7 C 178/2024-58 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce požadoval po žalovaném zaplacení částky celkem ve výši 42 640,53 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovaným došlo dne 17.12.2019 k uzavření Smlouvy o úvěru č. , číslo, (dále jen Smlouva o úvěru), v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 72 anuitních měsíčních splátkách ve výši 1 896,74 Kč (složených z platby jistiny, úroků a poplatků). Účastníci si sjednali úročení úvěru sazbou 21,20 % p.a. Nedílnou součástí Smlouvy je i Sazebník poplatků. Žalobce svůj závazek splnil a žalovanému dne 17.12.2019 úvěr poskytl bezhotovostním převodem. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobce využil svého práva a v souladu se Smlouvou a Produktovými podmínkami žalobce, prohlásil úvěr poskytnutý dle Smlouvy o úvěru dopisem ze dne 3.11.2023 za okamžitě splatný v celé výši. Žalovaný ani po zesplatnění ničeho neplnil, dluží tak žalobci na jistině částku 39 856,53 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 3 251,79 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaný měl zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních, splátkách), smluvní poplatky ve výši 2 784 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 28.03.2024 ve výši 2 419,02 Kč, úrok z prodlení ve výši 15,00 % p.a. z částky 43 108,32 Kč od 29.03.2024 do zaplacení. Při schvalování úvěru vycházel žalobce z údajů poskytnutých žalovaným. Tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, avšak bezúspěšně.2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupce žalobce souhlasil s rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl usnesením soudu ze dne 2.8.2024 vyzván ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného žalovanému předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalovaného.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Žádostí o smlouvu o úvěru, Předsmluvními informacemi, Smlouvou o úvěru ze dne 17.12.2019, Všeobecným obchodními podmínkami žalobce, Produktovým podmínkami, Sazebníkem poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele, výpisem z účtu žalovaného, výpisem z úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 17.12.2019 smlouvu o úvěru, čerpaného téhož dne bezhotovostně ve výši 70 000 Kč. Čerpané peněžní prostředky se žalovaný zavázal splácet v pravidelných 72 měsíčních anuitních splátkách ve výši 1 896,74 Kč, včetně úroků a poplatků, úhrady pojištění v částce 171 Kč. Úroky byly sjednány ve výši 21,20 % ročně. Pro případ porušení smluvních povinnost, kterým je i prodlení klienta se splněním jakékoliv pohledávky banky (včetně prodlení s úhradou splátky), bylo sjednáno oprávnění banky úvěr zesplatnit (čl. III. bod. 11 Smlouvy). Žalovaný úvěr řádně nesplácel, žalobce proto přistoupil k okamžitému zesplatnění úvěru ke dni 3.11.2023, jak bylo prokázáno dopisem ze dne 5.11.2023 spolu s podacím archem, a žalovaného vyzval k zaplacení částky 46 060,90 Kč: z toho jistina 39 856,53 Kč, poplatky 2 484 Kč, náklady upomínání 300 Kč, úroky 3 251,79 Kč, úroky z prodlení 168,58 Kč. Žalovaný ke svým poměrům uvedl, že je svobodný, nemá vyživovací povinnosti, druh bydlení: jiné, je zaměstnán na neurčitou, jeho čistá mzda činí 22 082 Kč (ověřeno z běžného účtu žalovaného), celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 45 000 Kč, podíl žalovaného na nákladech na bydlení je 49,07 %, žalovaný neměl interní splátky ani externí splátky, jiné výdaje neměl. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že banka vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, náklady na bydlení a ostatní deklarované výdaje, kdy bylo počítáno s částkou životního minima žalovaného dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částkou normativních nákladů na bydlení dle § 26 zák. č. 117/1995 Sb. Žalovanému byla odeslána předžalobní výzva, jak bylo prokázáno dopisem právního zástupce žalobce ze dne 2.4.2024 spolu s podacím archem, kdy zásilka byla podána k poštovní přepravě téhož dne.5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh žalobce na zaplacení částky 42 640,53 Kč s příslušenstvím je důvodný. V průběhu řízení bylo prokázáno, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru (§ 2395 o.z.), na základě této smlouvy žalovaný čerpal bezhotovostně úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se poskytnutý úvěr s úrokem a poplatky zavázal zaplatit ve shora uvedených pravidelných měsíčních splátkách. Uzavřená smlouva o úvěru byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.). Žalovaný své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnil, žalobce proto důvodně přistoupil k zesplatnění úvěru. Posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr bylo provedeno v souladu s ust. § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, když žalovaný měl příjem ze zaměstnání na dobu