115 C 23/2025-59 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se po žalované domáhal následujícího plnění: částky 28 894 Kč (souhrn dlužné jistiny ve výši 27 296 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč dle bodu 6. 1. úvěrové smlouvy a náhrady nákladů ve výši 600 Kč dle bodu 6.2. úvěrové smlouvy), smluvní pokuty ve výši 17 002 Kč dle bodu 6.5. úvěrové smlouvy, zákonného úroku z prodlení z částky 28 894 Kč ve výši 15 % ročně od 21. 11. 2023 do zaplacení, úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 69,09 % ročně z částky 35 518,98 Kč za dobu od 21. 11. 2023 do 11. 12. 2023 a ve výši 15 % ročně z částek postupně se snižujících podle provedených úhrad od 12. 12. 2023 do zaplacení, maximálně však do celkové výše 128 102 Kč. Tvrdil, že poskytl jako úvěrující žalované jako úvěrované na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, z 30. 4. 2023 úvěr ve výši 36 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala a zavázala se jej splácet spolu s úrokem za poskytnutí úvěru, sjednanými poplatky a úhradou za pojištění schopnosti splácet úvěr, které bylo sjednáno jako součást jednotlivých měsíčních splátek. Dluh splnila částečně, před zesplatněním úvěru uhradila 2 535 Kč dne 28. 6. 2023, 2 535 Kč dne 18. 7. 2023 a 2 535 Kč dne 17. 8. 2023, a po zesplatnění úvěru uhradila 2 224 Kč dne 22. 1. 2024, 2 224 Kč dne 19. 2. 2024, 1 000 Kč dne 16. 4. 2024, 1 000 Kč dne 17. 6. 2024, 1 500 Kč dne 18. 6. 2024, 1 000 Kč dne 15. 7. 2024, 1 000 Kč dne 16. 9. 2024, 1 000 Kč dne 14. 10. 2024, 1 000 Kč dne 14. 11. 2024, 1 000 Kč dne 17. 1. 2025, 1 000 Kč dne 17. 3. 2025 a 1 000 Kč dne 6. 6. 2025. Proto žalobce v souladu se smlouvou úvěr zesplatnil ke dni 19. 11. 2023. Žalovaná zůstala dlužná na jistině a příslušenství částky uvedené shora. Pokud jde o pojištění schopnosti splácet úvěr, toto bylo sjednáno jako součást splátek úvěru, přičemž ke dni podání žaloby žalobce z titulu neuhrazeného pojistného žádné samostatné plnění neuplatňoval. V souladu s bodem 6.5. smlouvy vznikla žalované povinnost hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V souladu s bodem 2.2. smlouvy žádal úrok za poskytnutí úvěru i po zesplatnění, a to až do úplného zaplacení jistiny.2 Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila. K jednání se nedostavila bez omluvy, soud věc projednal v její nepřítomnosti, postupem dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.3 Žalobce vzal žalobu částečně zpět, pokud jde o požadavek na úrok ve výši přesahující sazbu 20 % ročně.4 Soud v rozsahu zpětvzetí řízení zastavil, postupem dle § 96 občanského soudního řádu.5 Ve zbytku žalobního žádání bylo žalobě vyhověno, a to z následujících důvodů.6 Žalobce prokázal smlouvou o úvěru č. , hodnota, uzavřenou dne 30. 4. 2023 tvrzení ohledně sjednání úvěru, výše poskytnutého úvěru, ujednání o úrocích za poskytnutí úvěru, povinnosti žalované vrátit úvěr ve sjednaných měsíčních splátkách, jakož i ujednání o pojištění schopnosti splácet úvěr. Prokázal rovněž, že součástí smlouvy byla ujednání o smluvních pokutách a náhradě nákladů pro případ prodlení žalované (body 6.1., 6.2. a 6.5. smlouvy).7 Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8 Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.9 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužnici, která je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.10 Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.11 Prvně třeba uvést, že soud se zabýval tím, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Jelikož jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr; vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V souzené věci z předložených listin vyplývá, že úvěrující před podpisem smlouvy o úvěru se zabýval otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy o úvěru dostatečným způsobem, neboť si ověřil výši jejího příjmu, zabýval se otázkou jejího bydlení, zohlednil její výdaje.12 Požadovaná plnění, nedotčená zpětvzetím, jsou po právu dle smlouvy a dle § 2395 občanského zákoníku (vrácení úvěru, zaplacení poplatků, úroků ve výši reflektující částečné zpětvzetí žaloby) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení), v návaznosti na prodlení žalované se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku.13 Úroky ve výši požadované po zpětvzetí soud považuje za úplatu přiměřenou vzhledem k výši úvěru, délce poskytnutí peněz a tomu, že úvěr nebyl zajištěn.14 Právo na úroky z prodlení je vedle úroků dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankcí pro případ prodlení dlužnice s placením peněžitého plnění a úrok vyjadřuje cenu zapůjčených peněz placenou i v případě řádného dodržování smlouvy.15 Po právu je i požadavek na zaplacení smluvních pokut popsaných v bodě 1. Žalovaná totiž porušila povinnosti tam popsané, které byly smluvními pokutami zajištěny, přičemž soud shledal každé jednotlivé ustanovení o smluvní pokutě jako platné.16 Soudem přiznané požadavky nejsou v rozporu se zákonem číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.17 Pokud jde o započtení plnění učiněných žalovanou, vyšel soud z ustanovení § 1932 občanského zákoníku a uzavírá, že věřitelem provedený zápočet tohoto plnění tomuto ustanovení odpovídá.18 V souladu s položkou 2 sazebníku soudních poplatků (příloha zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) soud vyměřil žalobci soudní poplatek.19 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu. Byť soud při zohlednění míry úspěchu účastníků musel přihlížet k částečnému zpětvzetí žaloby a z toho vyplývajícímu procesnímu zavinění žalobce na zastavení řízení (viz § 146 občanského soudního řádu, kdy v tomto ohledu možno odkázat na judikaturu Ústavního soudu, například rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 2578/18 z 21. 5. 2019), jde o neúspěch zcela nepatrný. Účelně vynaložené náklady jsou u zcela úspěšného žalobce představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 295 Kč. Dále odměnou advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „vyhláška“) v rozsahu 3 úkonů po 2 940 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání soudu). Vedle toho odměnou advokáta dle § 7 vyhlášky v rozsahu 1 úkonu po 1 470 Kč (jednoduchá výzva k plnění). Žalobci náleží i paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky za výše uvedené úkony v celkové výši 1 800 Kč (4 x 450 Kč) a jako plátci daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu i náhrada DPH z odměny a náhrad.20 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.