4 C 97/2023-88 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně určení obsahu smlouvy, resp. nahrazení projevu vůle žalovaných 1., 2., 3. a 4. (dále také„ žalovaní“) k uzavření smlouvy specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen„ smlouva“). Učinila tak s odůvodněním, že žalovaní jsou podílovými vlastníky pozemku parc. č. st. 40, zapsaném na listu vlastnictví [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec], obec Nezamyslice, každý má spoluvlastnický podíl 1/4. Protože jsou žalovaní nezletilí, zastupovala je jejich matka, [jméno] [celé jméno žalované], narozená dne [datum], se kterou žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni. V této smlouvě se dohodli, že uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene nejpozději do 12 měsíců od dokončení, respektive převzetí dokončené stavby - zařízení distribuční soustavy s názvem„ [část obce] u [obec], úprava DS NN“. Předmětná stavba byla ukončena zápisem o předání a převzetí budovy nebo stavby, číslo stavby: [číslo], dne [datum]. Následně opakovaně vyzvala žalobkyně, resp. její mandatář, žalované 1., 2., 3., 4., tedy jejich matku, ke splnění závazku, tedy uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Ta nereagovala na zásilky od žalobkyně. Proto je žalobkyně nucena podat žalobu na nahrazení projevu vůle, aby mohla podat návrh do katastru nemovitostí ke vkladu práva odpovídajícího věcnému břemeni. 2. Protože žalovaní 1., 2., 3., 4. jsou nezletilí, a činností soudu bylo zjištěno, že společně se svojí matkou [jméno] [celé jméno žalované], narozenou [datum], která je trvale bytem v [část obce a číslo], [PSČ] [obec], žijí dlouhodobě ve Spojeném království velké Británie a Severního Irska, a jsou nekontaktní, byl žalovaným ustanoven opatrovník pro toto řízení usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 25. 7. 2023, č. j. 0 P 108/2018-144, a usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 25. 7. 2023, č. j. 0 P 32/2017-111. 3. Žalovaní 1., 2., 3., 4., resp. jejich opatrovník, se na výzvu soudu nevyjádřili a v řízení zůstali zcela nečinní. 4. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 5. Z listu vlastnictví [číslo] pro obec Nezamyslice, k. ú. [část obce] u [obec], soud zjistil, že žalovaní 1., 2., 3. a 4. jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. 40, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], [část obce], rod. dům, stavba stojí na pozemku parc. č. st. 40, každý žalovaný se spoluvlastnickým podílem 1/4. 6. Dle rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 28. 4. 2017, č. j. 0 P 32/2017-98, byl nezletilý [celé jméno žalovaného] (tj. žalovaný 2.) svěřen do péče matky (právní moc [datum]). 7. Dle rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 10. 8. 2017, č. j. 0 Nc 7813/2017-115, byli nezletilí [celé jméno žalovaného] (tj. žalovaný 1.), [celé jméno žalované] (tj. žalovaná 3.) a [celé jméno žalované] (tj. žalovaná 4.) svěřeni do péče matky (právní moc [datum]). 8. Dne [datum] podepsala [jméno] [celé jméno žalované], narozená dne [datum], jakožto zákonný zástupce žalovaných 1., 2., 3. a 4., s žalobkyní smlouvu [číslo] o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene, která obsahovým vymezením odpovídá smlouvě, jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. Stavba zařízení distribuční soustavy s názvem„ [část obce] u [obec], úprava DS NN“ byla převzata [datum] (listina na č. l. 20). Dne [datum] byl vydán Městským úřadem Němčice nad Hanou kolaudační souhlas s užíváním stavby„ [část obce] u [obec], úprava DS NN“ (listina na č. l. 18, 19 spisu). 10. Z žalobkyní doloženého geometrického plánu pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku, vyhotoveného [právnická osoba], [číslo] soud zjistil, že předmětné zařízení distribuční soustavy zasahuje mimo jiné na parcelu č. st. 40, v k. ú. [část obce] u [obec], obec Nezamyslice. 11. Dle listiny na č. l. 17 spisu bylo zjištěno, že [právnická osoba], jako mandatář žalobkyně, se pokusila žalované, resp. jejich matku, kontaktovat za účelem uzavření předmětné smlouvy. 12. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně žalované opětovně vyzvala k jednání, které by směřovalo k uzavření předmětné smlouvy (žalobkyně doložila doklad o odeslání matce žalovaných). 13. Dle § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh příslušného provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavy. Dle § 25 odst. 3 písm. e) uvedeného zákona, provozovatel distribuční soustavy má právo v souladu se zvláštním právním předpisem4d zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení. 14. Dle § 1257 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. 15. Dle § 1260 odst. i. o. z., služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem. 16. Dle § 1262 odst. 1 o. z., zřizuje-li se právním jednáním služebnost k věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zápisem do takového seznamu. Vzniká-li služebnost k věci zapsané do veřejného seznamu na základě jiné právní skutečnosti, zapíše se do veřejného seznamu i v takovém případě. 17. Dle § 1267 odst. 1 o. z., služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat. [příjmení] pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě. Dle § 1267 odst. 2 o. z., je-li to výslovně ujednáno, zahrnuje služebnost právo zřídit, mít a udržovat na služebném pozemku také potřebné obslužné zařízení, jakož i právo provádět na inženýrské síti úpravy za účelem její modernizace nebo zlepšení její výkonnosti. 18. Dle § 1785 o. z., smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Dle § 1786 o. z., zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. 19. Dle § 1787 o. z. nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud (odst. 1). Obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány (odst. 2). 20. Dle § 461 odst. 1 o. z., spravuje-li zákonný zástupce nebo opatrovník jmění zastoupeného, náleží mu běžná správa takového jmění. Nejedná-li se o běžnou záležitost, vyžaduje se k naložení se jměním zastoupeného schválení soudu. 21. Dle § 898 odst. 1 o. z., k právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty. 22. Dle § 898 odst. 2 písm. b) o. z., souhlasu soudu je vždy třeba k právnímu jednání, kterým dítě zcizuje nebo zatěžuje majetek jako celek, ledaže jeho hodnota nepřevyšuje částku odpovídající dvacetinásobku životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu, nebo nabývá, zcizuje nebo zatěžuje majetek v hodnotě převyšující částku odpovídající stonásobku život