4 C 242/2023-101 — Okresní soud v Prostějově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení 24 157 Kč s příslušenstvím, dne [datum] poskytl právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], žalované bezhotovostním převodem částku 20 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi touto společností a žalovanou. Mezi stranami byl sjednán úrok 4 157 Kč, splatnost [datum]. Žalovaná ničeho nevrátila. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně k výzvě soudu sdělila, že úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena dle tvrzení žalované o jejích příjmech a výdajích, lustrací [příjmení], ISIR, [příjmení], NRKI, BRKI a úvěrové historie, avšak žalobkyně nemá dokumentaci k doložení tohoto tvrzení. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že žalovanou částku uznává, ale žádá o umožnění splácení žalované částky ve splátkách 1 500 Kč měsíčně. 3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Na základě listinných důkazů činí soud tento závěr o skutkovém stavu. V průběhu měsíce října 2022 – a to konkrétně dne [datum], [datum], [datum] (dvakrát), [datum] a nakonec [datum] došlo mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO], k uzavření šesti ujednání, zvaných smlouva o úvěru [číslo] dle kterých sjednávají spotřebitelský neúčelový úvěr splatný jednorázově [datum]. Fakticky došlo k navyšování úvěru, kdy nejprve byla poskytnuta částka 5 000 Kč, následně celkem 8 000 Kč, následně celkem 11 000 Kč, následně celkem 13 000 Kč, následně celkem 14 000 Kč a konečně celkem 20 000 Kč. Dle posledního navýšení úvěru se jednalo o úvěr za úrok 4 157 Kč (celkem k zaplacení 24 157 Kč), zápůjční úroková sazba tak činí 252,88 % ročně, úvěr bude poskytnut bezhotovostně na bankovní účet č. [bankovní účet], ujednání je uzavřeno elektronicky, podpisy jsou učiněny uvedením kódu zaslaného na telefonní číslo. Z přehledu platebních transakcí doloženého žalobkyní plyne, že dne [datum] byla na bankovní účet č. [bankovní účet] zaslána částka 5 000 Kč, [datum] byla na bankovní účet č. [bankovní účet] zaslána částka 3 000 Kč, dne [datum] byla na bankovní účet č. [bankovní účet] zaslána částka 3 000 Kč a 2 000 Kč, dne [datum] částka 1 000 Kč, a dne [datum] částka 6 000 Kč. To je celkem 20 000 Kč. [právnická osoba], soud zjistil, že bankovní účet č. [bankovní účet] je účtem žalované, a byl zřízen [datum] (dispoziční oprávnění k účtu má žalovaná). Žalobkyně doložila obchodní podmínky [právnická osoba], pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (v čl. 7 11 a 7. 12 je odkaz na souhlas klienta s nahlížením [právnická osoba], do rejstříků a databází souvisejících s procesem posouzení úvěruschopnosti žalovaného). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (stran podpisu za žalobkyni, dne [datum] byla podepsána za [právnická osoba]), kterou uzavřela [právnická osoba], jako postupitel, a žalobkyně, jako postupník, byla postoupena pohledávka vůči žalované. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Výzvou ze dne [datum] byla žalovaná opětovně upozorněna na možnost soudního vymáhání dlužné částky (žalobkyně doložila podací lístek prokazující jeho odeslání). 5. Závazkové vztahy, jak vznikly dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], mezi [právnická osoba], a žalovanou, se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 6. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. 9. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 11. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 12. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, odst. 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § [číslo] věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, § 87 zákona č. 257/2016 Sb., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky