15 C 141/2020-67 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se žalobou došlou podepsanému soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum]. Žalobkyně v podané žalobě tvrdila, že uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. BMW, [registrační značka]. Pojistné období bylo sjednáno jako roční, první pojistné činilo [částka]. Žalovaný nezaplatil splatné pojistné, byl žalobkyní upomínán, pojištění zaniklo v důsledku marného upomenutí žalovaného o zaplacení dlužného pojistného, a to ke dni [datum]. Dluh na pojistném a poplatcích činí [částka]. Žalobkyně současně tvrdila, že před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu zcela nečinný. 3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, když žalovaný žádné listiny soudu nepředložil. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Soud usnesením ze dne 7. 9. 2020, č.j. 15 C 141/2020 - 33 vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalovanému se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalovaného, nijak nevyjádřil, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalovaného s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.): Z žalobkyní předložené pojistné smlouvy ze dne [datum] (č. l. 14 až 15) soud zjistil, že v právním vztahu žalobkyně a žalovaného svědčilo žalovanému postavení pojistníka a žalobkyni postavení pojistitele. Ze smlouvy vyplývá, že pojištění se vztahovalo na odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. BMW, [registrační značka], sjednaná výše prvního pojistného činila [částka] za roční pojistné období. Součástí pojistné smlouvy byl sazebník, z něhož se podává výše poplatku za upomínku – [částka] (č. l. 9). Z žalobkyní předložené bilance (č. l. 10) soud zjistil, že žalobkyně předepsala za dobu trvání pojistného vztahu žalovanému na pojistném a poplatcích celkem [částka], z čehož žalovaný zaplatil [částka] a dluží [částka]. Z upomínky k zaplacení (č. l. 7) a z dodejky (č. l. 16) soud zjistil, že žalobkyně písemně upomenula žalovaného o zaplacení dlužného pojistného, které bylo žalovanému na pojistné období od [datum] do [datum] předepsáno ve výši [částka], a to s upozorněním na zánik pojištění v případě nezaplacení dluhu ve lhůtě do [datum]. Jelikož žalovaný ve stanovené lhůtě předepsané pojistné neuhradil, pojištění ke dni [datum] zaniklo (§ 12 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.) a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, kdy nebylo pojistné hrazeno, a to jako poměrná část sjednaného pojistného za dobu od [datum] do [datum], tj. za 96 dnů do zániku pojištění. Z předžalobní upomínky (č. l. 6) a podacího archu (č. l. 8) soud zjistil, že žalovaný byl zástupcem žalobkyně před podáním žaloby vyzván k zaplacení dluhu pod výstrahou zahájení soudního řízení. 5. Podle ust. § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. 6. Podle ust. § 1 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. 7. Podle ust. § 1968 věta první zák. č. 89/2012 Sb. („o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Repo sazba stanovená Českou národní bankou, platná ke dni [datum], činila 2 % (čerpáno z dat dostupných na www.cnb.cz). 9. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo ve smyslu ust. § 3 odst. 1 věta první zák. č. 168/1999 Sb. k uzavření pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Z uvedené smlouvy vyplývala žalovanému povinnost platit pojistné ve sjednané výši. Na pojistné období od [datum] do [datum] bylo žalovanému pojistné předepsáno částkou [částka]. Žalobkyně žalovaného upomenula o zaplacení. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný v návaznosti na toto upomenutí zjednal nápravu a dluh na pojistném zaplatil. Pojištění tudíž ke dni [datum] zaniklo a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, kdy nebylo pojistné hrazeno, tj. za dobu od [datum] do [datum]. Žalobkyni náleží pojistné za celou dobu trvání smluvního vztahu (ust. § 2782 odst. 1 o. z.), přičemž v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný dluh na pojistném a poplatcích ve výši [částka] zaplatil. Žalobkyni náleží vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení, neboť žalovaný se ocitl se splněním peněžitého dluhu v prodlení. Žalobkyně se zaplacení úroku z prodlení domáhá toliko do [datum] a úrok z prodlení kapitalizovala částkou [částka], jež plně odpovídá sazbě zákonného úroku z prodlení a době, za kterou je úrok nárokován. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud aplikoval ust. § 14b a. t., neboť žaloba vykazuje znaky ustáleného vzoru používaného žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Ačkoliv žalobkyně v žalobě navrhovala nepostupovat dle ust. § 14b a.t. a požadovala přiznání nákladů řízení za právní zastoupení advokátem dle § 7 odst. 3 a.t. a § 13 odst. 4 a.t., dospěl soud k závěru, že požadavku oprávněné nelze vyhovět. Oprávněnou požadovaná náhrada nákladů za právní zastoupení ve výši [částka] by totiž značně přesáhla jednonásobek jistiny, což by bylo v rozporu s nálezem ústavního soudu I. ÚS 3923/11, ve kterém jsou výslovně mimo jiné zmiňovány právě pojistné smlouvy. Na uvedený nález Ústavního soudu pak bylo reagováno novelou vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy vyhláškou č. 120/2014 Sb. byl s účinností od [datum] do vyhlášky č. 177/1996 Sb. doplněn právě onen nový § 14b a.t. Soud při určení výše odměny a výše náhrady hotových výdajů zástupkyně žalobkyně postupoval dle tohoto ustanovení, neboť žalobu lze v daném případě označit za tzv. ustálený vzor opakovaně používaný žalobkyní vždy, když žaluje dlužné pojistné. Žalobkyně argumentovala tím, že je subjektem s množstvím pojistných produktů s různou variabilitou těchto produktů, nicméně to není samo o sobě důvodem, proč by soud měl za stavu, kdy žalobkyně žalobu individualizuje pouze tam, kde je to nezbytně nutné (datum uzavření pojistné smlouvy, vymezení období nekrytého platbami pojistného, výše dluhu na pojistném apod.), nepovažovat žalobu za tzv. formulářovou. 11. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).