27 C 202/2025-45 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Tvrdila, že žalobkyně uzavřela dne , datum, se žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému revolvingový úvěr s rámcem , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Součástí smlouvy se staly úvěrové podmínky žalobkyně. Žalovaný za trvání smlouvy celkem načerpal , částka, a uhradil , částka, . Sjednaná úroková sazba činila 20,49 % ročně pro prvotní transakci, následná úroková sazba činila 26,28 % ročně, roční procentní sazba nákladů úvěru (RPSN) činila 29,7 % (produkt Šikovný účet). Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena na základě informací poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr, vyžádáním úvěrové zprávy z Nebankovního registru klientských informací (NRKI) a SOLUS, ověřením centrální evidence exekucí a výpočtem credit scoringu (automatizovaného modelu MLS – maximální limit splátky). Žalobkyně zjistila průměrný čistý příjem žalovaného , částka, měsíčně a měsíční výdaje vyhodnotila dle interní analýzy na částku , částka, (životní minimum dospělých členů domácnosti), , částka, (splátka sjednávaného úvěru), , částka, jako splátky jiným společnostem z NRKI a „buffer“ ve výši , částka, , pokud posuzovala žalovaného samotného. V případě zohlednění členů domácnosti žalobkyně započetla příjem dalšího člena domácnosti ve výši , částka, měsíčně, a měsíční výdaje vyhodnotila částkou , částka, (životní minimum členů domácnosti), , částka, (minimální výdaje na bydlení), , částka, jako splátky jiným společnostem, bez „bufferu“, za takového stavu měla domácnost žalovaného zbývající prostředky ve výši , částka, umožňující hrazení předpokládané splátky sjednaného úvěru , částka, . Žalobkyně z rejstříku SOLUS zjistila, že žalovaný neměl žádný závazek po splatnosti, lustraci NRKI žalobkyně uzavřela s pozitivním vyhodnocením, v centrální evidenci exekucí (CEE) a insolvenčním rejstříku nebyl nalezen. Žalobkyně zdůraznila, že žalovaný úvěr splácel od listopadu 2023 do listopadu 2024, z čehož dovozovala, že nepochybně byl úvěruschopný, když byl schopen úvěr splácet. Žalovaný úvěr řádně nesplácel a dostal se do prodlení, z toho důvodu žalobkyně úvěr dne , datum, zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celé částky úvěru. Žalobkyně po žalovaném požadovala nesplacenou část jistiny ve výši , částka, , poplatek za vedení účtu , částka, (4 x , částka, podle čl. 5.5. úvěrových podmínek), poplatek za pojištění , částka, (5,9 % měsíčně z minimální splátky úvěru), náklady na vymáhání , částka, (, částka, za měsíc prodlení do zesplatnění), smluvní pokutu , částka, (2 x , částka, podle čl. 9.1. úvěrových podmínek), dále zákonný úrok z prodlení z částky jistiny (kapitalizovaný od 15. dne po zesplatnění úvěru do dne sepsání žaloby), kapitalizovaný smluvní úrok , částka, (26,28 % ročně z částky jistiny za období čerpání úvěru do , datum, ), smluvní úrok 12,75 % ročně (snížený podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru). Do dne podání žaloby žalovaný ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žaloba mu byla řádně doručena postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na adresu místa pobytu dle registru obyvatel.3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili.4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný za účelem nákupu černé techniky prostřednictvím zprostředkovatele , právnická osoba, dne , datum, žalobkyni požádal a obě strany následně podepsaly úvěrovou smlouvu, a to dle parametrů jak tvrdila žalobkyně shora, žalovaný smlouvu podepsal osobně, žalobkyně elektronicky (prokázáno listinou „, právnická osoba, – Šikovný účet – č. smlouvy 7310065784“). Po první transakci v prodejně , právnická osoba, žalovaný čerpal úvěr převodem prostředků na svůj bankovní účet, celkem z úvěru načerpal , částka, a uhradil , částka, , poslední splátku uhradil dne , datum, (prokázáno listinou „výpis čerpání, splátek a úhrad“). K ekonomickým poměrům žalovaného v době uzavření smlouvy žalobkyně opatřila úvěrovou zprávu, z níž vyplývalo, že žalovaný neměl žádné dřívější úvěrové produkty (prokázáno uvedenou listinou). Žalovaný nebyl evidován v insolvenčním rejstříku ani centrální evidenci exekucí, výstup z Nebankovního registru klientských informací a rejstříku SOLUS žalobkyně vyhodnotila jako „OK“, v žádosti žalovaný uvedl, že má 2 děti (prokázáno listinu „Karta klienta“). Obvyklá úroková míra v měsíci říjnu 2023 u úvěrů z kreditních karet (v širším smyslu zahrnující taktéž revolvingový úvěr, k němuž mohla být vydána platební karta) poskytovaných bankami činila ve sledovaném období 26 % ročně (prokázáno statistickou sestavou , jméno FO, národní banky pro dané období).). Dne , datum, žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ke splacení celého úvěru (prokázáno uvedenou listinou). Žalobkyně odeslala dne , datum, výzvu žalovanému, nechť do , datum, uhradí dlužnou částku, v opačném případě žalobkyně svůj nárok uplatní soudně (prokázáno předžalobní výzvou k plnění a podacím archem).5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále také „z.s.ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je důvodný pouze co do částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. Podle § 86 z.s.ú. je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. zejména porovnat příjmy, výdaje a zohlednit další údaje o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, zejména údaje o dosavadních závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Přitom platí, že poskytovatel úvěru musí sám vyvinout při zjišťování poměrů spotřebitele inciativu a nemůže se spolehnout na pouhé tvrzení spotřebitele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ). Ze zjištěných údajů je pak povinen učinit příslušné závěry, tj. především poskytnout úvěr jen za situace, kdy nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Pokud by úvěr navzdory absenci důvodných pochybností poskytl, podle § 87 z.s.ú. by smlouva byla neplatná, k čemuž je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.10. Žalobkyně vyhověla výzvě soudu a popsala a doložila postup při ověřování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy. Poskytovatel úvěru ohledně příjmů vycházel z údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr, žádné podklady od žalovaného nevyžádal ani jinak neopatřil, pravděpodobnou výši příjmu určil pouze statistickým mode