14 C 223/2023-92 — Okresní soud v Prostějově

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 33.032 Kč s příslušenstvím. Návrh žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva [číslo]) a dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva [číslo]). Na základě Smlouvy [číslo] poskytl právní předchůdce žalovanému finanční prostředky 15.000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal tuto částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 9.960 Kč právnímu předchůdci vrátit v pravidelných týdenních splátkách po 480 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Na základě Smlouvy [číslo] poskytl právní předchůdce žalovanému finanční prostředky ve výši 10.000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky vrátit opět společně se souhrnným poplatkem ve výši 5.500 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 500 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však své dluhy nehradil řádně a včas, na Smlouvě [číslo] uhradil částku 3.638,20 Kč a na Smlouvě [číslo] částku 3.789,80 Kč. Vzhledem k tomu, že své závazky žalovaný nehradil řádně a včas, staly se tyto splatné k datu poslední splátky, tj. u Smlouvy [číslo] ke dni [datum] a u Smlouvy [číslo] ke dni [datum]. Právní předchůdce následně pohledávky ze Smluv [číslo] postoupil na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum], o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum]. Žalovaný po postoupení pohledávek na svých dluzích ničeho dalšího neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne [datum]. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje zaplacení jistin, souhrnných poplatků, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení a úroků z prodlení do zaplacení dlužných částek. Zdejší soud následně usnesením ze dne 28. 2. 2023, č.j. EPR 330942/2022-5 spis postoupil na Okresní soud v Olomouci z důvodu místní nepříslušnosti. Ten však po proběhlém pátrání po bydlišti žalovaného spis postoupil pro místní nepříslušnost zpět na zdejší soud, a to usnesením ze dne 16. 6. 2023, č.j. 19 C 150/2023-63, které nabylo právní moci dne [datum]. Žalovanému bylo následně doručeno usnesení ze dne 11. 8. 2023, č.j. 14 C 223/2023-68 s výzvou ve smyslu § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), tj. nechť se vyjádří k žalobě a uvede, zda nárok uplatněný žalobou uznává či nikoliv, a na podporu svých tvrzení označí a připojí listinné důkazy. Na tuto výzvu žalovaný reagoval dne [datum] a uvedl, že Smlouvy 1. a 2. neuzavřel a má podezření, že tyto je uzavřel někdo jiný jeho jménem, nicméně se rozhodl závazky ze Smluv, alespoň částečně hradit. Žalobkyně podáním ze dne [datum] soudu sdělila, že obrana žalovaného je pouze obecná, ničím nepodložené a navrhla, aby žalovaný podal trestní oznámení, proto na žalobě trvá v celém jejím rozsahu. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila svá tvrzení a na základě výzvy soudu uvedla, že její právní předchůdce neměl povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, když tato povinnost byla do českého právního řádu zavedena zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru s účinností od [datum] Z prvního jednání nařízeného na den [datum] se žalobkyně podáním ze dne [datum] bez uvedení relevantního důvodu omluvila a souhlasila, aby proběhlo bez její přítomnosti. Žalovaný se jednání osobně účastnil a uvedl, že si žádné půjčky nikdy nebral, v době uzavření předmětných Smluv byl bezdomovcem a bydlel v případě finančních prostředků na ubytovně na ulici [anonymizováno]. [příjmení] v [obec]. K dotazu, zda byl někdy v minulosti veden jako OSVČ žalovaný uvedl, že nikdy nebyl zapsán jako živnostník a nikdy živnostenský list nevlastnil. Žalovaný tvrdil, že v době uzavření předmětných Smluv měl své osobní věci včetně občanského průkazu v autě pana [příjmení] (o kterém víc informací nemá), takže se domnívá, že tento zneužil jeho občanský průkaz a uzavřel předmětné smlouvy o půjčkách jeho jménem. Žalovaný také dále uvedl, že podpisy na smlouvách jistě nejsou jeho, což lze zjistit odlišným podpisem na jeho občanském průkazu. Žalovaný dále vznesl námitku promlčení obou uplatněných nároků. Soud následně provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin předložených žalobcem (zákaznická karta ze dne [datum], smlouva o půjčce ze dne [datum], výzva k plnění ze dne [datum], smlouva o půjčce ze dne [datum], smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], příloha I. seznam postoupených pohledávek – strana 42 a 47, smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum]). K provedenému dokazování žalovaný uvedl, že trvá na tom, že Smlouvy 1. a 2. neuzavřel a podpisy nejsou jeho. Co se týká zákaznické karty znovu tvrdil, že nikdy nebyl živnostník a neměl v kartě uvedené splátky na výživném ve výši 2.000 Kč, je bezdětný. Výzvy, které byly doručovány na adresu [adresa]. Soud si následně opatřil výpis z živnostenského rejstříku týkající se žalovaného, kterým provedl dokazování s negativním výsledkem. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne [datum] s osobou označenou jako žalovaný Smlouvu [číslo] na základě, které poskytl právní předchůdce žalobkyně této osobě finanční prostředky ve výši 15.000 Kč v hotovosti a ta se zavázala tyto finanční prostředky vrátit v pravidelných týdenních splátkách společně se souhrnným poplatkem ve výši 9.960 Kč. Dále právní předchůdce žalobkyně uzavřel s osobou označenou jako žalovaný dne [datum] Smlouvu [číslo] na základě, které poskytl právní předchůdce žalobkyně této osobě v hotovosti finanční prostředky ve výši 10.000 Kč a ta se zavázala tyto vrátit v pravidelných týdenních splátkách společně se souhrnným poplatkem ve výši 5.500 Kč. Žalovaný tvrdil, že tyto Smlouvy neuzavřel, soudu nepředložil žádné důkazy toto tvrzení prokazující. Soud však zjistil ze zákaznické karty, že žalovaný měl při vyplňování údajů v zákaznické kartě předložit živnostenský list. Bez jakýchkoliv pochybností bylo prokázáno, že pokud by se jednalo o žalovaného, nemohl předložit živnostenský list, neboť ten v době uzavírání Smluv a ani nikdy jindy, nebyl zapsán v živnostenském rejstříku, a proto takovou listinu nemohl předložit. Lze tak uzavřít, že osoba jednající za právního předchůdce žalobkyně jednala se žalovaným a žádné listiny nepožadovala k předložení nebo se za žalovaného vydával někdo jiný a využil průkaz totožnosti žalovaného. Nebylo tedy na jisto postaveno, s kým byly na straně dlužníka Smlouvy uzavřeny. Dále má soud za prokázané, že na Smlouvě [číslo] byla uhrazena částka 3.638,20 Kč a na Smlouvě [číslo] částku 3.789,80 Kč, a že ničeho dalšího nebylo na smlouvách plněno. Po splatnosti posledních splátek (tj. u Smlouvy [číslo] den [datum] a u Smlouvy [číslo] den [datum]) byly pohledávky za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupeny na žalobkyni. Dále má soud za prokázané kromě toho, že žalovaný nebyl nikdy vlastníkem živnostenského oprávnění, že veškeré ostatní údaje o žalovaném obsažené v zákaznické kartě nebyly právním předchůdcem žalobkyně nijak ověřeny a zástupce žalobce svou ničím neodůvodněnou neúčastí u prvního soudního jednání zavinil, že ho soud nemohl podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. poučit o těchto skutečnostech a procesních následcích s tím spojených, když takové poučení může soud poskytnout účastníku řízení pouze ústně na jednání. Nemohl být tak prokázán průběh kontraktačního jednání, ani kdo na straně žadatele o zápůjčku skutečně jednal a kdo v hotovosti peněžní prostředky převzal. Nebyla tak prokázána pasivní procesní legitimace žalovaného pro toto řízení. Podle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 610 odst. 1 věta první o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Počátek běhu promlčecí lhůty se v případě peněžitých pohledávek počítá od možnosti právo uplatnit u orgánu veřejné moci (soudu) ve smyslu § 619 odst. 1 o. z. Žalovaný se s úhradou dluhů dostala do prodlení den po splatnosti dluhů, přičemž splatnost poslední splátky u Smlouvy [číslo] nastala dne [datum] a u Smlouvy [číslo] dne [datum] Počátek promlčecí lhůty tudíž započal běžet dne [datum], resp. [datum] Poslední den pro podání žaloby žalobkyni (resp. jejímu právnímu předchůdci) uběhl dle § 629 odst. 1 o.z. u Smlouvy [číslo] dne [datum] a u Smlouvy [číslo] dne [datum]. Žaloba byla žalobkyní podána až [datum], tedy po uplynutí promlčecí lhůty v trvání tří let. S ohledem na to, že dluh ze Smlouvy [číslo] byl promlčen ke dni [datum] a dluh ze Smlouvy [číslo] ke dni [datum] a žalovaný na jednání soudu vznesl platně námitku promlčení ve vztahu k těmto dluhů