (odst. 7).5 Z provedeného dokazování plyne, že u vozidel specifikovaných v bodě 1 odůvodnění je v registru vozidel evidován jako provozovatel žalovaný. Z výzev plyne, že žalobce v souvislosti s bodě 1 uvedenými dílčími nároky vyzval žalovaného k ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek.6 Žalovaný netvrdil, že vlastníkem či provozovatelem vozidla popsaného v bodě 1 byl v období, za které je příspěvek požadován, někdo jiný.7 Naopak, z registru vozidel vyplývá, že pro vozidla a období uvedená ve výroku 1 odůvodnění byl jako vlastník zapsán právě on a zároveň tvrdil, že vozidla ve výše uvedených obdobích nebyla pojištěna, přičemž bylo na žalovaném, aby v takové situaci přišel s konkrétním tvrzením, které by ta tvrzení vyvrátilo. Neomluvenou neúčastí se žalovaný zbavil možnosti být poučen dle § 118a o.s.ř. v tom směru, že pokud hodlá být se svou obranou úspěšný, bude muset doplnit svá neúplná tvrzení.8 Žalobce žalovanému zaslal výzvy, které splňují zákonem předepsané náležitosti dle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb., přičemž bylo prokázáno podacími archy potvrzenými , právnická osoba, , že výzvy byly žalovanému odeslány. Dle § 18 zákona č. 168/1999 Sb. je , právnická osoba, profesní organizací pojistitelů. Není orgánem veřejné moci, tedy pokud volí pro doručování výzev cestu pošty i ve vztahu k právnickým osobám s povinně zřízenou datovou schránkou, tak tento postup není v rozporu s žádným zákonným ustanovením.9 Tedy soud žalobě v návaznosti na shora citovanou zákonnou úpravu vyhověl, včetně požadavku na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše úroku z prodlení vychází z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. V období, za něž je úrok z prodlení požadován, je žalovaný v prodlení se splněním povinností, o něž v řízení jde. Úrok z prodlení je požadován za období od 15. 5. 2020. Přitom již v únoru 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení příspěvku a v dubnu 2020 mu bylo žalobcem sděleno, že jím uvedené důvody nemohou znamenat zproštění jeho povinnosti platit příspěvek.10 Výše nákladů na uplatnění v částce 300 Kč vychází z § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném ke dni realizace výzvy.11 Pokud jde o obranu žalovaného, tak třeba uvést následující. Je povinností provozovatele mít vozidlo pojištěno pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou provozem. S ohledem na to, jak je institut příspěvku nyní vystavěn, není dle současné právní úpravy například ani rozhodné, že vozidlo není provozuschopné či nemá osvědčení o technické způsobilosti. Podstatné je to, že k němu nebylo po určité období sjednáno pojištění odpovědnosti.12 O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Účelně vynaložené náklady jsou u zcela úspěšného žalobce představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 159 Kč, odměnou advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „vyhláška“) v rozsahu 4 úkonů právní služby, a to převzetí zastoupení advokátem, odeslání předžalobní výzvy, sepisu žaloby a účasti na jednání dne 23. 9. 2024, přičemž odměna za každý z těchto úkonů činí 3 260 Kč, tedy celkem 13 040 Kč. K této částce se připočítávají paušální náhrady hotových výdajů advokáta dle § 13 vyhlášky ve výši 1 200 Kč (300 Kč za každý úkon). Dále jsou náklady představovány cestovným ve výši 2 288 Kč (trasa , adresa, a zpět o délce trasy 240 km, průměrná spotřeba automobilu 4,3 l/100 km, cena nafty dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. činí 42,60 Kč za litr). K jízdnému náleží i náhrada za čas strávený na cestě k jednání soudu dle § 14 vyhlášky v rozsahu 6 půlhodin po 100 Kč, což činí 600 Kč. Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu pak náleží částka představovaná daní z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad, která činí 3 597 Kč. Ustanovení § 14b vyhlášky se neuplatní, neboť žalobní žádání bylo v souhrnu vyšší, než 50 000 Kč.13 Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupkyně žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku).14 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.