127 C 8/2025-89 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, původně po žalované domáhala zaplacení jistiny , částka, , smluvní pokuty , částka, a příslušenství. Tvrdila, že mezi účastníky byla distančním způsobem uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaná podepsala dne , datum, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, ; k jeho vyplacení došlo téhož dne. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok ve výši nominální úrokové sazby 87,51 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 14. dni v měsíci. Současně bylo sjednáno i pojištění schopnosti splácet za pojistné , částka, měsíčně; tato částka byla součástí měsíční splátky shora. Žalovaná do data zesplatnění úvěru uhradila jednu splátku v celkové výši , částka, ; tuto první a poslední splátku uhradila dne , datum, . V důsledku prodlení žalované došlo podle bodu 6.3. úvěrové smlouvy k automatickému zesplatnění celého úvěru k , datum, a celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem , částka, byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. V důsledku prodlení žalované podle smlouvy o úvěru dále vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši , částka, a právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením 3x , částka, , celkem , částka, (tvoří součást nové jistiny vyčíslené shora). Bylo též ujednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná se dále zavázala, že pokud po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné nové jistiny, a to od , datum, do úplného zaplacení (vyčísleno částkou , částka, ), a že zaplatí sjednané úroky za poskytnutí úvěru od data poskytnutí úvěru až do jeho úplného uhrazení. Žalobkyně vzala dne , datum, žalobu částečně zpět a napříště se domáhala zaplacení jistiny , částka, , smluvní pokuty , částka, a příslušenství, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. K výzvě soudu dále žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost žalované byla ověřena z dokladů získaných od klienta, na základě scoringu klienta a vyžádáním úvěrové zprávy z Nebankovního registru klientských informací (NRKI) a registru SOLUS, ověřením centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku. Žalobkyně zjistila pravidelný měsíční čistý příjem žalované ve výši , částka, a vyhodnotila, že její výdaje a způsob dosavadního plnění dluhů jsou v takové výši, aby byla schopna předmětný úvěr splácet. Ke sjednanému úroku žalobkyně uvedla, že sazbu již považuje za mravnou, neboť její výši modifikovala zpětvzetím části žaloby. Žalované byla zaslána předžalobní výzva, do dne podání žaloby již ničeho více neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, přičemž žaloba jí byla řádně doručena postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na adresu místa pobytu dle registru obyvatel. Taktéž se nedostavila k nařízenému jednání, k němuž byla předvolána.3. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaná prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně a zasláním SMS kódu dne , datum, žalobkyni požádala a obě strany následně elektronicky podepsaly úvěrovou smlouvu, a to dle parametrů jak tvrdila žalobkyně shora, sazba RPSN (předpokládané roční procentní sazby nákladů na úvěr) činila 132,72 % ročně (prokázáno listinami „Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouva o úvěru č. , hodnota, “, „Dodatek č. , hodnota, k Návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvě o úvěru č. , hodnota, “, „Příloha č. , hodnota, k Návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvě o úvěru – Pojištění schopnosti splácet úvěr“, „Přihláška do pojištění“, „Technický popis uzavření smlouvy na dálku a jejího podpisu“, „Oznámení o schválení úvěru“ a „Předsmluvní formulář“). Žalovaná žalobkyni zaslala fotokopii svého občanského průkazu a svoji totožnost potvrdila SMS zprávou (prokázáno uvedenými fotokopiemi a záznamem o SMS komunikaci). V den žádosti byla žalované částka úvěru vyplacena bezhotovostním převodem (prokázáno listinou „Doklad o vyplacení úvěru“). Žalovaná na úvěr uhradila , částka, před jeho splatností, dále již ničeho (prokázáno listinou „Karta Klienta“). Dne , datum, žalobkyně zaslala žalované oznámení, že došlo k automatickému zesplatnění úvěru a vyzvala ji k úhradě nesplacené části úvěru (prokázáno uvedenou listinou). K ekonomickým poměrům žalované v době uzavření smlouvy si od ní žalobkyně vyžádala potvrzení banky o mzdě připsané na účet žalované dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, (prokázáno uvedenými listinami). Dále žalobkyně opatřila zprávu z registru SOLUS, kde ohledně žalované nebyl žádný záznam a výpis z Nebankovního registru klientských informací (NRKI), dle kterého bylo u žalované evidováno 10 finančních institucí s žádostí o úvěr, byla evidována částka expozice , částka, (dle komentáře žalobkyně se jedná o celkovou výši nesplacených závazků), byla evidována částka „limit“ , částka, (dle připojené legendy se jedná o souhrn úvěrových rámců revolvingových produktů a kreditních karet) a byl evidován dluh po splatnosti , částka, (prokázáno uvedenými listinami). V hodnocení klienta (žalované) uvedl blíže neoznačený zaměstnanec poskytovatele úvěru, resp. zprostředkovatel úvěru, že finanční potřeba činila , částka, , poskytnut byl úvěr , částka, , příjem žalované byl vyhodnocen částkou , částka, měsíčně ze zaměstnání, výdaje byly určeny částkou , částka, měsíčně (běžné výdaje – určeno částkou životního minima) a , částka, měsíčně (bydlení – nájemné, inkaso, dle sdělení žalované), na splátky jiných úvěrů měla žalovaná hradit , částka, , dále byla stanovena částka , částka, měsíčně jako rezerva na výdaje. Poskytovatel úvěr tak vyhodnotil, že žalovaná má k dispozici částku , částka, měsíčně na splátky úvěru (prokázáno uvedenou listinou). Obvyklá úroková míra v měsíci červnu 2024 u úvěrů na spotřebu (bez kontokorentů a kreditních karet) činila 8,9 % ročně (prokázáno statistickou sestavou , jméno FO, národní banky pro dané období). Žalobkyně vyzvala dne , datum, žalovanou, nechť do 7 dnů od odeslání výzvy uhradí dlužnou částku, v opačném případě žalobkyně svůj nárok uplatní soudně (prokázáno předžalobní výzvou k plnění a podacím archem).4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „z.s.ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je důvodný pouze co do částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. Podle § 86 z.s.ú. je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. zejména porovnat příjmy, výdaje a zohlednit další