10 C 264/2025-27 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, požadovala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen „Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši , částka, . Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit ve 24 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení žalovaný uhradil částku , částka, . Žalobkyně požaduje po žalovaném pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení (dlužná jistina ve výši , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení). Do dne podání žaloby žalovaný ničeho ani přes písemnou upomínku žalobkyni neuhradil.2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne , datum, .3. Usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, soud žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ho poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalovanému včetně žaloby doručeno dne , datum, , přičemž soud považoval usnesení se žalobou žalovanému za doručené v souladu s ust. § 46b a § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť písemnosti byly doručovány na adresu bydliště žalovaného evidovanou v informačním systému evidence obyvatel – cizinců.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřil a žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě, rozhodl soud v souladu se shora citovaným ustanovením bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:6. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , Smluvními podmínkami Smlouvy o spotřebitelském úvěru, Zákaznickou kartou (žádost o spotřebitelský úvěr), tabulkou umoření a předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal splatit úvěr ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, (poslední splátka ve výši , částka, ), tedy celkem částku , částka, , která je tvořena úvěrem ve výši , částka, , souhrnným poplatkem ve výši , částka, a pojištěním ve výši , částka, . Žalovaný v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácel, uhradil pouze částku , částka, a byl vyzván k splacení zbývající pohledávky.7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.10. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky , částka, , jakožto vydání bezdůvodného obohacení je důvodný. V dané věci požaduje žalobkyně plnění z titulu bezdůvodného obohacení, když sice tvrdí, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, avšak neprokazuje, ba ani netvrdí, že by před uzavřením smlouvy došlo k ověření schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Za této situace je, ve smyslu § 86 a § 87 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, mezi účastníky uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná a žalobkyni tak vznikl nárok pouze na vrácení bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byl poskytnut dne , datum, bezhotovostně úvěr ve výši , částka, , který se zavázal uhradit v dohodnutých týdenních splátkách, na tuto pohledávku žalovaný uhradil částku , částka, (k úhradě tak zbývá částka , částka, ). Ze strany žalovaného nebylo prokázáno, ale ani tvrzeno, že by na úhradu poskytnutého spotřebitelského úvěru bylo žalovaným plněno jinak, než jak bylo tvrzeno žalobkyní. Žalovaný je proto povinen vrátit to, co obdržel a dosud nevrátil jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Soud proto uložil žalovanému, aby ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení vydal žalobkyni majetkový prospěch, který získal bez právního důvodu, tedy aby vydal bezdůvodné obohacení, které na úkor žalující strany získal. Žalovanému tak bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku , částka, . Vzhledem k tomu, že žalovanému byla žalobkyní poskytnuta lhůta k plnění do , datum, (viz. předžalobní výzva ze dne , datum, ), tento se dostal do prodlení nejdříve dnem , datum, , nikoliv dřívějším dnem tvrzeným žalobkyní, je proto v souladu s ust. § 1970 o. z. a nař. vlády č. 351/2018 Sb. povinen hradit úrok z prodlení ve výši 12 % p.a. od , datum, do zaplacení a nikoliv dříve, soud proto nárok na příslušenství žalované částky před datem , datum, jako nedůvodný zamítl.11. Jelikož žalobkyně měla ve věci plný úspěch (zamítnutí se týkalo pouze části příslušenství), postupoval soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ust. § 142a o. s. ř. a přiznal úspěšné žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů představovaných zaplaceným soudním poplatkem , částka, , odměnou advokáta 2,5 x , částka, , určenou dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., za převzetí zastoupení, jednoduchou předžalobní výzvu a podání žaloby, dále pak paušální náhradou hotových výdajů advokáta 3 x , částka, dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. za úkony a 21 % daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad. Náklady řízení tak celkem přestavují částku , částka, , kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobkyně (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř).12. Lhůtu splatnosti soud určil jako zákonnou třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.