7 C 126/2025-61 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce požadoval po žalované zaplacení částky celkem ve výši 11 630,70 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, . a žalovanou došlo k uzavření Smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, (dále jen Smlouva o úvěru), v níž se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních minimálních splátkách ve výši 2 % čerpaného úvěru (spolu s úrokem a sjednanými poplatky), přičemž výše splátky byla žalované oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly Produktové podmínky revolvingového úvěru a kreditní karty, VOP banky, Úrokový lístek a Sazebník banky. Kreditní kartu banka žalované poskytla v souladu Smlouvou. Žalovaná průběžně čerpala peněžní prostředky prostřednictvím poskytnuté kreditní karty, avšak poskytnutý úvěr nesplácela řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobce využil svého práva a v souladu se Smlouvou a Produktovými podmínkami žalobce, prohlásil úvěr za okamžitě splatný v celé výši, a to dne 31.3.2024. Žalovaná ani po zesplatnění ničeho neplnila, dluží tak žalobci na jistině částku 8 062,79 Kč, na poplatcích 3 567,91 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 778,56 Kč, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 31.3.2024 ve výši 534 Kč. Při schvalování úvěru vycházel žalobce z údajů poskytnutých žalovanou. Tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Žalované byla zaslána předžalobní výzva, avšak bezúspěšně. Žalobce pohledávku za žalovanou nabyl na základě smlouvy po postoupení pohledávek ze dne 12.9.2024, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno.2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupci žalobce a žalovaná byli usnesením soudu ze dne 31.7.2025 vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jejich osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byli poučeni podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Zástupce žalobce a žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslali své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalované.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Žádostí o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne 23.12.2022, Předsmluvními informacemi, Smlouvou o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, , Dispozicemi ke Smlouvě, Výpisy ke kreditní kartě, Platební historií bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná uzavřeli dne 23.12.2022 smlouvu o revolvingovém úvěru, čerpaného prostřednictvím kreditní karty, a to do výše úvěrového limitu 10 000 Kč. Čerpané peněžní prostředky se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 % z vyčerpaného úvěrového rámce, včetně úroků a poplatků, výše splátky a datum splatnosti byl uveden vždy ve výpise. Úroky byly sjednány ve výši sazby dle Úrokového lístku, v době uzavření smlouvy činily 22,99 % ročně. Pro případ porušení smluvních povinnost, kterým je i prodlení klienta se splněním jakékoliv pohledávky banky (včetně prodlení s úhradou splátky), bylo sjednáno oprávnění banky úvěr zesplatnit (čl. V., bod 5. a 6. Smlouvy). Žalovaná úvěr řádně nesplácela, žalobce proto přistoupil k okamžitému zesplatnění úvěru ke dni 31.3.2024, jak bylo prokázáno dopisem ze dne 31.12.2023, a žalovanou vyzval k zaplacení částky 12 409,26 Kč, z toho poplatky, Anonymizováno, 3 567,91 Kč, úroky 778,56 Kč. Žalovaná splátky až do června 2023 (byť pod upomínáním hradila, ke dni 30.6.2023 došlo k přečerpání úvěrového rámce. Žalovaná ke svým poměrům uvedla, že je svobodná, nemá vyživovací povinnosti, žije ve pronajatém domě, je zaměstnána na neurčitou, její čistá mzda činí 27 930 Kč (ověřeno z dokladu o příjmu žalované). Dle zjištění banky dosavadní interní splátky žalované činily 3 188,19 Kč, externí splátky 630 Kč, jiné výdaje žalovaná neměla. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že banka vycházela z údajů poskytnutých žalovanou, byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, náklady na bydlení a ostatní deklarované výdaje, kdy bylo počítáno s částkou životního minima žalovaného dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částkou normativních nákladů na bydlení dle § 26 zák. č. 117/1995 Sb. Žalované byla odeslána předžalobní výzva, jak bylo prokázáno dopisem právního zástupce žalobce ze dne 19.11.2024 spolu s podacím archem, kdy zásilka byla podána k poštovní přepravě téhož dne.5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12.9.2024, dohodou o úplatě za postoupené pohledávky, seznamem postoupených pohledávek a potvrzením o zaplacení úplaty měl soud prokázáno, že předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalované postupníkem oznámeno, jak bylo prokázáno dopisem ze dne 30.9.2024 spolu s podacím lístkem.6. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh žalobce na zaplacení částky 11 630,70 Kč s příslušenstvím je důvodný. V průběhu řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru (§ 2395 o.z.), na základě této smlouvy žalovaná čerpala revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná se poskytnutý úvěr s úrokem a poplatky zavázala zaplatit ve shora uvedených pravidelných měsíčních splátkách. Uzavřená smlouva o úvěru byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.). Žalovaná své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnila, právní pře