18 C 197/2024-73 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 2. 6. 2024 zaplacení celkem částky 19 780 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Tvrdila, žea) žalovaná uzavřela dne 21. 5. 2020 s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, (dále jen „1. Smlouva“). Podle ní poskytla původní věřitelka žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřitelce poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 9 213 Kč, celkem tedy 17 213 Kč a to formou 21 měsíčních splátek po 820 Kč, přičemž úvěr měl být splacen dne 26. 2. 2022. Poplatek zahrnoval úrok ve výši 7 713 Kč, poplatek za zpracování zápůjčky 1 500 Kč. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, uhradil do doby postoupení pohledávky částku 1 500 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně požaduje vrácení pouze částky 6 500 Kč představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení, přičemž vyčíslila kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 226,24 Kč, což je za dobu od 27. 2. 2022 do 27. 9. 2023, dále pak za dobu od 28. 9. 2023 požaduje zákonný úrok z prodlení v procentuální výši. Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku doposud dluží.b) žalovaná uzavřela dne 20. 19. 2019 s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, (dále jen „2. Smlouva“). Podle ní poskytla původní věřitelka žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřitelce poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 51 953 Kč, celkem tedy 101 953 Kč a to formou 24 měsíčních splátek po 4 249 Kč, přičemž úvěr měl být splacen dne 20. 12. 2021. Poplatek zahrnoval úrok ve výši 29 377 Kč, poplatek za zpracování zápůjčky 19 480 Kč. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, uhradil do doby postoupení pohledávky částku 36 720 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně požaduje vrácení pouze částky 13 280 Kč představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení, přičemž vyčíslila kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 068,97 Kč, což je za dobu od 21. 12. 2021 do 27. 9. 2023, dále pak za dobu od 28. 9. 2023 požaduje zákonný úrok z prodlení v procentuální výši. Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku doposud dluží.2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 došlo s účinností k 27. 9. 2023 k postoupení pohledávek na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Žalovaná se k jednání soudu dne 10. 10. 2024 bez omluvy nedostavila, ačkoliv k němu byla řádně předvolána, žalobce, resp. jeho zástupce se z účasti u jednání soudu omluvil, souhlas s tím, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud tedy postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti účastníků.5. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.7. Smlouvou o Spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne 21. 5. 2020(1. Smlouva), Smluvními podmínkami Smlouvy o spotřebitelském úvěru, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, a žalovaná uzavřely dne 21. 5. 2020 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 8 000 Kč, který žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v 21 pravidelných měsíčních splátkách po 820 Kč, první splátka byla splatná vždy ke konci splátkového období – měsíčního období, tedy celkem částku 17 213 Kč, která je tvořena jistinou v částce 8 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 9 213 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 7 718 Kč, z částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč. Smlouva obsahuje i zápůjční úrokovou sazbu, a to ve výši 86 % p.a. Žalovaná v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácela, byla vyzvána k splacení celé pohledávky.8. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný uhradil do 13. 11. 2020 částku 1 500 Kč.9. Smlouvou o Spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne 20. 12. 2019 (2. Smlouva), Smluvními podmínkami Smlouvy o spotřebitelském úvěru, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, a žalovaná uzavřely dne 20. 12. 2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 50 000 Kč, který žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v 24 pravidelných měsíčních splátkách po 4 249 Kč, první splátka byla splatná vždy ke konci splátkového období – měsíčního období, tedy celkem částku 101 953 Kč, která je tvořena jistinou v částce 50 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 48 857Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 29 377 Kč, z částky za zpracování úvěru ve výši 19 480 Kč. Dále se pak žalovaná zavázala uhradit částku 3 096 Kč za doplňkové pojištění. Smlouva obsahuje i zápůjční úrokovou sazbu, a to ve výši 49 % p.a. Žalovaná v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácela, byla vyzvána k splacení celé pohledávky.10. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná uhradila do 4. 7. 2022 částku 36 720 Kč.11. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je částečně důvodný. V dané věci požaduje žalobkyně u obou nároků plnění z titulu bezdůvodného obohacení, když sice tvrdí, že mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy o úvěru, avšak neprokazuje, že by před uzavřením té které smlouvy došlo k ověření schopnosti žalované splácet ten který úvěr. Za této situace jsou, ve smyslu § 86 a § 87 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, mezi účastníky předmětné smlouvy o úvěru absolutně neplatné a žalobkyni tak vznikl nárok pouze na vrácení bezdůvodného obohacení z každé jednotlivé smlouvy. Soud tedy uložil žalované z titulu 1. Smlouvy zaplatit pouze částku 6 500 Kč, která byla žalované poskytnuta a žalovaná ji do současné doby nevrátila – žalovaná uhradila na poskytnutou částku 8 000 Kč dle tvrzení žalobkyně pouze 1 500 Kč. Dále pak z titulu 2. Smlouvy soud uložil žalované zaplatit částku 13 280 Kč, když žalovaná z poskytnuté částky 50 000 Kč uhradila dle tvrzení žalobkyně jen 36 720 Kč (výrok I.). Ve zbývající části nárok žalobkyně zamítl (výrok II.). Žalobkyně má nárok toliko na nesplacenou jistinu z každého úvěru bez dalších smluvených úroků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká žalobkyni teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ( viz. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).12. O nákladech řízení rozhodoval soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Věcí se rozumí předmět řízení, jak byl vymezen žalobou, a to v té její části, v níž žalobce uvádí, čeho se svým návrhem domáhá (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 31. 5. 1967, sp. zn. 6 Cz 74/67, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 116/1967).13. Příslušenství má ve vztahu k pohledávce akcesorickou povahu, nicméně není s ní neodděleně spjato. Jednotlivé druhy příslušenství pohledávky (např. úroky či úroky z prodlení) představují samostatné nároky se základem v hmotném právu, které jsou samostatně uplatnitelné a disponovatelné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 8. 2009, sp. zn. 32 Cdo 2421/2009, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 102/2010). Jestliže je žalobou kromě pohledávky požadováno také její příslušenství, tvoří bezpochyby i toto příslušenství předmět řízení. Soud musí o žalobou uplatněném příslušenství rozhodnout, aby tak vyčerpal celý předmět řízení (§ 152 odst. 2 o.s.ř.). Za účelem objektivního určení úspěchu ve věci nelze proto vycházet pouze z pohledávky (jistiny) samotné a opomenout příslušenství jako nedílnou součást předmětu řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1792/2015). Úspěch ve věci je vždy nezbytné určit z celého předmětu řízení, a tudíž zohlednit ta