20 C 87/2025-43 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 1. 5. 2025 domáhala proti žalované vyklizení nemovitostí uvedených ve výroku I. Tvrdila, že je vlastníkem shora uvedených nemovitostí zapsaných na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Na základě nájemní smlouvy ze dne 5. 9. 2023 uzavřené mezi společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem užívala žalovaná uvedené nemovitosti, a to od 1. 10. 2023. Na základě kupní smlouvy ze 14. 10. 2024 se vlastníkem nemovitostí, a i pronajímatelem, stala žalobkyně. Nájem byl ukončen 30. 9. 2024. Za dobu 1. 10. 2023 – 30. 9. 2024 žalovaná dluží na nájemném 152 000 Kč. Výzvou z 28. 11. 2024 žalobkyně vyzvala žalovanou k dobrovolnému vyklizení nemovitostí, ale bezvýsledně.2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř“) bez nařízení ústního jednání. Žalovaná byla vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez její osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 10 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná s tímto postupem souhlasila, stejně tak žalobkyně, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání, soud vycházel při svém rozhodování z obsahu spisu.3. Žalovaná k věci uvedla, že řeší přestěhování z předmětné nemovitosti, ale v době (7. 8. 2025) vyjádření se neměla kam přestěhovat, i v azylovém domě mají plnou kapacitu, manžel je hospitalizovaný na psychiatrii v důsledku závislosti na hraní a alkoholu, žalovaná zvažuje rozvod manželství.4. Dle § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.5. Dle § 2202 odst. 1 OZ pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.6. Dle § 2237 OZ smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.7. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující:8. Z výpisu z katastru nemovitostí a vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je na základě kupní smlouvy č. , hodnota, ze 14. 10. 2024 vlastníkem předmětných nemovitostí, předchozím vlastníkem byla společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, .9. Z nájemní smlouvy z 5. 9. 2023 uzavřené mezi pronajímatelem společností , právnická osoba, . a nájemcem žalovanou soud zjistil, že žalovaná na základě této smlouvy byla oprávněna užívat předmětné nemovitosti s manželem a dvěma dcerami, a to po dobu 1. 10. 2023 – 30. 9. 2024, za což měla hradit nájemné 20 000 Kč měsíčně vždy k 15. dni měsíce, za které bylo nájemné hrazeno.10. Z výzvy zástupce žalobkyně ze dne 28. 11. 2024 včetně dodejky, která byla zaslána žalované výzva k vyklizení předmětných nemovitostí včetně předání.11. Z vyrozumění o zahájení exekuce soud zjistil, že proti žalované bylo 9. 1. 2025 zahájeno exekuční řízení k vymožení pohledávky 152 000 Kč s příslušenstvím, když exekuci vede soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem12. Z e-mailu soud zjistil, že žalovaná měla zájem o ubytování v azylových domech v , adresa, a v , Anonymizováno, .13. Soud zjistil skutkový a z něho vyplývající právní stav věci: mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena, dle soudu platná, nájemní smlouva, na jejímž základě žalovaná užívala s rodinou předmětné nemovitosti a měla tak činit od 1. 10. 2023 do 30. 9. 2024 za nájemné ve výši 20 000 Kč měsíčně. Nájem skončil 30. 9. 2024, žalovaná předmětné nemovitosti dobrovolně nevyklidila a nepředala žalobkyni, která se vlastníkem nemovitostí stala na základě smlouvy ze 14. 10. 2024. K předání nemovitostí nedošlo, žalovaná ničeho nesporovala, pouze uvedla důvody, pro které v užívání nemovitostí pokračuje, tedy že se nemá kam přestěhovat. Žalovaná neprokázala, ani netvrdila, že by došlo k prodloužení doby nájmu nebo že by předmět nájmu již řádně vyklidila a předala. Jelikož předmět nájmu nebyl řádně a včas žalovanou vyklizen a předán žalobkyni, nezbylo soudu než žalobě vyhovět. Předmět nájmu nyní žalovaná užívá bez právního důvodu.14. Žalovaná neuplatňovala a soud v průběhu řízení nezjistil žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. O nákladech řízení tak bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve prospěch úspěšné žalobkyně. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem v částce 5 000 Kč, odměnou advokáta za 2 úkony právní pomoci učiněné v r. 2024, a to za převzetí vč. přípravy zastoupení, a předžalobní výzvu, po 1 500 Kč dle § 11 odst. 1, 2 ve spojení s § 7 bod 4. a § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb., dále pak za podání žaloby 2 300 Kč náhradou jeho hotových výdajů za 2 úkony právní pomoci po 300 Kč a 1 x 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024 resp. od 1. 1. 2025. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činí 11 350 Kč.15. Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 věta před a za středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro jiný postup.