8 C 10/2026-95 – Okresní soud v Prostějově

1. Žalobou doručenou soudu dne 17. 12. 2025 se žalobce domáhal vůči žalovanému peněžitého plnění ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, dne , datum, s žalovaným, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 32.990 Kč. Žalobce požadoval úhradu jistiny ve výši 20.819,57 Kč, poplatků ve výši 1.000 Kč, smluvní pokutu ve výši 1.500 Kč a úroky z úvěru dlužné k datu odstoupení od smlouvy ve výši 1.808,74 Kč s příslušenstvím. Žalovaný se zavázal splácet úvěr s dohodnutými poplatky a úrokem v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný uhradil na svůj dluh pouze 15.177,69 Kč. Žalobce proto dluh zesplatnil v souladu se smluvními podmínkami ke dni 10. 5. 2024. Žalobce uvedl, že zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobce uvedl, že s právním předchůdcem uzavřel smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl žádná tvrzení a nenavrhl žádné důkazy, přestože mu žaloba spolu s výzvou k vyjádření byly doručeny do vlastních rukou na adresu trvalého pobytu.3. Ve věci se dne , datum, a , datum, konalo ústní jednání, ke kterému se žalovaný nedostavil. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“ věc projednal v nepřítomnosti žalovaného a rozhodoval na základě obsahu spisu a listinných důkazů předložených žalobcem. Takto byl zjištěn následující skutkový stav:4. Právní předchůdce žalobce , právnická osoba, jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Touto smlouvou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 32.990 Kč na úhradu produktu – horského kola , značka, a žalovaný se zavázal uhradit 15 měsíčních splátek po 2.539 Kč. Žalobce poskytl úvěr ve prospěch žalovaného na účet č. , č. účtu, obchodníka , právnická osoba, dne , datum, ve výši 32.990 Kč. Podle údajů o subjektech DPH dostupných na webových stránkách Ministerstva financí je účet č. , č. účtu, evidovaným účtem uvedeného plátce. Z historie pohybů ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný uhradil v 6 splátkách celkem 15.177,69 Kč.5. Při uzavírání smlouvy o úvěru byly žalobci známy identifikační a kontaktní údaje, žalovaný byl s negativním výsledkem prověřen v databázi SOLUS a registru , právnická osoba, . Žalobce vycházel z informací od žalovaného, podle kterých jeho měsíční příjem tvořila mzda ve výši 55.000 Kč a měsíční výdaje tvořily náklady na bydlení ve výši 8.500 Kč a splátky úvěrů ve výši 4.556 Kč. Z listin předložených věřitelem bylo zjištěno, že žalobce ověřoval údaje o příjmech a výdajích z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, , podle kterého činily příjmy žalovaného částku 152.673 Kč, výdaje 149.203,74 Kč a konečný zůstatek na účtu 3.469,46 Kč. Žádná z příjmových položek nebyla označena jako mzda.6. Podle smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, a její přílohy č. 1 byla pohledávka za žalovaným postoupena postupitelem , právnická osoba, na postupníka - žalobce.7. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 580 odst. 1 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.13. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru. Podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu platného zákona č. 257/2016 Sb., je, aby věřitel s odbornou péčí dříve než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Ve smyslu výše citovaného znění § 86 je zřejmé, že věřitel je povinen získat od dlužníka, z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti, informace, jejichž pravdivost si má ověřit i z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka.16. Právní předchůdce žalobce jako věřitel však neučinil všechny potřebné kroky za účelem zjištění celkové majetkové situace žalovaného. Žalobce žádným způsobem neprověřil údaje žalovaného o výši jeho příjmů a výdajů a spolehl se na neúplné informace získané ze dvou registrů dlužníků a výpisu z účtu žalovaného za jeden měsíc, ze kterého nebylo zřejmé, která s příjmových plateb je vyplacenou mzdou ve výši 55.000 Kč měsíčně. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je z důvodu porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost dlužníka absolutně neplatná.17. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které přijal žalovaný jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z listinných důkazů, podle kterých žalovaný získal 32.990 Kč a uhradil 15.177,69 Kč. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 17.812,31 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy však žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla v této části zamítnuta.18. Přiznán žalobci nebyl ani nárok na úhradu úroku z prodlení z dlužné jistiny, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 je citovaný § 87 zákona o spotřebitelském úvěru úpravou speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, podle které má poskytovatel úvěru podle neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru nárok na úhradu jistiny ve lhůtě, která neodvisí od výzvy věřitele, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na úhradu úroků z prodlení proto věřiteli vzniká teprve poté, co nastane splatnost dluhu, která je odvislá od osobních, výdělkových a majetkových poměrů žalovaného.19. V daném případě bylo soudem zjištěno, že výše splátek, kterou si strany ve smlouvě dohodly, činila 2.529 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že v řízení nebyly zjištěny aktuální majetkové a výdělkové poměry žalovaného a žalovaný na svůj dluh ničeho po podání žaloby neuhradil, soud při stanovení lhůty k plnění vycházel z ujednané splatnosti akceptované věřitelem i dlužníkem a určil lhůtu k plnění ve splátkách po 2.500 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek.20. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., měl-li účas