20 C 246/2025-46 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 7. 10. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 25 244 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 25 244 Kč od 1. 3. 2025 do zaplacení. Tvrdila, že dne 12. 12. 2024 byla mezi společností , právnická osoba, (dále též „původní věřitelka“) a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč a vyčerpán v celkové výši 20 000 Kč, a to převodem na účet žalované č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, , splacen měl být do 28. 2. 2025. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byla právním předchůdcem žalobkyně vyzývána opakovaně k úhradě dluhu. Do prodlení s úhradou celého úvěru se dostala 1. 3. 2025, žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny úvěru 20 000 Kč, smluvního úroku v době zesplatnění 4 584 Kč a smluvní pokuty ke dni zesplatnění ve výši 660 Kč. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek původní věřitelky. Původní věřitelka ověřila úvěruschopnost žalované na základě tvrzení žalované o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKNI a úvěrové historie. Pohledávku za žalovanou původní věřitelka postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požadovala žalobkyně posouzení jejího nároku jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované ve výši jistiny. K dotazu soudu doplnila, že žalovaná na pohledávku neuhradila ničeho.2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, přičemž žaloba jí byla řádně doručena do její datové schránky dne 10. 12. 2025. Žalovaná ničeho nesporovala, po celé řízení byla pasivní.3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Podle § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. V souladu s rozsudkem Soudního dvora (druhého senátu) sp. zn. C-679/18 ze dne 5. března 2020 je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru prověřit úvěruschopnost spotřebitele, a přihlédnout k neplatnosti smlouvy i v případě, že spotřebitel neplatnost sám nenamítne.10. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, včetně dodatku č. , hodnota, a č. , hodnota, a obchodních podmínek k této smlouvě soud zjistil, že tuto žalovaná uzavřela dne 12. 12. 2024 s původní věřitelkou – , právnická osoba, , bylo ujednáno poskytnutí spotřebitelského úvěru žalované do výše 16 000 Kč zasláním na její účet č. , č. účtu, na dobu do 11. 1. 2025, celkem mělo být uhrazeno 19 680 Kč včetně úroku 3 680 Kč. Později byla jistina úvěru navýšena na 20 000 Kč dodatkem z 13. 12. 2024 a splatnost úvěru změněna na 25. 1. 2025, když úrok měl činit celkem 4 584 Kč. Smluvní strany se dále dohodly na smluvní pokutě 0,1 % denně z dlužné jistiny úroku z prodlení v zákonné výši a příslušných poplatcích. Ve smlouvě byla uvedena adresa žalované (její trvalý pobyt) , adresa, , stejně tak i v dodatcích ke smlouvě.11. Ze zprávy , právnická osoba, . soud zjistil, že účet výše uvedený patřil od 3. 9. 2024 žalované, že tato měla jako jediná právo dispozice s účtem a že od původní věřitelky byla na tento účet zaslána dne 12. 12. 2024 částka 16 000 Kč a 13. 12. 2024 částka 4 000 Kč.12. Z upomínky ze dne 2. 2. 2025 soud zjistil, že původní věřitelka žalovanou na adresu uvedenou ve smlouvě vyzývala k úhradě dlužné jistiny 20 000 Kč, smluvního úroku 4 584 Kč, smluvní pokuty 140 Kč a poplatku za upomínku 50 Kč.13. Předžalobní výzvou z 28. 2. 2025 bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána původním věřitelem k úhradě částky 25 344 Kč skládající se z neuhrazené jistiny 20 000 Kč, smluvního úroku 4 584 Kč, smluvní pokuty narostlé na 660 Kč a poplatků za upomínku ve výši 100 Kč, s upozorněním na možné soudní vymáhání.14. Z oznámení o postoupení pohledávky ze 19. 7. 2025 a přehledu postupovaných pohledávek soud zjistil, že došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni a že původní věřitelkou bylo žalované na adresu jejího trvalého bydliště oznámeno postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Tehdejší zástupce žalobkyně vyzval žalovanou výzvou z 19. 7. 2025 k úhradě celkové částky 35 189,78 Kč do tří dnů s upozorněním na možné soudní řízení z důvodu nesplacení poskytnutého úvěru.15. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je důvodný co do částky 16 000 Kč. V prvé řadě se totiž soud zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Nemůže se však spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. , spisová značka, ze dne 1. dubna 2015). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. Tato neplatnost je podle shora citovaného rozsudku Soudního dvora sp. zn. C-679/18 absolutní, soud je k ní proto povinen přihlížet z úřední povinnosti.16. Žalobkyně nabyla pohledávku vůči žalované postoupením, nicméně postoupením pohledávky ze spotřebitelského úvěru není dotčena spotřebitelská povaha tohoto závazku. Postupník má stejné povinnosti jako původní věřitel, je tedy ve stejné míře povinen prokázat splnění povinnosti poskytovatele úvěru při sjednávání spotřebitelského úvěru ověřit úvěruschopnost žadatele. Žalobkyně nepředložila soudu ničeho, z čeho by bylo možné zjistit, jak posuzovala úvěruschopnost žalované. Z tohoto lze usuzovat, že nedisponuje příslušnými listinami, neboť mj. navrhovala případně posoudit její nárok ohledně 20 000 Kč jaké nárok vyplývající z bezdůvodného obohacení na straně žalované. Jelikož nebylo prokázáno, že by původní věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalované, soud dospěl k závěru, že tak neučinila. Nesplnění p