34 C 2/2021-18 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. 2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku představující dlužné pojistné z pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo„ [anonymizována tři slova]“, uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum], a to za období [datum] – [datum]. 3. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenska s pobytem na území České republiky, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný případ aplikoval - s ohledem na § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém - úpravu obsaženou jednak v nařízení EP a Rady ES [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení), jednak nařízení EP a Rady ES [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I), když mezi Českou republikou a Bulharskem není žádná mezinárodní smlouva upravující problematiku pojistné smlouvy uzavřena, a dospěl k závěru, že podle čl. 4 bodu 1 nařízení EP a Rady ES [číslo] je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí věci a podle čl. 4 bodu 1 písm. b) nařízení EP a Rady ES č. 593/2008 je rozhodným právem právní řád České republiky. 4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo„ [anonymizována tři slova]“ žalovaného. Pojištění mělo být hrazeno měsíčně, přičemž první pojistné bylo sjednáno ve výši 900 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na [datum]. Žalovaný byl nejprve vyzván k úhradě dlužného pojistného upomínkou ze dne [datum] a byl upozorněn na možnost zániku pojištění v případě neuhrazení stanovené částky nejpozději do [datum]. Žalovaný byl informován o ukončení pojistné smlouvy uplynutím dne [datum] dopisem žalobkyně ze dne [datum]. Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od [datum] do [datum]. Žalovaná částka ve výši 3 870 Kč se skládá z dlužného pojistného ve výši 3 520 Kč a poplatku za předčasné ukončení pojistné smlouvy ve výši 350 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne [datum]. <i>5. Dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> 6. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. <i>7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 9. Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od [datum] do [datum], a náklady na vymáhání pohledávky. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení, a soud tak žalobkyni přiznal i úroky z prodlení, které žalobkyně kapitalizovala ke dni následujícímu po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby, a sice dle § 1970 o. z., přičemž úrok požadovaný žalobkyní nepřesahuje výši úroku z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném a účinném znění. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má účastník, který měl ve sporu úspěch, právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují částku 400 Kč za uhrazení soudního poplatku a náklady na právní zastoupení žalobkyně. Náklady na právní zastoupení jsou stanoveny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ a. t.“) ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. Soud přiznal náhradu nákladů řízení dle § 14b vyhlášky č. 120/2014 Sb., protože se jedná o soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobné věci (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 8 C 6/2021, 36 C 459/2020, 34 C 298/2020) a předmětem řízení nebylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota by přesahovala 50 000 Kč. V tomto případě činí dle § 14b odst. 1 a. t. odměna advokáta za jeden úkon právní služby 200 Kč. Určují se tedy náklady za tři právní úkony (příprava a převzetí právního zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby) ve výši 3 x 200 Kč, dále se dle § 14b odst. 5 a. t. se určuje náhrada hotových výdajů ve výši 3 x 100 Kč za tři výše uvedené právní úkony. Dle § 137 odst. 1 o. s. ř. náleží advokátu 21% DPH ve výši 189 Kč, jelikož je plátcem DPH. Celkové náklady tak činí částku 1 489 Kč. 11. Soud pro úplnost dodává, že si je vědom toho, že žalobkyně je subjektem s větším množstvím pojistných produktů, při kterých dochází k většímu množství variant a postupů, jak žalobkyně uvádí v žalobě. Avšak soudu je i z jeho úřední činnosti známo, že obsahově se fakticky návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu nijak výrazně neliší, přičemž v zásadě ve větší míře se jedná o žaloby se shodným skutkovým základem, kdy pojištěný nehradí smlouvou sjednané pojistné ve stanovené výši a následně nereaguje na upomínky dlužného pojistného ze strany pojistitele. Z tohoto lze dovodit, že dochází u žalobkyně pouze k drobným úpravám žaloby ve vztahu k okolnostem, resp. důvodům neplacení či zániku pojistné smlouvy. Podle názoru soudu pak takový stav odpovídá právě § 14b a. t.. Soud také podotýká, že v případě zmíněných pojistných smluv se jedná o smlouvy nebo podmínky jiného právního důvodu k plnění, při nichž je spotřebitel fakticky vyloučen z možnosti sjednat si je s jiným obsahem, a tento typ smluv byl Ústavním soudem v jeho demonstrativním výčtu uveden jako specifikum řízení s možnou aplikací § 14b a. t. (srovnej s I. ÚS 3923/11 ze dne [datum]). Ostatně k tomuto tématu se Ústavní soud vyjádřil ve svých četných rozhodnutích (např. IV. ÚS 1585/15 ze dne [datum], III. ÚS 1267/15 ze dne [datum]), kdy aplikaci § 14b a. t. primárně ponechal právě obecným soudům, přičemž zdůraznil, že při řádném odůvodnění postupu obecným soudem se nemůže jednat o zásah do základních práv účastníka řízení, přičemž neshledal aplikaci tohoto ustanovení za protiústavní. 12. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).