23 C 121/2024-43 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou dne 16. 4. 2024 proti žalované zaplacení celkové částky 15 860 Kč s příslušenstvím sestávající z jistiny ve výši 10 000 Kč a kapitalizovaných smluvních úroků (40 % p.m.) ve výši 4 000 Kč a dále smluvní pokuty 1 860 Kč (0,1 % p.d.). Uvedla, že prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, uzavřela dne 7. 10. 2022 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru a téhož dne převodem ze svého účtu zaslala na bankovní účet žalované č. , č. účtu, finanční prostředky, z něhož také žalovaná provedla ověřovací platbu a identifikovala žalovanou variabilním symbolem VS , var. symbol, . Kromě jistiny se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni i smluvní úroky za poskytnuté peněžení prostředky ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná byla povinna splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 6. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně něhož byla opakovaně upomínána. V poslední upomínce ze dne 8. 4. 2023 byla informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 8. 4. 2023 a vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení celého úvěru dne 8. 4. 2023. Žalobkyně tak požaduje uhrazení celkové pohledávky ve výši 14 000 Kč, sestávající z jistiny ve výši 10 000 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 000 Kč, dále i úhradu sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % p. d. (denně) z dlužné částky v prodlení za uvedené v kapitalizované výši 1 860 Kč. Uvedla, že k ověření příjmů jí žalovaná poskytla výpisy ze svého bankovního účtu příp. výplatní listy, provedla její lustraci ve veřejně dostupných databázích (ISIR, CEE, CRKI, BRKI) a neměla tak pochybnosti ohledně úvěruschopnosti žalované. Pokud by však soud dospěl k závěru, že nárok na zaplacení dlužné částky není důvodný z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, nechť je nárok posouzen jako bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované, na jejíž účet byla dlužná částka převedena. Ke dni sepisu žaloby nebyla žalovanou – přes upomínání – dlužná částka uhrazena.2. Ve věci nebyl vydán navrhovaný elektronický platební rozkaz, vzhledem k požadovaným vysokým úrokům. Následně byla žalované zaslána žaloba spolu s výzvou k vyjádření jak k žalobě, tak i k navrhovanému postupu v řízení, vše bylo řádně doručeno tzv. fikcí na adresu (dle CEO) dne 10. 6. 2024. Žalovaná se nevyjádřila a soud proto rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) Uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně vyjádřila svůj souhlas již v žalobě, žalovaná se přes výzvu k uvedenému postupu ani k věci samé, nevyjádřila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že po daném poučení, k tomuto postupu nemá žalovaná námitek.3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne 7. 10. 2022 smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až 20 000 Kč a žalovaná jako úvěrovaný se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % měsíčně. Smluvní pokuta byla ve smlouvě sjednána ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je úvěrovaná v prodlení.5. Ze zprávy , Anonymizováno, . bylo zjištěno, že na účet žalované č. , č. účtu, byla za předmětné období zaslána částka 10 000 Kč pod VS , var. symbol, .6. Listinou ze dne 8. 4. 2023 bylo žalované sděleno zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, k datu 8. 4. 2023 s tím, nechť dlužnou částku ve výši 29 635 Kč uhradí do 3 dnů od doručení tohoto dopisu, zároveň byla upozorněna na narůstající náklady.7. Předžalobní upomínkou ze dne 15. 10. 2023 bylo prokázáno, že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně upomínána před podáním žaloby o uhrazení celkové dlužné částky, která po sečtení všech nákladů a sankcí činí 41 989,12 Kč (32 115,52 Kč + náklady 9 873,60 Kč). Rovněž byl upozorněn, že v případě neuhrazení pohledávky bude přistoupeno k soudnímu řízení.8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník – dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.10. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Dle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Dle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Z výše uvedeného zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V daném případě posouzení úvěruschopnosti žalované nebylo provedeno v souladu s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném od 1. 12. 2016), a důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru. Vzhledem k předsmluvnímu ujednání má soud za to, že byla prokázána vůle žalované uzavřít se žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru s úvěrovým limitem až 20 000 Kč, která byla uzavřena a dle výpisu z banky byla na účet žalované prokazatelně zaslána částka 10 000 Kč, následně se žalovaná dostala do prodlení s úhradou celého úvěru. Ohledně částky 10 000 Kč, která byla žalované žalobkyní na základě výše uvedené smlouvy poskytnuta, soud proto žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost tuto částku zaplatit žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1, 2 o. z.) spolu se zákonným úrokem z prodlení od 12. 4. 2023 do zaplacení. Jejich výše vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a je uvedena ve výroku rozhodnutí.16. V daném případě se jednalo o smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 o.z. uzavřenou prostřednictvím komunikace na dálku a soud nepovažuje za oprávněný návrh žalo