27 C 194/2025-50 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Tvrdila, že žalobkyně uzavřela dne , datum, se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, tak, že částka , částka, byla převedena na účet žalovaného a částka , částka, byla převedena na účet zprostředkovatele jako provize. K uzavření smlouvy došlo distančně, prostřednictvím verifikační platby , částka, , kterou učinil žalovaný se ze svého účtu a tím smlouvu podepsal. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 40 měsíčních splátkách po , částka, počínaje dnem , datum, . Byl sjednán smluvní úrok 27,28 % ročně, celková cena úvěru tak činila , částka, . Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě informací od žalovaného, potvrzení o jeho příjmu, zákonem stanovenou výší životního minima, nahlédnutím do centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, registru REPI a vlastní databáze. Žalovaný za trvání smlouvy neuhradil ničeho. Jelikož žalovaný řádně a včas úvěr nesplácel po dobu delší 2 měsíců, žalobkyně mu odeslala oznámení o zesplatnění, k zesplatnění úvěru dle smlouvy došlo odesláním, tj. dnem , datum, . Součástí oznámení byla i předžalobní výzva, žalovaný však přesto do dne podání žaloby již více neuhradil. Žalobkyně po žalovaném požadovala nesplacenou jistinu ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení z této částky, smluvní úrok ve výši 27,28 % ročně z této částky za období od , datum, do , datum, , smluvní úrok ve výši 12 % ročně z této částky (snížený podle § 122 odst. 4 z.s.ú.), smluvní úrok kapitalizovaný ve výši , částka, za období do zesplatnění smlouvy, náhradu účelně vynaložených nákladů za 3 odeslané upomínky ve výši 3x po , částka, , celkem , částka, , smluvní pokutu dle čl. IV bod 2 písm. c) smlouvy za 3 měsíce prodlení se splácením úvěru do jeho zesplatnění ve výši 3x po , částka, , celkem , částka, , a smluvní pokutu dle čl. IV bod 2 písm. a) smlouvy ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, celkem , částka, .2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žaloba mu byla řádně doručena postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na adresu místa pobytu dle registru obyvatel.3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili.4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně dne , datum, žalobkyni požádal a obě strany následujícího dne elektronicky (žalovaný verifikační platbou , částka, ze svého účtu) podepsaly úvěrovou smlouvu, a to dle parametrů jak tvrdila žalobkyně shora, sazba RPSN (předpokládané roční procentní sazby nákladů na úvěr) činila 39,2 % ročně (prokázáno listinami „Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “, „Formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru“, „Potvrzení ČSOB o provedení transakce , částka, z účtu žalovaného“, „Úvěrové podmínky“, „E-mail – Oznámení o schválení žádosti o úvěr“). V den podpisu smlouvy byla žalovanému vyplacena částka úvěru , částka, a zprostředkovateli , jméno FO, částka provize , částka, (prokázáno potvrzeními ČSOB o uvedených transakcích). Žalovaný na úvěr uhradil verifikační platbu , částka, , dále již žádnou splátkou neuhradil (prokázáno tabulkou umoření). Žalobkyně ve dnech 25. 3. a , datum, zaslala žalovanému upomínky (prokázáno uvedenými listinami, seznamem odeslaných upomínek a čestným prohlášením , jméno FO, ). Dne , datum, žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě nesplacené části úvěru, současně upozornila, že v případě nevyhovění svůj nárok uplatní soudně (prokázáno uvedenou listinou a podacím lístkem). K ekonomickým poměrům žalovaného v době uzavření smlouvy si žalobkyně vyžádala výplatní lístky žalovaného za období od října 2024 do ledna 2025 (částky čisté mzdy , částka, , , částka, , , částka, a , částka, ) a výpis z účtu žalovaného ze dne , datum, , z něhož bylo patrné připsání částky , částka, od zaměstnavatele (prokázáno uvedenými listinami). Lustracemi insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že neobsahují záznam o žalovaném (prokázáno výpisy z uvedených databází). Dále žalobkyně opatřila zprávu z registru platebních informací (REPI), z níž bylo zjištěno, že žalovaný měl aktivní 2 spotřebitelské úvěry (1. úvěr výše , částka, , ke splacení zbývalo , částka, a 2. úvěr výše , částka, , ke splacení zbývalo , částka, ) a 1 revolvingový úvěr (úvěrový rámec , částka, ). Žádný z úvěrů nebyl po splatnosti (prokázáno výpisem z uvedené databáze). Ohledně výdajů na bydlení žalobkyně obstarala prohlášení otce partnerky žalovaného, který uvedl, že žalovaný přispívá na bydlení částkou , částka, měsíčně, náhledem do katastru nemovitostí žalobkyně ověřila, že prohlašující osoba je vlastníkem místa, které žalovaný udával jako své bydliště (prokázáno uvedenými listinami). Žalobkyně běžné výdaje žalovaného vyčíslila částkou životního minima ve výši , částka, a vyhodnotila, že žalovaný má k dispozici částku , částka, měsíčně na splátky úvěru (prokázáno listinou „Posouzení úvěruschopnosti zákazníka“). Obvyklá úroková míra v měsíci únoru 2025 u úvěrů na spotřebu (bez kontokorentů a kreditních karet) činila 8,28 % ročně (prokázáno statistickou sestavou , jméno FO, národní banky pro dané období).5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.7. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „z.s.ú.“), ve znění účinném od , datum, , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je v plném rozsahu důvodný, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný platně uzavřeli úvěrovou smlouvu ve smyslu § 2395 a násl. o.z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalobkyně dostála svým povinnostem podle § 86 z.s.ú., neboť skutečně pečlivě a podrobně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tím, že si důvěryhodně (pracovala se skutečnými údaji z výplatních pásek a běžného účtu žalovaného) ověřila jeho příjem v dostatečné výši (nejméně v průměru , částka, čistého měsíčně), stanovila přiměřeně vysokou hladinu běžných výdajů žalovaného (, částka, dle částky životního minima stanovené § 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve spojení s nařízením vlády č. 436/2022 Sb.), z prohlášení vlastníka objektu, v němž žalovaný bydlel, zjistila sk