21 C 226/2021-23 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a to z titulu smluv o půjčce [číslo] [číslo] Smlouva o půjčce [číslo] byla uzavřena mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], dne [datum]. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta půjčka ve výši [částka]. Žalovaná se dále zavázala uhradit souhrnný poplatek ve výši [částka]. Půjčku a poplatek se žalovaná zavázala uhradit v [anonymizováno] týdenních splátkách po [částka] Poslední splátku žalovaná uhradila dne [datum]. V souladu s ustanovením čl. 5 smlouvy bylo plnění žalované započteno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Poslední splátka měla být uhrazena ke dni [datum]. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku. Ke dni postoupení pohledávky, tj. k [datum] činila výše dlužné jistiny [částka], výše dlužného poplatku [částka], výše kapitalizovaného úroku z prodlení [částka] a úroků z prodlení z celkové dlužné částky [částka] od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů. Smlouva o půjčce [číslo] byla uzavřena mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], dne [datum]. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta půjčka ve výši [částka]. Žalovaná se dále zavázala uhradit souhrnný poplatek ve výši [částka]. Půjčku a poplatek se žalovaná zavázala uhradit v [anonymizováno] týdenních splátkách po [částka] Poslední splátku žalovaná uhradila dne [datum] Poslední splátka měla být uhrazena ke dni [datum]. V souladu s ustanovením čl. 5 smlouvy bylo plnění žalované započteno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku. Ke dni postoupení pohledávky, tj. k [datum] činila výše dlužné jistiny [částka], výše dlužného poplatku [částka], výše kapitalizovaného úroku z prodlení [částka] a úroků z prodlení z celkové dlužné částky [částka] od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaná jako dlužník uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jako věřitelem, smlouvu o půjčce [číslo] na základě které přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] v [anonymizováno] týdenních splátkách po [částka] s výší roční procentní sazby nákladů ve výši 199,4 %. První splátka byla splatná sedmého dne od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce (viz smlouva o zápůjčce a Smluvní podmínky). Poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Žalovaná dále jako dlužník uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, jako věřitelem, smlouvu o půjčce [číslo] na základě které přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] v [anonymizováno] týdenních splátkách po [částka] s výší roční procentní sazby nákladů ve výši 199,4 %. První splátka byla splatná sedmého dne od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce (viz smlouva o zápůjčce a Smluvní podmínky). Poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž byla na žalobkyni postoupena pohledávka z předmětné smlouvy o zápůjčce (viz Smlouva o postoupení pohledávek, vč. Přílohy [číslo]). Dopisem ze dne [datum] bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky (viz Oznámení o postoupení pohledávky a podací arch). V souladu s ustanovením čl. 5 smlouvy bylo plnění žalované započteno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Ke dni postoupení pohledávky tak činila dlužná částka na jistině [částka], výše dlužného poplatku [částka], výše kapitalizovaného úroku z prodlení [částka] a výše úroku z prodlení ve výši 8,50 % z celkové dlužné částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále činila dlužná částka na jistině [částka], výše dlužného poplatku [částka], výše kapitalizovaného úroku z prodlení [částka] a výše úroku z prodlení ve výši 8,50 % z celkové dlužné částky [částka] od [datum] do zaplacení. Dlužné částky nebyly uhrazeny ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne [datum] (viz Výzva a podací arch). 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 7. Soud proto předmětné závazkové právní vztahy posuzoval podle předpisů platných ke dni jejich vzniku, tj. ke dni [datum] a ke dni [datum]. 8. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč, zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 9. Podle ustanovení § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 10. Podle ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 11. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o půjčce podle ustanovení § 657 a násl. obč. zák. Smlouvy byly současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2010. Z obsahu předmětných smluv o půjčce je zřejmé, že„ souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. Škárová v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, Praha 2009, s. 1856). O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby, resp. toto ani nebylo žalobkyní tvrzeno. Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok [částka] za poskytnutí jistiny [částka], která měla být vrácena prostřednictvím [anonymizováno] týdenních splátek, resp. [částka] za poskytnutí jistiny [částka], která měla být vrácena rovněž prostřednictvím [anonymizováno] týdenních splátek. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých [anonymizována tři slova], činila by výše úroku 66,4 % jistiny ročně. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (pen