ECLI: ECLI:CZ:OSPU:2026:23.C.318.2025.1 Datum: 2026-05-14 Předmět: o 11 421,23 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 49 z. č. 99/1963 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 137 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 142a z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 náklady řízenídokazovánísmlouva o úvěrupostoupení pohledávky
O co šlo: o 11 421,23 Kč s příslušenstvím (§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 49 z. č. 99/1963 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 137 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 142a z. č. 99/1963 Sb., § 149)
1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 30. 10. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 421,23 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně spol. , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , jako původní věřitel postoupila předmětnou pohledávku ze závazkového vztahu (smlouva o úvěru uzavřená s věřitelem , právnická osoba, .) za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni ze dne 4. 10. 2024, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný dne 20. 2. 2013 svůj dluh vyplývající z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ve výši 10 421,23 Kč písemně uznal co do důvodu i výše a zavázal se ho splácet částkou 500 Kč počínaje dnem 20. 3. 2013. Žalovaný přes písemnou předžalobní upomínku dlužnou částku neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žaloba mu byla řádně doručena postupem dle ust. § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na adresu místa trvalého pobytu dle Centrální evidence obyvatel ČR (CEO/ISZR).3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a o.s.ř., neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník - o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.6. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.7. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Po provedeném dokazování měl soud prokázán následující skutkový stav.9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek (vč. oznámení o postoupení pohledávky, seznamem pohledávek), uznáním dluhu, předžalobní upomínkou bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně spol. , právnická osoba, . jako původní věřitel postoupila dotčenou pohledávku ze smlouvy o úvěru uzavřenou s , právnická osoba, . za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný tento dluh vyplývající z úvěrové smlouvy písemně uznal co do důvodu i výše a zavázal se ho splácet. Žalovaný přes písemnou předžalobní upomínku dlužnou částku neuhradil.10. Na základě předložených listinných důkazů při respektování zákonné úpravy soud žalobě mohl vyhovět, když učinil následující skutkový a z něj vyplývající právní závěr. Žalobkyni se Smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením, uznáním dluhu, předžalobní upomínkou, podařila prokázat tvrzená skutková verze, tedy předně aktivní i pasivní věcná legitimace ve sporu, uznaný a nesplacený závazek žalovaného plynoucí z úvěrové smlouvy. Soud tedy uzavřel, že nárok žalobkyně vůči žalovanému je důvodný (§ 2053 o.z.). Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 11 421,23 Kč, kterou žalovaný doposud přes písemnou výzvu nevrátil. Dále uložil žalovanému povinnost zaplatit příslušenství zahrnující úrok a zákonný úrok z prodlení, vše blíže specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku.11. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni, která žalovanému zaslala předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif – AT), činí odměna advokáta za jeden úkon právní služby 400 Kč. Žalobkyni náleží odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 400 Kč, celkem 1 200 Kč, 3x paušální náhrada podle § 14b odst. 5 vyhlášky po 100 Kč, celkem 300 Kč, a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhrada DPH ve výši 21 %, celkem 315 Kč, když zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Dále žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč (800 + 200). Tedy celkem 2 815 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady nahradit k rukám advokáta.12. Žalobkyně ze svého návrhu zaplatila na soudním poplatku částku 800 Kč. Pro požadovaný vysoký úrok nebylo možno vydat elektronický platební rozkaz. V takovém případě soud pokračuje v řízení a žalobkyni doměří soudní poplatek do výše dle Položky 1 Sazebníku s.p., který je Přílohou zákona č. 549/1991 Sb. Podle této položky představuje soudní poplatek částku 1 000 Kč, a proto bylo třeba doplatit částku 200 Kč. Poplatníkem je podle § 2 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. žalobkyně a poplatková povinnost jí podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. vznikla v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.13. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.