4 C 128/2017-380 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby soud zřídil ve prospěch žalobce služebnost stezky, průhonu a cesty přes pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] v obci a k. ú. [obec], přičemž tyto pozemky byly vlastnictvím původního žalovaného [celé jméno žalovaného], když následně na jeho místo v řízení vstoupili současní žalovaní. Žalobce dále uvedl, že jím vlastněný pozemek [parcelní číslo] byl vždy využíván při zajištění přístupu přes pozemky žalovaného, a to jak co do přístupu, tak co do příjezdu, průjezdu, zásobování, apod. Jiný přístup na pozemek [číslo] neexistuje a není možný. V době podání žaloby stála na pozemku [číslo] budova, jiná stavba, ve které sídlila a provozovala svou činnost společnost [právnická osoba], [IČO]. Původní žalovaný však zamezil žalobci přístup na jeho pozemek a do jiné stavby, stejně tak do společnosti [právnická osoba] Původní žalovaný pak dne [datum] a následně [datum] zaslal žalobci výzvu k uzavření smlouvy o nájmu pozemků par. [číslo] par. [číslo] v k. ú. [obec], a to za měsíční nájemné za pronájem pozemku par. [číslo] ve výši 10 tis. Kč a za pronájem pozemku par. [číslo] ve výši 5 tis. Kč. Žalobce se domnívá, že k řádnému užívání nemovitosti, včetně možnosti fungování společnosti [právnická osoba] potřebuje mít zajištěn přístup pro sebe, pro společnost, její zaměstnance, dodavatele, odběratele, zákazníky, smluvní partnery, a to jak přístup, tak i průchod, příjezd a průjezd, proto se tedy domáhá zřízení služebností nezbytné cesty a dále služebnosti stezky, průhonu a cesty dle ust. § 1274 o. z. 2. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalobou dotčené pozemky p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] v obci a k. ú. [obec] byly na základě kupní smlouvy ze dne [datum] převedeny z žalovaného na [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] a jsou součástí jejich SJM. Soud následně usnesením č. j. 4 C 128/2017-98 ze dne 18.6.2019 připustil vstup manželů [příjmení] do řízení na straně žalované. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Následně soud usnesením č. j. 4 C 128/2017-143 řízení vůči původnímu žalovanému [celé jméno žalovaného] zastavil, toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. 3. Žalovaní se k vyjádřili k žalobě ve svém podání doručeném soudu dne [datum], kde uvedli, že celé soudní řízení je pro ně nemilým překvapením, když původní žalovaný je o probíhajícím soudním řízení při uzavírání kupní smlouvy nikterak neinformoval. Dále uvedli, že po zakoupení pozemků e-mailem kontaktovali přímo žalobce a žádali jej osobní schůzku, neboť stavba stojící na jeho pozemku par. [číslo] v mezidobí vyhořela a začaly z ní vlivem povětrnostních podmínek odpadávat trosky na pozemku ve vlastnictví žalovaných. Žalobce po jejich urgencích část vyhořené budovy skutečně odstranil, což mu dle ust. § 1021 obč. zák. umožnili. K odklizení zbytku vyhořelé stavby však žalobce nepřistoupil. Žalovaní mu proto nabídli odkup jeho pozemku par. [číslo] žalobce však nebyl ochoten přistoupit na kupní cenu nižší než 4.000.000 Kč, což žalovaní považují vzhledem k velikosti pozemku 235m2 a skutečnosti, že jde fakticky o vyhořelou ruinu, za cenu zcela neadekvátní. Dále žalovaní uvádějí, že je žalobce nikdy nepožádal o umožnění vstupu či jakékoliv užití jejich pozemků. Dále uvedli, že společnost [právnická osoba] v tomto vyhořelém objektu již nepodniká a fakticky sídlí na adrese [adresa], [obec]. Žalobce tak dle žalovaných pozemek par. [číslo] nijak fakticky neužívá. [příjmení] návrh žalovaného pak žalovaní považují za faktické zneužití práva, který nepožívá právní ochrany. Žalobce se dle jejich slov domáhá závažného narušení jejich práv k žalobou označeným pozemkům, a to zřízením služebnosti stezky, průhonu a cesty ve prospěch pozemku, na kterém stojí vyhořelá ruina, kterou žalobce odmítá odstranit, ani ji fakticky neužívá. Dále žalobci namítají, že pozemek par. [číslo] fakticky s pozemkem žalobce ani nesousedí, může zajišťovat pouze pohodlnější spojení s komunikací, přes pozemek par. [číslo]. Žalobci pak dále polemizují, že zřízení nezbytné cesty by při respektování ust. § 1029 odst. 2 o. z. přicházelo do úvahy výlučně toliko k pozemku parc. [číslo] v rozsahu případného geometrického plánu, a sice v rozsahu případné služebnosti stezky či cesty. Využití vyhořelé ruiny žalobce k pastvě jakýchkoliv hospodářských zvířat či zemědělské výrobě, a tedy zatížení kteréhokoliv pozemku služebností průhonu je zcela absurdní. Žalovaní proto navrhli, aby soud žalobu zamítl. 4. K výzvě soud pak žalobce doplnil žalobu podáním doručeným soudu dne [datum] tak, že uvedl, že k přístupu k jeho nemovitosti je třeba zřídit přístup a příjezd přes všechny v žalobě uvedené pozemky, když by se mělo jednat o přístupový pás přes parcelu par. [číslo] v šíři 5m, situovaný souběžně s hranicí žalobcem vlastněného pozemku, který by měl pokračovat směrem k parcele [parcelní číslo] v téže šíři, tj. cca. 5m směrem k parcele [parcelní číslo] (severním směrem), tj. západní hranici žalobcem vlastněného pozemku, kde byla a bude nákladová rampa. Dále doplnil, že nemovitost, ve které sídlila společnost [právnická osoba], vyhořela dne [datum] a žalobce se chystá obnovit stavbu v rozsahu, v jakém se nacházela před jejím vyhořením, proto je nezbytné zřídit přístup přes všechny dotčené pozemky tak, aby činnost mohla být obnovena a podnikatelská činnost prováděna. 5. O žalobě rozhodl Okresní soud v Prostějově rozsudkem ze dne 11. 12. 2020 č. j. 4 C 128/2017 – 267, kterým žalobu zamítnul (výrok I.) a žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému 1) a žalované 2) na náhradě nákladů řízení 32 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných [příjmení] [celé jméno žalovaného], advokáta, se sídlem v [obec] (výrok II.). Soud dospěl k závěru, že pokud se žalobce domáhal zatížení pozemku [parcelní číslo] nemohlo být žalobě vyhověno, neboť tento pozemek nikdy nebyl předmětem řízení. Ohledně pozemku [parcelní číslo] soud dospěl k závěru, že pokud žalobce dovozuje nutnost jeho zatížení proto, že dříve byla část pozemku užívána pro parkování aut firemními zákazníky a zaměstnanci, nesplňuje tento požadavek žádný ze zákonem předpokládaných důvodů uvedených v ust. § 1274 a násl. o. z. Ohledně skladových buněk umístěných na tomto pozemku soud dospěl k závěru, že při místním šetření bylo zjištěno, že tyto buňky se na předmětném pozemku nenacházejí. Soud dále dospěl k závěru, že ani v případě konstitutivního rozhodnutí o zřízení nezbytné cesty či stezky k pozemku [parcelní číslo] by nebylo zajištěno právo přístupu žalobce k jeho pozemku, neboť přístup na veřejnou komunikaci je možný pouze a výlučně přes pozemek [parcelní číslo] jehož vlastníkem je Statutární město Prostějov, které v tomto řízení jako účastník řízení nevystupuje. Pokud žalobce poukazoval na skutečnost, že požaduje přístup k nákladové rampě své nemovitosti, pak tato zasahuje do dalšího sousedního pozemku p. [číslo] stejně tak parc. [číslo] které jsou ve vlastnictví P. Š., tedy osoby, která nebyla účastníkem řízení. Soud tak uzavřel, že během času a v průběhu řízení se vlastnická práva k okolním pozemkům změnila a soud tak nemůže vydat rozhodnutí, kterým by způsobil větší nejistotu v právních vztazích účastníků třetích osob, než je tomu tak teď. Soud dále uzavřel, že žalobce ani 3 roky od devastujícího požáru neodstranil trosky své nemovitosti a důvodný by spíše byl postup žalobce dle ust. § 1021 o. z. za účelem odstranění vyhořelých trosek, čemuž se žalovaní nebrání. 6. K odvolání žalobce byl rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne 11. 12. 2020 č. j. 4 C 128/2017 – 267 zrušen usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 11. 1. 2022 č. j. 17 Co 52/2021 – 323 a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud dospěl mimo jiné k závěru, a to k námitce žalovaných, že k okamžiku rozhodnutí odvolacího soudu bez dalšího nelze dovozovat, že by žalobce hrubou nedbalostí způsobil dostatek přístupu ke své nemovitosti, že by se žalobce domáhal zřízení práva služebnosti stezky a cesty v rozporu s dobrými mravy. Odvolací soud však zejména uvedl, a to s ohledem na žalobcův důkaz provedený v odvolacím řízení (na základě něhož soud odvolací dospěl k závěru, že žalobce má smluvně se Statutárním městem Prostějov zajištěn přístup přes pozemek p. [číslo] tím i přístup k pozemkům žalovaných), že je na místě zabývat se blíže otázkou zda, v jakém rozsahu a z jakého důvodu lze žalobě vyhovět, kdy je na žalobci, aby tvrdil, jaký konkrétní důvod ho vede ke zřízení služebnosti stezky, cesty a případně i průhonu přes pozemky žalovaných, přičemž (dle závěru odvolacího soudu) není dostačujícím důvodem obecné tvrzení žalobce, že zamýšlí uvést vyhořelou budovu do původního stavu a pozemky užívat v původním rozsahu, aniž blíže doloží jaké konkrétní kroky již učinil k naplnění tohoto svého záměru, případně aniž doloží jakým způsobem hodlá nadále s nemovitostí nakládat. Odvolací soud tak uzavřel, že v dalším řízení bude na žalobci, aby přesně specifikoval důvody, pro které žádá zříze