15 C 64/2022-44 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 1.187 Kč spolu s příslušenstvím (kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení). Žalobkyně v podané žalobě tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] za účelem pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a to vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka]. Žalovaný neuhradil pojistné za období od [datum] do [datum], žalobkyně tak požaduje částku 1.187 Kč, jejíž součástí jsou paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 600 Kč, a dále požaduje částku 69 Kč, jež představuje kapitalizovaný úrok z prodlení za období od [datum] do [datum]. Žalovaný, ač žalobkyní vyzván, svůj dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu zcela nečinný. 3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, když žalovaný žádné listiny soudu nepředložil. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Soud usnesením ze dne 25. 3. 2022 č.j. [číslo jednací] vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, a aby soud ve věci vyhlásil rozsudek aniž by byli účastníci řízení o vyhlášení rozsudku předem vyrozuměni. Žalovanému se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalovaného, nijak nevyjádřil, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalovaného s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Na základě žalobkyní doložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.): 5. Žalobkyně v postavení pojistitele a žalovaný v postavení pojistníka uzavřely dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], pojistné bylo sjednáno jako roční s pojistným za pojistné období ve výši 1.831 Kč. Z upomínky k zaplacení (č. l. 11) soud zjistil, že žalobkyně písemně upomenula žalovaného o zaplacení dluhu na pojistném, s upozorněním na zánik pojištění v případě nezaplacení dluhu do [datum]. Z přípisu ze dne [datum] (č.l. 10) soud zjistil, že žalovaný byl vyrozuměn o zániku pojistné smlouvy dnem [datum] a upomenut o úhradu dlužné částky ve výši 887 Kč s tím, že v případě neuhrazení dlužné částky budou navíc účtovány náklady související s vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč. Z žalobkyní předložené inkasní bilance pojistné smlouvy [číslo] (č.l. 12) a ze sazebníku (č.l. 6) soud zjistil, že celkové dlužné pojistné činí 1.187 Kč a sestává z neuhrazeného pojistného za období od [datum] do [datum] a poplatků za náklady na vymáhání (2 x 300 Kč), jejichž výše se podává ze sazebníku, který byl součástí smlouvy. Z předžalobní upomínky (č.l. 7) a z podacího archu (č.l. 8) soud zjistil, že žalovaný byl zástupcem žalobkyně před podáním žaloby vyzván k zaplacení dluhu pod výstrahou zahájení soudního řízení. V řízení nebylo zjištěno (a žalovaný ani netvrdil), že by žalovaný svůj dluh byť i jen zčásti splnil. 6. Podle ust. § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Podle ust. § 1 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. Podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 13 odst. 2 věta první zák. č. 168/1999 Sb., zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Podle § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. [příjmení] sazba stanovená Českou národní bankou, platná ke dni [datum], činila 0,25 % (čerpáno z dat dostupných na [webová adresa]). 7. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne [datum] ve smyslu ust. § 3 odst. 1 věta první zák. č. 168/1999 Sb. k uzavření pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, která ke dni [datum] zanikla z důvodu nehrazení pojistného. Z uvedené smlouvy vyplývala žalovanému povinnost platit pojistné ve sjednané výši, tj. 1.831 Kč ročně. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná ke dni vyhlášení tohoto rozhodnutí byť i jen zčásti splnila dluh v celkové žalobkyní uplatněné výši 1.187 Kč, sestávající z dlužného pojistného ve výši 587 Kč a poplatku ve výši 600 Kč (tj. 2x 300 Kč), který představuje náklady na vymáhání pojistného dle Sazebníku. Žalobkyni náleží vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení, neboť žalovaný se ocitl se splněním peněžitého dluhu v prodlení. Žalobkyně se zaplacení úroku z prodlení domáhá ode dne následujícího po ukončení pojistné smlouvy, tj. [datum], do dne podání žaloby, tj. [datum], přičemž tento úrok kapitalizovala částkou 69 Kč, jež plně odpovídá sazbě úroku z prodlení a době, za kterou je úrok nárokován. (výrok I.) 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1.187 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval ust. § 14b a. t., neboť žaloba vykazuje znaky ustáleného vzoru používaného žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. (výrok II.) 9. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen splnit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).