5 C 12/2026-39 – Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 26.6.2025 domáhala proti žalovanému zaplacení celkové částky 32 265,87 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení a smluvním úrokem, a to z části kapitalizovanými). Návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně spol. , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným Smlouvu o revolvingovém úvěru a užívání kreditní karty č. , hodnota, , kdy na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč. Žalovaný pak měl povinnost čerpaný úvěr splácet v minimálních měsíčních splátkách ve výši 2% z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci, a to spolu se sjednaným úrokem a poplatkem za využití účtu. Žalovaný však nehradil sjednané splátky a řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva sjednaného v podmínkách a ke dni 1.10.2024 celý úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně smlouvou ze dne 17.2.2025 s účinností od 19.2.2025 postoupena na žalobkyni, přičemž ke dni postoupení sestávala z dlužné jistiny 28 420,87 Kč, dlužného úroku 2 773,82 Kč, dlužných poplatků 3 845 Kč a dlužného úroku z prodlení ve výši 1 294,72 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně neuhradil, požaduje žalobkyně po žalovaném uhrazení jistiny spolu s poplatky, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 294,72 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 773,82 Kč, zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny a poplatků od 21.2.2025 do zaplacení a úroku z dlužné jistiny ve výši 12,75% p.a. (dle § 122 odst.4 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb.) od 2.10.2024 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Soud rozhodl věc bez nařízení jednání, v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť byly splněny veškeré zákonem předpokládané podmínky pro tento postup.4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, ze dne 14.7.2017 ve spojení s Dispozicemi ke smlouvě bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru s tím, že úvěrový rámec byl sjednán do výše 30 000 Kč při úrokové sazbě 22,99 % p.a. Dle čl. 7 smlouvy byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna pro případ porušení podmínek smlouvy žalovaným prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný.5. Z výzvy ze dne 1.10.2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 1.10.2024 a vyzvala žalovaného k úhradě částky 35 039,69 Kč.6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17.2.2025 ve spojení s přílohou č. , hodnota, byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně v řízení.7. Z předžalobní upomínky ze dne 3.6.2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky ve výši 39 977,54 Kč nejpozději do 18.6.2025.8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.11. Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.12. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.14. Po provedeném dokazování soud žalobě vyhověl v plném rozsahu.15. Na základě provedeného dokazování bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 14.7.2027 platnou smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru, na základě níž byl žalovaný oprávněn průběžně čerpat finanční prostředky až do úvěrového limitu 30 000 Kč -– zároveň měl povinnost čerpaný úvěr pravidelně měsíčně splácet v minimální splátce spolu se sjednaným úrokem 22,99 % p.a. Vzhledem k tomu, že žalovaný svoji smluvní povinnost splácet řádně a včas poskytnutý úvěr porušil, zesplatnila právní předchůdkyně žalobkyně celou zbývající dosud nesplacenou dlužnou částku - žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit dlužnou jistinu 28 420,87 Kč, kapitalizovaný dlužný úrok 2 773,82 Kč, dlužné poplatky 3 845 Kč a kapitalizovaný dlužný úrok z prodlení ve výši 1 294,72 Kč. Vedle uvedené částky je žalovaný dále povinen zaplatit žalobkyni jako současnému věřiteli na základě postupní smlouvy smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 28 420,87 Kč od 2.10.2024 do zaplacení (ve výši dle §122 odst.4 zákona č. 257/2016 Sb.) a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75% ročně z dlužné jistiny a poplatků od 21.2.2025 do zaplacení. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní, netvrdil ani neprokazoval, že by žalovanou částku, byť i zčásti, uhradil, soud tak s ohledem na provedené dokazování žalobě vyhověl. Výše úroku z prodlení je v souladu s § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nař. vl. č. 351/2013 Sb.16. O náhradě nákladů řízení bylo ve výroku II. rozsudku rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni byla proti žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení. Náklady řízení jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 291 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměnou za 3 úkony právní služby po 700 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni uskutečnění úkonu (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby, výzva k plnění), náhradou hotových výdajů advokáta za 3 úkony x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, náleží mu dle § 137 odst.3 o.s.ř. dále náhrada DPH ve výši 21%, což představuje částku 504 Kč. V součtu tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 4 195 Kč, která je splatná k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení žalobkyni náleží, neboť vyhověla požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby odeslala na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku).17. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako lhůty 3 denní, když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.