5 C 22/2022-62 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou, která byla Okresnímu soudu v Prostějově doručena dne [datum] domáhal vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 9.647,39 Kč a úroky z prodlení 9.301,08 Kč ve výši podle ust. o.z. a příslušného nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobce tvrdil, že mezi [právnická osoba], a.s. (která byla [datum] formou přeshraniční fůze sloučena s mateřskou společností, v jejímž důsledku byla zrušena bez likvidace a ztratila způsobilost být účastníkem řízení, přičemž jejím nástupce je nynější žalobce) byla uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru na jejímž základě byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce a žalovaný ke dni [datum] postupně z úvěrového rámce vyčerpal peněžní prostředky v celkové výši 94.744 Kč. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas nevracel, žalobce dopisem ze dne [datum] od úvěrové smlouvy odstoupil, přičemž odstoupení od úvěrové smlouvy nabylo účinnosti dne [datum] a k tomuto dni žalovaný dlužil 9.647,39 Kč, z toho na jistině [částka], na úrocích 346,31 Kč, na pojistném 69,90 Kč a na smluvní pokutě 86,27 Kč. Žalovaný ač vyzván, dluh nesplnil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve shora uvedené věci bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Žalobce se k ústnímu jednání nedostavil, svou neúčast písemně omluvil, žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil. Věc tak byla projednána v nepřítomnosti žalobce i žalovaného. 4. Smlouvu o poskytnutí úvěru (č. l. 13-15 soud. spisu) je prokázáno: Dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], a.s. a žalovaným uzavřena, mimo jiné i žalobcem tvrzená smlouva o revolvingovém úvěru, kterou se věřitel zavázal poskytovat dlužníkovi finanční prostředky až do výše 100.000 Kč, a to opakovaně a dlužník se zavázal takto poskytované finanční prostředky vracet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však ve výši 500 Kč, a to vždy 10. dne v měsíci a zaplatit úroky ve výši 25,08 % ročně. Při sjednávání této smlouvy žalovaný prohlásil, že je svobodný, že je zaměstnán jako dělník, že bydlí u rodičů, že nemá žádné náklady související s bydlením, že jeho čistý měsíční příjem je ve výši 13.000 Kč. 5. Žalobce dále soudu předložil sazebník poplatků (č. l. 26 soud. spisu), který obsahuje mimo jiné i poplatky související s revolvingovým úvěrem, přičemž se jedná o dva poplatky, a to poplatek ve výši 50 Kč měsíčně za rezervaci úvěrových zdrojů a poplatek ve výši 50 Kč měsíčně za zaslání výpisu z úvěrového účtu poštou. Tento sazebník poplatků byl platný od [datum] a z tohoto sazebníku poplatků nevyplývá, že žalovaný byl s tímto sazebníkem poplatků seznámen, že se zavázal zde uvedené poplatky platit, a rovněž s ohledem na uplatněná tvrzení není zřejmé, jaká skutková zjištění měl soud z tohoto sazebníku učinit. 6. Žalobce dále soudu předložil dvě písemná podání žalobce, a to písemné podání ze dne [datum] (č. l 12 soud. spisu) a písemné podání ze dne [datum] (č. l. 11 soud. spisu). Písemným podáním ze dne [datum] byl žalovaný upomenut o zaplacení dluhu a písemným podáním ze dne [datum] žalobce žalovanému sdělil, že žalobce odstupuje od předmětné úvěrové smlouvy, neboť žalovaný se ocitl se splácením úvěru v prodlení a úvěr se tak ke dni [datum] stává splatným a současně žalobce vyzval žalovaného ke splnění dluhu. 7. Písemným podáním ze dne [datum] (č. l. 6 soud. spisu) je prokázáno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného ke splnění dluhu. 8. Žalobce dále soudu předložil listinu blíže neoznačenou, která se vztahuje k úvěru [číslo] (č. l. 16-25 soud. spisu). Tato listina obsahuje tabulku o pěti sloupcích, přičemž první sloupec obsahuje datum zaúčtování, druhý sloupec datum transakcí, třetí sloupec popis, zda se jedná o poplatek, předpis splátky, poplatek za upomínku, pokutu za zpoždění, úhradu splátky apod., čtvrtý sloupec obsahuje informaci o debetu či kreditu a pátý sloupec informaci o saldu. Nejedná se o výpis z účtu, jedná se o listinu vyhotovenou žalobcem, která mimo jiné rekapituluje čerpání peněž a poskytované splátky. 9. Podle ust. § 497 zák. č. 513/1991 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013 smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Žalobce smlouvou o úvěru prokázal uzavření tvrzené úvěrové smlouvy. 11. Kruciálním pro rozhodnutí sporu bylo zodpovědět tyto otázky: 1) Je ve sporech, v nichž se věřitel domáhá vrácení poskytnutých peněžních prostředků a zaplacení úroků (případně dalšího) z úvěrové smlouvy, povinností věřitele tvrdit a prokázat, že splnil svůj závazek ze smlouvy o úvěru a dlužníkem žádané peněžní prostředky dlužníkovi poskytnul? 2) Je listina vyhotovená žalobcem (věřitelem), obsahující historii vývoje dluhu, důkazem k prokázání splnění závazku věřitele z úvěrové smlouvy, prokazující poskytnutí peněžních prostředků? K otázce 1): Smlouvou o úvěru se věřitel zavazuje, že dlužníkovi poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Závazku dlužníka vracet poskytnuté peněžní prostředky a platit úroky předchází splnění závazku věřitele, peněžní prostředky dlužníkovi na jeho požádání a v jeho prospěch poskytnout. Je tak povinností věřitele (respektive žalobce) prokázat, že dlužníkovi na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky poskytnul, tedy, že splnil svůj závazek ze smlouvy o úvěru. K otázce 2): Účastník řízení má povinnost tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost (ust. § 101 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř.). K prokázání svých tvrzení jsou účastníci povinni označit důkazy (ust. § 120 odst. 1, věta první o. s. ř.). Účastníkům za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech účastníků (ust. § 125 věta první o. s. ř.). K prokázání poskytnutí peněžních prostředků, a tedy ke splnění svého závazku z úvěrové smlouvy, žalobce – věřitel soudu předložil neoznačenou listinu obsahující tabulku s historií vývoje dluhu (č. l. 16-25 soud. spisu), avšak z této listiny nelze dovodit než, že byla vyhotovena žalobcem (věřitelem). Je to tedy listina, kterou vyhotovil účastník řízení a nejedná se o důkazní prostředek ve smyslu ust. § 125 o. s. ř., nýbrž o podrobné tvrzení, jak žalobce dospěl k výši žalované částky. Pouze na okraj se sluší poznamenat, že žalobce by zcela jistě brojil proti listině vyhotovené dlužníkem (žalovaným), do které by žalovaný dopsal, že dluh splnil a takovou listinou prokazoval splnění dluhu. 12. Při zohlednění shora uvedeného tak nezbývá než dojít k závěru, že žalobce prokázal uzavření úvěrové smlouvy, avšak z žádné žalobcem předložené listiny nevyplývá, že žalobce peněžní prostředky tak, jak tvrdil žalovanému poskytnul. 13. Veden úvahami shora uvedenými dospěl soud k závěru, že žalobce neprokázal, že žalovanému peněžní prostředky tak, jak se smlouvou o úvěru zavázal, poskytnul. Proto nezbylo než žalobu v celém rozsahu zamítnout. 14. Žalobce se k ústnímu jednání nedostavil (ač byl řádně předvolán), a proto nemohl být o shora uvedeném nedostatku soudem poučen (srovnej shodně rozhodnutí NS ČR ve věci sp.zn. 21 Cdo 4314/2008:„ Poučovací povinnost podle ust. § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popř. při přípravném roku, nařízeném podle ust. § 114c o.s.ř. ve znění účinném do 30. 6. 2009 /nyní přípravném jednání nařízeném ve smyslu ust. § 114c o.s.ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání.“). 15. Jelikož žalobce byl ve sporu neúspěšný a nepřicházelo tak do úvahu žalobci náhradu nákladů řízení přiznat, a jelikož ze spisu nevyplývá, že by ve věci úspěšnému žalovanému náklady řízení vznikly, bylo o náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.