18 C 175/2024-28 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se svým návrhem doručeným soudu dne 22. 7. 2024 domáhala určení, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu Mercedes – Benz, RZ , SPZ, , který je blíže specifikován ve výroku I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že byla vlastníkem předmětného automobilu, který na základě kupní smlouvy ze dne 15. 6. 2024 prodala žalovanému za částku 5 000 Kč. Žalovaný si vozidlo převzal s tím, že převod změny vlastníka osobního motorového vozidla provede žalovaný, což se však nestalo ani po následných výzvách, které žalobkyně na žalovaného směřovala. Žalobkyně nemá jinou možnost, jak se domáhat změny zápisu v registru smluv.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, zástupkyně žalobkyně se již v žalobě práva na účasti jednání vzdala, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek.4. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.5. V řízení bylo prokázáno kupní smlouvou a vyjádřením žalobkyně, že na základě uzavřené kupní smlouvy tato, coby prodávající, prodala žalovanému, coby kupujícímu, motorové vozidlo, které žalovaný převzal a zaplatil kupní cenu. Kupní smlouva byla vyhotovena písemně a žalovaným podepsána v den uzavření a předání předmětu koupě. Soud shledal, že žalobkyně má na určení naléhavý právní zájem, neboť ačkoliv převedla vlastnické právo k předmětnému automobilu na žalovaného, není v registru silničních vozidel veden jako vlastník vozidla žalovaný, jak bylo prokázáno zprávou Magistrátu města Pardubic, odboru dopravy, oddělení registru vozidel. Žalobkyně tak není schopna zajistit všechny úkony bez jeho součinnosti, nemůže zajistit ani provedení evidenční kontroly, proto nebylo možné postupovat dle § 8a zák. č. 56/2001Sb. a nezbylo žalobkyni nic jiného, než se určení vlastnictví ke dni 15. 6. 2024 domáhat soudní cestou. Soud tedy ze všech těchto důvodu žalobě vyhověl s tím, že toto rozhodnutí bude podkladem pro dokončení přechodu vlastnického práva dle § 8 odst. 4 písm. b) zák. č. 56/2001 Sb. (výrok I.).6. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem v částce 2 000Kč odměnou advokátky za 2 úkony právní služby po 2 500 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby, účast u jednání) odměnou advokátky ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění ve výši 1 250 Kč dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhl č. 177/96 Sb. ve spojení s § 142a o.s.ř., náhradou jejích hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 9 150 Kč.7. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. – třídenní.