15 C 297/2025-29 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se proti žalované domáhal následujícího plnění: částky 61 669,79 Kč představující neuhrazený zůstatek úvěru (dále v odůvodnění i jen „jistina“), kapitalizovaného úroku ve výši 9 717,48 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z jistiny 59 913,79 Kč za dobu od 24. 6. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 634,13 Kč za dobu od 4. 4. 2025 do 23. 6. 2025 a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 61 669,79 Kč za dobu od 24. 6. 2025 do zaplacení. Tvrdil, že poskytl jako úvěrující žalované jako úvěrované na základě smlouvy z 30. 11. 2023 revolvingový úvěr č. , hodnota, s rámcem 60 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala a zavázala se jej zaplatit spolu s úrokem a sjednanými poplatky. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku 82 167,78 Kč a uhradila 35 246 Kč. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobce úvěr zesplatnil ke dni 20. 3. 2025. Žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 20. 3. 2025, avšak na výzvu nereagovala a po zesplatnění úvěru neuhradila žádnou splátku.2 Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila.3 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť byly splněny předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu pro tento postup.4 Žalobce prokázal smlouvou shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání úvěru specifikovaného v bodě 1 odůvodnění, tedy ujednání o jistině, úrocích, poplatcích, vrácení úvěru ve splátkách. Bylo prokázáno, že úvěr byl žalovanou čerpán.5 Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6 Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.8 Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr; vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.9 V souzené věci z předložených listin vyplývá, že úvěrující se před podpisem smlouvy o úvěru zabýval otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy o úvěru dostatečným způsobem.10 Smlouvu o úvěru soud posoudil jako platnou.11 Po provedeném dokazování soud žalobě vyhověl, pokud jde o požadavek na zaplacení částky 3 371 Kč, úroku v částce 24,53 Kč, úroku 14,75 % ročně z částky 3 371 Kč za dobu od 28. 2. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 371 Kč za dobu od 28. 2. 2024 do zaplacení. Požadovaná plnění jsou po právu dle smlouvy a dle § 2395 občanského zákoníku (vrácení úvěru, zaplacení poplatků, úroku) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení), v návaznosti na prodlení žalované se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku. Úroky byly ve smlouvě sjednány ve výši, kterou soud považuje za úplatu přiměřenou vzhledem k výši úvěru a délce poskytnutí peněz. Právo na úroky z prodlení je vedle úroků dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankcí pro případ prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění a úrok vyjadřuje cenu zapůjčených peněz placenou i v případě řádného dodržování smlouvy.12 Soudem přiznané požadavky nejsou v rozporu se zákonnými limity dle zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.13 Pokud jde o zohlednění plnění učiněných žalovanou, vyšel soud z úvěrové smlouvy a ustanovení § 1932 občanského zákoníku. Uzavírá, že věřitelem provedené zohlednění a přiřazení plateb těmto podmínkám odpovídá.14 O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Účelně vynaložené náklady jsou u zcela úspěšného žalobce představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 467 Kč. Dále odměnou advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „vyhláška“) v rozsahu 2 úkonů po 3 580 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby). Vedle toho odměnou advokáta 1 790 Kč (jednoduchá výzva k plnění). Žalobci náleží i paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky za výše uvedené úkony v celkové výši 1 350 Kč (3 x 450 Kč) a jako plátci daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu i náhrada DPH z odměny a náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalované před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku).15 Lhůty k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.