11 C 234/2025-56 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 28.7.2025 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 62 790,26 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 16.7.2022 uzavřela s žalovaným poté, co řádně posoudila jeho úvěruschopnost, Smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, (dále jen „smlouva“), na jejímž základě byl poskytnut žalovanému úvěr ve výši 69 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit poskytnutý úvěr formou měsíčních splátek ve výši po 1 222 Kč vždy k 24. dni v měsíci počínaje 24.8.2022. Vzhledem k tomu, že žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, využila žalobkyně svého oprávněné z čl. VIII. Bod 2 smlouvy a celý úvěr ke dni 24.8.2024 zesplatnila. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje uhrazení částky 62 790,26 Kč, představující jistinu ve výši 60 990,26 Kč, poplatky 1 800 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 862,16 Kč (počítaný do 27.6.2025), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 351,42 Kč (počítaný do 27.6.2025), úroku ve výši 8,05 % p. a. z 60 990,26 Kč od 28.6.2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % p. a. z 60 990,26 Kč od 28.6.2025. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně svůj dluh nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalovaný byl vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně s navrhovaným postupem souhlasila již v žalobě, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemají námitek.4. Z žádosti o poskytnutí úvěru a ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 16.7.2022 bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě se zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 69 000 Kč. Úvěr byl sjednán s úrokovou sazbou 14,49 % ročně, žalovaný se zavázal jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 222 Kč vždy do každého 24. dne v měsíci, přičemž první splátka bude splatná dne 24.8.2022. V čl. V. bod 3a) si účastníci sjednali oprávnění žalobkyně účtovat žalovanému poplatek na zaslání výzvy ve výši 500 Kč. Dle čl. VIII. bod 3 byla žalobkyně v případě prodlení klienta s placením úvěru oprávněna jej zesplatnit.5. Z výzev žalobkyně adresovaných žalovanému bylo zjištěno, že žalobkyně před zesplatněním úvěru žalovaného opakovaně upozorňovala na prodlení se splácením úvěru a možnost zesplatnění celého úvěru.6. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 26.8.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně s ohledem na trvající prodlení žalovaného s placením úvěru prohlásila celý úvěr ke dni 24.8.2024 za splatný a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 66 670,93 Kč.7. Výpisem z účtu žalovaného měl soud prokázáno, že žalovanému byl poskytnut úvěr a v jaké výši a dále bylo prokázáno, kdy a jakou částku žalovaný nejen čerpal, ale i kdy a kolik splácel a rovněž to, že ke dni zesplatnění byl dluh v celkové výši 62 790,26 Kč.8. Předžalobní výzvou ze dne 2.7.2025 vyzvala žalobkyně žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky ve výši celkem 75 142,87 Kč nejpozději do 9.7.2025.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je v plném rozsahu důvodná, a proto jí vyhověl. V dané věci žalobkyně uzavřela s žalovaným platnou smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 69 000 Kč, žalovaný se jej zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 222 Kč vždy do každého 24. dni v měsíci počínaje srpnem 2022, tuto svou povinnost řádně hradil po dobu delší než 1 rok, následně ji avšak řádně neplnil, se splátkami úvěru se dostával do prodlení. Žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzýván k úhradě dlužných splátek, přičemž ta v souladu se smlouvou využila svého oprávnění ke zesplatnění celého úvěru a celý úvěr ke dni 24.8.2024 zesplatnila a požadovala jeho zaplacení včetně úroků z prodlení a smluvního úroku. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by na žalovanou částku něčeho hradil. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatil žalobkyni částku ve výši 62 790,26 Kč spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 7 862,16 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 351,42 Kč, se smluvním úrokem ve výši 8,05 % p. a. z částky 60 990,26 Kč od 28.6.2025 do zaplacení, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p. a. z částky 60 990,26 Kč od 28.6.2025 do zaplacení. Výše úroku z prodlení vychází z § 1970 občanského zákoníku a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.13. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a zavázal procesně neúspěšného žalovaného k povinnosti nahradit žalobkyni náklady soudního řízení ve výši 15 096 Kč k rukám zástupce žalobkyně. Její výše je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 512 Kč, odměnu advokáta za 2,5 úkony právní služby po 3 620 Kč, určenou dle § 7 bod 5 a § 11 odst.1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (za převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzvu k plnění), paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 3 x 450 Kč a náhradu DPH ve výši 21 %. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly.14. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.