20 C 66/2018-69 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se svým žalobním návrhem doručeným soudu dne 15. 11. 2017 domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí 27 385,53 s úroky z prodlení z této částky v zákonné výši od 12. 4. 2017 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Uvedla, že dne 31. 12. 2016 bylo jejím zaměstnancem provedena kontrola č. 81168 a bylo zjištěno, že žalovaná na adrese , adresa, VII – , adresa, provádí neoprávněný odběr elektřiny. Následkem tohoto jednání žalované vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody dle § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. Na uvedeném odběrném místě měla být dne 4. 1. 2016 na základě pracovního příkazu přerušena dodávka elektřiny z důvodu neplnění smluvních platebních podmínek mezi obchodníkem s elektřinou a žalovanou. Ta byla předtím vyzvána j doplacení dluhu a ke zpřístupnění elektroměru společně s upozorněním, že v případě nezpřístupnění odběrného místa dojde k neoprávněnému odběru. Výzvu si žalovaná nevyzvedla, ke zpřístupnění odběrného místa nedošlo. Ke dni 4. 1. 2016 obchodník s elektřinou odstoupil od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, odhadovaný stav na měřidle v. č. , hodnota, byl ve výši 7,982 kWh. Ke dni 31. 12. 2016 došlo k přepisu uvedeného elektroměru na nového odběratele, v tento den (jde o třetí pokus o kontrolu odběrného místa) byl stav elektroměru 12,634 kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je rozdílem uvedených stavů, tedy 4,652 kWh. Výše škody pak odpovídá 25 627,40 Kč (4,652 kWh x 5,5089 Kč/kWh). Celkovou částku nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 1 758,13 představuje souhrn výdajů, které musela žalobkyně vynaložit v rámci zjištěného neoprávněného odběru. Jde zejm. o práci techniků, opotřebení nástrojů, dopravné, administrativní zpracování případu, přípravu podkladů a materiálů k samotné práci techniků, přezkoušení elektroměru aj., a to navýšené o DPH. Dne 21. 3. 2017 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky vystavením faktury č. , hodnota, splatné 11. 4. 20217, která byla žalované doručena, ta však nereagovala.2. Dne 5. 4. 2018 bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno usnesení o úpadku žalované spojené s povolením oddlužení, které trvalo až do 30. 10. 2023, kdy soud vzal na vědomí splnění oddlužení. Řízení bylo vedeno u Krajského soudu v , adresa, – pobočka v , adresa, pod sp. zn. KSPA , spisová značka, .3. K návrhu žalobkyně bylo řízení zastaveno co do částky 10 386,50 Kč na jistině usnesením tohoto soudu ze dne 14. 12. 2023, č. j. , spisová značka, , neboť uvedená částka byla vymožena v rámci insolvenčního řízení. Řízení pak bylo vedeno pro zaplacení částky 16 999,03 Kč s příslušenstvím. S ohledem na zastavení řízení ještě před vyhlášením rozsudku pak byla žalobkyni z účtu soudu vrácena část soudního poplatku ve výši 96 Kč ve smyslu § 10 zák. o soudních poplatcích (výrok II.).4. Soud ve věci rozhodl dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř“) bez nařízení ústního jednání. Žalovaná byla usnesením soudu ze dne 6. 3. 2024, stejně jako žalobkyně, vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 10 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, její souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobkyně, která s tímto postupem souhlasila, a žalované.5. Žalovaná se k žalobě vůbec nevyjádřila. Ta jí byla doručena na adresu jejího trvalého bydliště dne 5. 2. 2024 postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř.6. Protokolem o kontrole odběrného místa bylo prokázáno, že dne 31. 12. 2013 byla technikem žalobkyně provedena kontrola č. , hodnota, v odběrném místě , adresa, , které bylo vedeno na žalovanou. Z důvodu neuhrazeních plateb za elektřinu měla být dne 4. 1. 2016 na základě pracovního příkazu přerušena dodávka elektřiny. Jelikož nedošlo ke zpřístupnění odběrného místa, , k přerušení dodávky nedošlo. Ke dni 4. 1. 2016 obchodník odstoupil od smlouvy s odhadovaným stav na elektroměru v. č. , hodnota, byl ve výši 7,982 kWh. Ke dni 31. 12. 2016 došlo k přepisu uvedeného elektroměru na nového odběratele, stav elektroměru činil 12,634 kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je rozdílem uvedených stavů, tedy 4,652 kWh.7. Fakturou z 21. 3. 2017 vystavenou pod VS , var. symbol, a výpočtem náhrady škody bylo prokázáno, že tuto žalobkyně vystavila žalované na částku 27 385,53 Kč tvořící náhradu škody se splatností 11. 4. 2017. Uvedená částka se skládala z náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 21 048,02 Kč, z nákladů na přezkoušení elektroměru 833 Kč, nákladů na zjišťování neoprávněného odběru 620 Kč a daně z elektřiny 131,65 Kč, + DPH 4 752,86 Kč.8. Upomínkou z 24. 4. 2017 bylo prokázáno, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě částky 27 385,53 Kč do 1. 5. 2017 s upozorněním na právní vymáhání pohledávky.9. Z předžalobní upomínky ze dne 18. 5. 2017 soud zjistil, že žalovaná byla upozorněna, že pokud do 28. 5. 2017 nebude uhrazena částka 27 385,53 pod VS , var. symbol, , dojde k jejímu vymáhání soudní cestou. Upomínka byla dána k přepravě poštovnímu orgánu dne 18. 5. 2017, jak vyplývá z dodejky.10. Korespondence byla žalované doručována na adresu místa odběru , adresa, .11. Podle § 51 odst. 1 písm. a) a b) věta první zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl; odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,12. Dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.13. Dle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.14. Dle § 9 odst. 1 vyhl. č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.15. Dle § 9 odst. 9 téže vyhlášky se výše náhrady škody stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena za) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie,b) ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny,c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny.16. Dle § 9 odst. 12 téže vyhlášky součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.17. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.18. Podle § 1970 o.z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.19. Dle § 416 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, se osvobození podle § 414 nedotýká peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce, která byla dlužníku uložena v trestním řízení pro úmyslný trestný čin, pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti a dále pohledávek věřitelů na výživném ze zákona a pohledávek věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví.20. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovanýc