Okresní soud v Prostějově 14 C 67/2026-28 – Odbory

Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 11. 3. 2026 domáhá po žalovaném zaplacení částky dle výroku I. s odůvodněním, že s žalovaným dne , datum, uzavřel příkazní smlouvu a zaslal žalovanému částku 1.000 EUR na nákup osobního vozidla ve , Anonymizováno, . Po několika neúspěšných pokusech zakoupit vůz žalobce od smlouvy odstoupil a požadoval po žalovaném vrácení peněz. Žalovaný vrátil žalovanému pouze částku 100 EUR s tím, že zbytek opět pošle bankovním převodem na účet žalobce, což však neučinil. Takto uvedený skutkový stav žalovaný potvrdil před Policií ČR. Žalovaný částku 900 EUR neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy.2. Žalovaný se ve věci přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů zjistil následující skutečnosti.4. Z detailu pohybu na účtu soud zjistil, že žalobce zaslal dne 29. 7. 2024 na účet žalovaného částku 1.000 EUR, kdy poznámka k platbě byla „ks auto“. Z usnesení , právnická osoba, , KŘP , Anonymizováno, kraje, Územní odbor , adresa, , Oddělení obecné kriminality ze dne 18. 8. 2025, č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že trestní věc podezření ze spáchání přečinu podvod, kterého se měl dopustit žalovaný, byla odložena, neboť se nejednalo o podezření z trestného činu. Z tohoto usnesení rovněž soud zjistil, že žalovaný dne 24. 3. 2025 uvedl, že od žalobce obdržel částku 1.000 EUR, za kterou měl zprostředkovat koupi automobilu pro žalobce. Z nákupu automobilu však sešlo a ve chvíli, kdy se žalobce dožadoval vrácení poskytnuté částky, zjistil žalovaný, že mu částka byla z účtu stržena jako úhrada poplatků spojených se zdravotním a sociálním pojištěním ve Španělsku a dalších úhrad. Žalovaný uvedl, že vrátil žalobci 100 EUR v hotovosti. Při podání vysvětlení žalovaný rovněž uvedl, že dlužnou částku ve výši 900 EUR uznává a je ochoten ji vrátit žalobci. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 1. 2026 soud zjistil, že žalovaný byl právním zástupcem žalobce vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do 20. 1. 2026 a současně byl upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání.5. Na základě listinných důkazů činí soud tento závěr o skutkovém stavu.6. Žalobce zaslal na bankovní účet žalovaného částku 1.000 EUR, přičemž tuto částku měl žalovaný využít k nákupu automobilu pro žalobce ve Španělsku. Žalovaný automobil pro žalobce nekoupil a žalobce se domáhal vrácení částky 1.000 EUR. Žalovaný vrátil žalobci pouze částku 100 EUR, přičemž před policejním orgánem uznal svůj dluh co do důvodu i výše 900 EUR a uvedl, že je ochoten jej uhradit. Svůj dluh však žalovaný žalobci neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy, dle které měl být dluh uhrazen nejpozději do 20. 1. 2026.7. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k tomuto právnímu posouzení věci.8. Soud má s ohledem na uvedené za to, že žalobce s žalovaným uzavřeli příkazní smlouvu dle § 2430 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na jejímž základě měl žalovaný obstarat pro žalobce koupi automobilu ve Španělsku. Za tímto účelem poskytl žalobce žalovanému částku 1.000 EUR převodem na bankovní účet. Žalovaný však koupi automobilu neobstaral a žalobce od smlouvy odstoupil, kdy odstoupením od smlouvy se závazek od počátku zrušuje. Vzhledem k tomu, že žalovaný nevrátil žalobci částku 900 EUR, uzavřel soud, že se žalovaný na úkor žalobce bezdůvodně obohatil, kdy získal majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl. Žalovaný svůj dluh vůči žalobci ve výši 900 EUR výslovně uznal dne 24. 3. 2025 před příslušným policejním orgánem, kdy z toho důvodu lze mít za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. Žalovaný je povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 900 EUR (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku). Žaloba je důvodná, a to v souladu s § 1970 občanského zákoníku i pro zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 21. 1. 2026 (den následující po dni stanoveném v předžalobní výzvě k úhradě dluhu), proto jí soud zcela vyhověl. (odst. I. výroku)9. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi. V dané věci byl úspěšný žalobce a přísluší mu právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 1.980 Kč (z tarifní hodnoty 21.847,50 Kč, tj. 900 EUR x 24,275 Kč). Zástupci žalobce náleží odměna za 2 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení a návrh ve věci samé, dále odměna za 1 úkon ve výši jedné poloviny, tedy za jednoduchou výzvu k plnění, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 4.950 Kč. Dále zástupci žalobce náleží režijní paušál ve výši 1.350 Kč (3x450 Kč), opět za shora uvedené úkony právní služby. Doposud tedy činí odměna zástupce žalobce částku 6.300 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. nárok, kdy toto DPH činí 21 % a jedná se o částku 1.323 Kč, pak soud přiznal žalobci na nákladech právního zastoupení celkem částku ve výši 7.623 Kč, kdy i se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.093 Kč (základ poplatku byl stanoven částkou 21.848 Kč dle § 6 odst. 6 zák. č. 549/1991 Sb.) se takto jedná celkem o částku ve výši 8.716 Kč. (odst. II. výroku)10. Soud zavázal žalovaného k plnění v zákonné lhůtě, když pro stanovení jiné lhůty (popřípadě plnění ve splátkách) nebyly shledány zákonné podmínky (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a náklady řízení budou zaplaceny k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).