5 C 285/2015-154 — Okresní soud v Prostějově

Žalobce se žalobou, která byla Okresnímu soudu v Prostějově doručena dne [datum], domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci dopisem žalované ze dne [datum] je neplatná. Žalobce tvrdil, že u žalované byl zaměstnán na základě pracovní smlouvy, přičemž pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou a u žalované byl zařazen na pozici učitele ŽŠ pro druhý stupeň ZŠ a gymnázia [obec] pro předmět tělesná výchova. Dne [datum] doručila žalovaná žalobci dopis ze dne [datum], kterým mu dala výpověď z pracovního poměru podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce, a to s odůvodněním zvýšení efektivnosti práce v rámci úseku učitelů v návaznosti na organizační opatření [číslo] v důsledku něhož dochází od [datum] ke snížení přepočteného počtu pracovních míst na úseku učitelů o [anonymizováno]. S ohledem na toto organizační opatření je nutné dle žalované snížit stavy učitelů a žalobce se tak stal nadbytečným. Žalobce považuje výpověď za neplatnou. Žalobce oznámil žalované, a to písemně dne [datum], že trvá na tom, aby ho žalovaná i nadále zaměstnávala. Žalobce uvedl, že je individuálním členem odborů a žalovaná s odborovou organizací předem neprojednala uvedenou výpověď. Žalovanou tvrzené organizační opatření žalobce považuje za neopodstatněné a účelové. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Žalovaná tvrdila, že přijaté organizační opatření bylo zcela důvodné. Po přijetí tohoto organizačního opatření se žalobce stal nadbytečným a jeho kvalifikace nebyla potřebná. Mezi účastníky řízení nebylo sporným, že žalobce byl u žalované zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], přičemž pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou a žalobce pro žalovanou vykonával práci učitele. Mezi účastníky řízení nebylo sporným, že žalovaná dne [datum] doručila žalobci dopis žalované ze dne [datum], kterým žalobci dala výpověď z pracovního poměru podle ust. § 52 písm. c) zák. č. 262/2006 Sb., přičemž výpověď byla odůvodněna organizačním opatřením č.j. 534/15, v jehož důsledku dochází od [datum] ke snížení přepočteného počtu pracovních míst na úseku učitelů o 2,97, což vyvolává potřebu snížit stavy učitelů a žalobce se tak stal pro žalovanou nadbytečným. Výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] je založena na č.l. 8 soud. spisu. Tato výpověď byla písemná a v části vyhrazené pro podpis je uvedeno„ ZŠ a gymnázium města Konice, Mgr. [jméno] [příjmení], ředitel školy“, otisk razítka žalované a nečitelný podpis. K podpisu na výpovědi ze dne [datum] (č.l. 8 soud. spisu) se vyjádřil Mgr. [jméno] [příjmení] tak, že podpis na této listině je jeho podpisem (vyjádření č.l. 58 soud. spisu). V průběhu ústního jednání [datum] Mgr. [jméno] [příjmení] uvedl, že je ředitelem žalované od začátku devadesátých let, a to dosud. Ke dni [datum] vykonával činnost ředitele žalované po dobu delší než šest let, přičemž po [datum] se neúčastnil konkurzního řízení na funkci ředitele žalované. Dále uvedl, že dne [datum] bylo městem Konice potvrzeno trvání jeho pracovního poměru na dobu určitou od [datum] do [datum] jako ředitele žalované (pozn. soudu: Potvrzení založeno na č.l. 59 soud. spisu). V průběhu ústního jednání dne [datum] byl žalobce vyzván k doplnění tvrzení a označení důkazů týkající se naléhavého právního zájmu na žalovanému určení, přičemž k doplnění tvrzení a označení důkazů byla žalobci určena lhůta do [datum]. Současně byl žalobce poučen, že pokud tvrzení dle poučení nebudou doplněna, příp. pokud k takto doplněným tvrzení nebudou označeny důkazy, může to pro žalobce znamenat neúspěch ve sporu. Žalobce na uvedené poučení do [datum] nereagoval a na toto poučení nereagoval ani do okamžiku vyhlášení rozsudku. Podle ust. § 52 písm. c) zák. č. 262/2006 Sb. zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatelem nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců, za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. Podle ust. § 50 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb. výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Podle ust. § 72 zák. č. 262/2006 Sb. neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. Podle čl. II. bod 5 zák. č. 472/2011 Sb. řediteli školské právnické osoby zřizované Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo svazkem obcí, řediteli příspěvkové organizace a vedoucímu organizační složky státu nebo její součásti, který vykonává ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona činnosti ředitele v příslušné škole nebo školském zařízení podle § 166 zák. č. 561/2004 Sb. nepřetržitě a) po dobu delší než 6 let, končí výkon práce na daném pracovním místě vedoucího zaměstnance dnem [datum]. Podle rozsudku NS ČR ve věci sp.zn. 21 Cdo 2064/2015, a to podle části odůvodnění: …..„ Podle právní úpravy účinné [datum] se pracovní poměr ředitele školy (včetně mateřské školy - srov. § 7 odst. 3 školského zákona) zakládá jmenováním na vedoucí pracovním místo zřizovatelem školy na základě jím vyhlášeného konkurzního řízení na dobu 6 let, které se prodlužuje o dalších 6 let, nedojde-li v průběhu posledních 6 měsíců pracovního poměru ředitele školy na dobu určitou, nejpozději však 3 měsíce před jeho skončením, k vyhlášení konkursu na ředitele školy pro další období. Řediteli školy, který byl na toto vedoucí pracovní místo jmenován podle § 166 odst. 2 školského zákona ve znění účinném do 31.12.2011, popř. podle dřívějších právních předpisů (srov. § 6 odst. 2 zák. č. 564/1990 Sb. o státní správě a samosprávě ve školství ve znění pozdějších předpisů účinného do 31.12.2014), a tedy na dobu neurčitou skončil výkon práce na tomto pracovním místě dnem [datum] (vykonával-li ke dni [datum] činnost ředitele příslušné školy nepřetržitě po dobu delší než šest let) nebo dnem [datum] (vykonával-li ke dni [datum] činnost ředitele příslušné školy nepřetržitě v rozmezí 3 – 6 let) anebo dnem [datum] (vykonával-li ke dni [datum] činnost ředitele v příslušné škole nepřetržitě po delší než 3 let). Podle ust. čl. II. bod 5 zák. č. 472/2011 Sb., které mění jmenování ředitele školy, k němuž došlo podle právní úpravy účinné do 31.12.2011, z doby neurčité na dobu určitou, nejde o nepřípustnou pravou zpětnou účinnost (pravou retroaktivitu) zákona“ …….„ Ust. čl. II. bod 5 zák. č. 472/2011 Sb. se však – jak vyplývá z jeho předposlední věty – nepoužije v případě, že výkon práce na pracovní místě ředitele školy jmenovaného na toto vedoucí pracovní místo před [datum] skončil dříve než [datum] (vykonával-li ředitel školy ke dni [datum] činnosti ředitele v příslušné škole nepřetržitě po dobu delší než 6 let) nebo dříve než [datum] (vykonával-li ředitel školy ke dni [datum] činnosti ředitele v příslušné školy nepřetržitě v rozmezí 3 – 6 let) anebo dříve než [datum] (vykonával-li ředitel školy kde dni [datum] činnosti ředitele v příslušné škole nepřetržitě po dobu delší než tří let)“ …….„ Pracovní poměr ředitele školy jmenovaného na toto vedoucí pracovní místo před [datum] skončením výkonu práce na tomto pracovním místě dnem uvedeným v ust. čl. II. bod 5 zák. č. 472/2011 Sb. nekončí a jeho další pracovní zařazení se řídí – jak vyplývá z tohoto přechodného ustanovení – zákoníkem práce“ ……..„ Výkon práce žalobkyně na uvedeném pracovním místě skončil dnem [datum] bez ohledu na to, že žalobkyně nebyla z pracovního místa ředitelky žalované odvolána, a že se ani tohoto pracovního místa nevzdala, neboť ke skončení výkonu práce na novém pracovním místě došlo, jak vyplývá z výše uvedeného – přímo ze zákona, aniž by muselo přecházet odvolání žalobkyně z pracovního místa nebo vzdání se tohoto místa.“. Podle rozhodnutí NS ČR ve věci sp.zn. 21 Cdo 487/99:„ Rozvázal-li pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem někdo, kdo nebyl účastníkem tohoto právního vztahu, může se zaměstnanec (zaměstnavatel) žalobou podle § 80 písm. c) o.s.ř. domáhat, aby bylo určeno, že toto rozvázání pracovního poměru je neplatné, má-li na takovém určení naléhavý právní zájem. Podání této žaloby není omezeno žádnou lhůtou. Není-li taková žaloba podána, lze se otázkou platnosti rozvazovacího úkonu – na rozdíl od případu, kdy ve lhůtě uvedené v § 64 zák. práce 1965 (nyní § 72) nebyla uplatněna u soudu neplatnost rozvázání pracovního poměru provedeného některými z účastníků – zabývat v jiném sporu jako otázkou předběžnou.“ Podle rozsudku NS ČR ve věci sp.zn. 32 Odo 940/2006:„ Písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemností a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny (právně významný je pouze ten projev vůle jednajícího, který je vyjádřen v písemném textu; proto eventuální záměry jednajícího v písemném textu nev