8 C 11/2025-207 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se proti žalované žalobou doručenou soudu dne 18. 2. 2025 domáhal určení, že okamžité zrušení pracovního poměru danému dopisem žalované ze dne 10. 12. 2024 je neplatné. V průběhu řízení žalobu upřesnil tak, že určení neplatnosti se domáhal ohledně zrušení pracovního poměru výpovědí. Tvrdil, že dopisem ze dne 10. 12. 2024 žalovaná zrušila jeho pracovní poměr podle § 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zák. práce“) z důvodu závažného porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci. Žalobce pracoval u žalované na základě pracovní smlouvy z , datum, na pracovní pozici recepčního. Dne 27. 11. 2024 měl noční směnu na recepci budovy Fakulty chemicko-technologické v kampusu Univerzity Pardubice. Ve 22:38 hod. vedoucí úklidové firmy telefonicky sdělila jeho nadřízené paní , jméno FO, , že zaměstnanci této firmy jsou žalobcem vyhazováni z prostor fakulty. Ona po telefonickém hovoru s žalobcem pojala podezření, že žalobce je pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek a přijela na pracoviště. Současně se dostavil i referent BOZP pan , jméno FO, . Žalobce však popíral, že by telefonický hovor proběhl, neboť tou dobou nebyl na recepci přítomen, byl na obchůzce budovy s paní , jméno FO, . Při kontrole prostor fakulty zjistil ostrý zápach neznámé látky a hledal její zdroj, přičemž se této látky nadýchal. , jméno FO, vyzvala žalobce k orientační dechové zkoušce na přítomnost alkoholu v těle, jíž provedl referent BOZP žalované kalibrovaným přístrojem. Testu byl přítomen svědek, pan , jméno FO, , zaměstnanec firmy , právnická osoba, , která v kampusu univerzity zajišťuje ostrahu. Výsledek byl v 00:00 hodin 27. 11. 2024 3 promile alkoholu v těle. Poté byla přivolána Policie ČR, která v 00:26 hodin. 27. 11. 2024 rovněž provedla orientační dechovou zkoušku a naměřila 2,41 promile alkoholu v těle. Žalobce namítal, že se chtěl podrobit vyšetření na přítomnost alkoholu v krvi, ale jemu i paní , jméno FO, to bylo znemožněno ze strany nadřízených. Žalobce se již za přítomnosti policie domáhal lékařského vyšetření pro zajištění alkoholu v krvi na protialkoholní záchytné stanici, tam ho však neodvezla ani policejní hlídka ani žalovaná svými zaměstnanci, místo toho byli odvezeni proti své vůli do , právnická osoba, , na recepci ambulance, kde bylo sděleno, že se vyšetření tohoto druhu neprovádí. Již s ohledem na skutečnost, že policejní hlídka nezajistila ani vyšetření krve ani nezahájila úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky, je žalobce přesvědčen, že celá situace nemohla být natolik vážná, jak tvrdí žalovaná. Bez ohledu na spornost zkoušky alkoholu v krvi, samotné naměření 2,41 promile alkoholu v krvi, nezakládá důvod pro výpověď dle § 52 písm. g) zákoníku práce, ale zakládá méně závažné porušení pracovních povinností a na tuto skutečnost měl být žalobce upozorněn vytýkacím dopisem, stejně tak jako na možnost výpovědi. To se však nestalo. Náplň práce recepčního neobsahuje takové povinnosti, jejichž porušení by nabývalo větší význam. I pokud by byly tyto činnosti vykonávány v opilosti, nedocházelo by k bezprostřednímu ohrožení majetku zaměstnavatele či zdraví ostatních zaměstnanců. Žalobce sporuje samotné prověření přítomnosti alkoholu v dechu, stejně jako tvrzení, že byl alkohol cítit v blízkosti recepce.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že pracovní poměr žalobce vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne 20. 11. 2019 i to, že dne 27. 11. 2024 měl žalobce noční směnu na recepci budovy Fakulty chemicko-technologické v době žalobcem udávané. Jedním z úkolů žalobce bylo vpustit do objektu úklidovou firmu , právnická osoba, . na pravidelný noční úklid a po odchodu zabezpečit budovu elektronickým zabezpečovacím systémem. Ve 22:38 hodin však vedoucí úklidové firmy , jméno FO, volala vedoucí zaměstnankyni správy budovy a ostrahy , jméno FO, , že zaměstnanci této firmy jsou žalobcem a jeho kolegyní a manželkou , jméno FO, vyhazováni z prostor fakulty. , jméno FO, proto požádala , jméno FO, o předání telefonu paní , jméno FO, (s žalobcem nemluvila) a protože pojala podezření, že jmenovaná může být pod vlivem alkoholu (jak upozorňovala paní , jméno FO, ) nebo jiných návykových látek, přijela na pracoviště žalobce. Zároveň se dostavil i referent BOZP , jméno FO, . Žalovaná dále potvrdila, že byl proveden test na přítomnost alkoholu v těle, který provedl , jméno FO, kalibrovacím přístrojem za přítomnosti , jméno FO, s výsledkem uváděným žalobcem. Dále potvrdila, že byla telefonicky kontaktována vedoucí ostrahy budov , jméno FO, , aby přijela zajistit náhradní službu. Současně byla přivolána i hlídka Policie ČR, která žalobci provedla orientační dechovou zkoušku přítomnosti alkoholu v těle s výsledkem 2,41 promile. Celé měření bylo zaznamenáno v zápise o kontrole přítomnosti alkoholu v dechu. Žalovaná důrazně popírala, že by se žalobce při kontrole prostor fakulty mohl nadýchat neznámé látky. Připustila, že na místě jsou skladovány chemikálie, ale za přísných bezpečnostních pravidel. Žalobce navíc o žádném úniku látky neinformoval svého nadřízeného ani technické oddělení, nezalarmoval složky IZS ani nepodnikl jakékoliv jiné preventivní kroky k zamezení případných škod na zdraví či majetku žalované. Absentuje rovněž záznam do knihy závad, ačkoliv všechny tyto povinnosti vyplývají z pracovní náplně žalobce. Žalovaná potvrdila, že žalobce byl převezen do , právnická osoba, zaměstnanci žalované, manželi , jméno FO, , i přes protesty, že se cítí být unesen, že je hemofilik a že chce být vyšetřen na protialkoholní záchytné stanici. Než však zaměstnanci žalované stihli vyšetření zajistit, žalobce i paní , jméno FO, , areál nemocnice opustili a vyšetření se záměrně nepodrobili. Stalo se tak v době, kdy bylo vyšetření se zaměstnanci nemocnice domlouváno. Přes absenci lékařského vyšetření měla žalovaná za to, že přítomnost alkoholu v těle žalobce byla dostatečně prokázána, a to s i ohledem na projevy jeho chování. Žalobce požil alkohol v míře, která měla vliv na snížení jeho duševních funkcí a celkové pohotovosti. Porušení povinností žalobce vyplývajících z právních předpisů, vztahujících se k vykonávané práci z hlediska intenzity má žalovaná za závažné, neboť řádné vykonávání práce žalobce je zásadní pro ochranu majetku žalované i pro zajištění ochrany zdraví a života jejích zaměstnanců. Vybavení laboratoří dosahuje ceny stovek milionů korun, riziko bylo zvýšeno skutečností, že pod vlivem alkoholu byla i žalobcova kolegyně a manželka, práci recepčního tak fakticky nevykonával nikdo. Žalovaná musela operativně zajistit náhradního zaměstnance na recepci, zajistit ostrahu objektu a zaměstnanci, kteří incident řešili, museli obdržet příplatek za práci přesčas a za práci v noci.3. Ve svém doplnění tvrzení z 6. 2. 2025 žalobce poukazoval na nízkou pravděpodobnost, že by zvládl odbourat 0,59 promile alkoholu v krvi za 26 minut. Tak rychlý pokles fyziologicky neodpovídá realitě, šlo proto o chybu měření nebo zkreslení vlivem okolností. Setrval na tvrzení, že se nadýchal neznámé látky. Popíral také, že by nemocnici svévolně opustil. Uváděl, že pouze odmítl uhradit náklady spojené s odběrem krve, který si on sám neobjednal.4. Po provedeném řízení soud žalobě vyhověl na základě následujících skutkových zjištění:5. Pracovní smlouvou ze dne 20. 11. 2019 vznikl pracovní poměr žalobce u žalované na pracovní pozici recepční na dobu určitou do 31. 12. 2020. Dohodou ze dne 3. 1. 2020 byl jeho pracovní poměr prodloužen do 31. 12. 2023 a dohodou ze dne 5. 12. 2023 pak do 31. 12. 2025.6. Podle listiny označené jako Pracovní náplň pro zaměstnance druhé a třetí skupiny pracovních činností ze dne 20. 11. 2019 byl žalobce seznámen se svojí náplní práce, která mimo jiné spočívala v kontrole příchodu a odchodu osob, příjezdů a odjezdů vozidel, zajišťování dohledu a ovládání elektronických , právnická osoba, , přístupových systémů a kamerových systémů, řízení a ovládání elektrické požární signalizace a evakuačního rozhlasu s postupnou evakuací osob a komunikací s IZS. Žalobce byl dále seznámen s tím, že v případě havárie (bod 8 povinnosti během služby) mimo pracovní dobu se řídí příslušnými pokyny a směrnicemi (požární poplachové směrnice) a dle možnosti se snaží, aby následky havárie byly co nejmenší. Při noční službě, mimo jiné prověřuje společné prostory a kontroluje nedostatky (zde neteče voda, neuniká plyn), zjištěné závady buď odstraní, ohlásí nebo zavolá pomoc k odstranění závad a zapíše do knihy závad. Při velkém rozsahu závad nebo havárie zavolá příslušnou havarijní službu a uvědomí technické oddělení. Malý požár likviduje sám pomocí příslušného hasícího přístroje, při větším požáru volá HZS a včas jim umožní vstup do ohrožených míst.7. Z Informace o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru podle ustanovení § 37 zák. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů soud zjistil, že žalobce při nástu