34 C 212/2017-270 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal zaplacení žalované částky s tím, že s žalovanou žili jako partneři od června 2006 do června 2014, přičemž společné hospodaření skončilo až 22. 7. 2014 v den, kdy vypověděl žalované dispoziční právo ke svému účtu. Dle žalobce uzavřeli účastníci v Irsku 4. – 5. 10. 2008 ústní dohodu – rámcovou smlouvu o půjčce, dle které zasílal žalované finanční prostředky podle jejích potřeb a svých aktuálních možností s tím, že splatnost půjček byla dohodnuta s odkládací podmínkou. Jejich eventuální splatnost měla nastat v případě, že by účastníci svůj partnerský vztah ukončili. Od 1. 7. 2014 nevedou společný život, k tomuto datu se tedy staly půjčky splatnými. Všechny žalované položky požaduje z titulu rámcové smlouvy o půjčce vyjma pachtovného, které bylo upraveno zvláštní smlouvou. K některým položkám byly nad rámec rámcové smlouvy uzavřeny ještě další – písemné smlouvy. Přes výzvu žalobce – naposledy ze dne 6. 2. 2017 – žalovaná ničeho neuhradila. Celková žalovaná suma se skládá z dílčích položek, a to již po recipročním započtení částky představující polovinu z prodeje bytu žalované, kterou mu uhradila jako částečnou kompenzaci jeho finančních prostředků poskytnutých na dostavbu její nemovitosti a vybavení její firmy v letech 2008 - 2012. Nad rámec žalované částky odčerpala žalovaná z účtu žalobce dalších zhruba 660 000 Kč, tuto částku však žalobce nepožaduje, neboť se jednalo o běžné náklady na společnou domácnost účastníků. Žaloba byla podána dne 21. 6. 2017. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, majíc ji za účelovou a nedůvodnou. Žalobce ke svému nároku dospěl tak, že sečetl všechny výdaje bez ohledu na jejich určení, které byly v době soužití účastníků vynaloženy a k nimž má doklady, a jejich zaplacení požaduje jako satisfakci za nepovedený vztah. Je pravdou, že účastníci žili v partnerském vztahu a že žalobce investoval během tohoto soužití v letech 2007 - 2012 do jejího výlučného majetku. Žádná rámcová smlouva o půjčce však uzavřena nebyla. Jelikož ale žalobce investoval do jejího majetku, dohodli se posléze na finančním vyrovnání, a to jednak prostřednictvím převodu poloviny kupní ceny za prodej bytu na [anonymizováno] ve výlučném vlastnictví žalované a jednak smlouvou o narovnání v souvislosti s přeúvěrováním, resp. rozdělením společného hypotečního úvěru. Takto žalovaná uhradila ve prospěch žalobce částku dosahující necelých 3 mil. Kč, na které se dohodli jako na částce, kterou zcela a úplně narovnají své vzájemné závazky a pohledávky. Dle názoru žalované bylo z její strany uhrazeno více, než žalobci náleželo, měla však zájem na zachování dobrých vztahů vzhledem ke společné dceři. Postupem času na ní však žalobce začal podávat řadu trestních oznámení (všechny odloženy), návrhy na změnu úpravy poměrů ke společné dceři a žaloby, které nemají odůvodnění. Dle znaleckého posudku vypracovaného v rámci opatrovnického řízení byly u žalobce shledány sklony k výrazně agresivnímu jednání zejména tehdy, je-li přesvědčen, že někdo má zájem získat na jeho úkor prospěch, bez ohledu na oprávněnost jednání takové osoby; žalobce má mimořádně vyvinutý vlastnický pud k majetku a lidem. Ke všem položkám vyjma půjčky ve výši 25 000 Kč vznesla námitku promlčení. Dle žalované se účastníci rozešli po řadě neshod v roce 2012. 3. Jednotlivé položky tvořící žalovanou částku jsou následující: a) Splátky hypotéky u [právnická osoba] (po připuštěné změně žaloby) ve výši 255 946 Kč. Dle žalobce až do refinancování hradil společnou hypotéku účastníků pouze on, přičemž tyto splátky nebyly žalovanou uhrazeny či vypořádány. Od října 2011 do října 2014 tak na splátkách uhradil celkově 606 853 Kč, ze kterých poměrem vstupní částky k refinancování původních úvěrů účastníků připadá na žalovanou 42,176 %, tj. splátky ve výši 255 946 Kč. Účastníci sice uzavřeli dohodu o uznání dluhu, ta však nezahrnovala výše uvedené splátky provedené za dobu trvání společné hypotéky. Dle žalované její závazek vůči žalobci zanikl úplným splacením ke dni 31. 7. 2015, přičemž o zániku dluhu sepsali dne 3. 8. 2015„ potvrzení o úhradě dluhu a zrušení zástavního práva“, v němž žalobce potvrdil zánik jejího podílu na závazku ze společného hypotečního úvěru. Je pravdou, že splátky společné hypotéky hradil žalobce, ona však platila zase jiné věci. Žalobce po ní nikdy tyto splátky nechtěl, má za to, že se již vypořádali. b) Půjčka na koně [anonymizováno] ve výši 65 832,60 Kč (2 400,02 Eur). Dle žalobce byla klisna koupena ve Skotsku spolu s hříbětem [anonymizováno] (2010), se kterým byla společně transportována do [obec]. Platby za tohoto koně probíhaly na účty vedené ve Skotsku, Irsku a Německu. Na účty poskytovatelů péče o koně v [obec] bylo z prostředků žalobce uhrazeno za tohoto koně 81 298 Kč, přičemž žalobce požaduje úhradu za rentgen ve Skotsku za 758,13 Eur, za veterinární vyšetření před transportem ve výši 115 Eur, poměrnou část pojištění na cesty ve výši 77,07 Eur a poměrné náklady na transport ve výši 1 450 Eur. Dle žalované byla klisna uhrazena z výlučných prostředků žalované (rok 2010). Hříbě [anonymizováno] byl darem od žalobce, přičemž součástí daru bylo i uhrazení transportu obou koní. Žalobce vznesl poprvé jakýkoli nárok na úhradu v souvislosti s těmito koňmi až v projednávané žalobě v roce 2017. c) Půjčka na ošetření koně [anonymizováno] ve výši 74 061 Kč (2 700 Eur). Dle žalobce byl hříbě [anonymizována dvě slova] zakoupen ve Skotsku v roce 2011 jako dar pro žalovanou a spolu s výše uvedenou klisnou byl transportován do [obec]; transport hříběte a jeho pojištění byly součástí daru. Hříbě bylo po úrazu ošetřováno na klinice v [anonymizováno] od 5. do 31. 3. 2012. Faktura vystavena na [právnická osoba] spol. s r.o. ve vlastnictví žalované byla uhrazena z prostředků žalobce. Později tuto částku získala ze svého pojištění p. [jméno] [příjmení], majitelka stáje, kde byl [anonymizováno] v době úrazu ustájen a poraněn, která pojistné plnění vyplatila žalované, avšak ta již žalobci tuto částku nevrátila. Dle žalované žalobce skutečně uhradil v dubnu 2012 za ošetření koně [anonymizováno], avšak ona prostřednictvím své firmy [právnická osoba] zaplatila za ošetření žalobcových koní [anonymizováno] a [anonymizováno] částku 2 410,76 EUR v březnu 2012. Jednalo se o vzájemnou výpomoc podle aktuálních možností účastníků tehdy žijících ve funkčním partnerském vztahu. d) Vozidlo zn. VW Touareg, dluh ve výši 130 000 Kč. Dle žalobce financoval v červenci 2011 koupi automobilu v plné výši, cca 700 000 Kč. Automobil byl zapsán na [právnická osoba] spol. s r.o. Na základě dohody ze dne 12. 8. 2015 se žalovaná zavázala vyplatit žalobci částku 300 000 Kč; vůz byl žalované předán 13. 8. 2015, dosud bylo žalobci uhrazeno jen 170 000 Kč. Dle žalované byla při podpisu dohody pod značným tlakem žalobce. Účastníci podepsali 3. 8. 2015 listinu svědčící o tom, že žalobce nemá žádné pohledávky vůči žalované, postrádá logiku, aby se o 9 dní později zavazovala k úhradě dalších částek za automobil [právnická osoba], spol. s r. o., který společnost užívala již několik let. Namítla nedostatek pasivní legitimace. e) Půjčka na koňský přepravník [příjmení] [příjmení] ve výši 100 000 Kč. Dle žalobce byl přepravník zakoupen v Irsku za částku 5 575 Eur z jeho prostředků v hotovosti, čemuž nasvědčuje i to, že jednání probíhala v režii žalobce. Objednávka a kupní cena byla psána na [právnická osoba] spol. s r.o., na tuto společnost byl evidován i v České republice. Žalovaná se ústně zavázala v srpnu 2015 uhradit žalobci požadovanou částku. Dle žalované byl přepravník zakoupen [právnická osoba], spol. s r. o. Přepravník stál 5 500 liber, částku ji poskytl její kamarád [anonymizováno] [příjmení], částka byla převedena na Eura a předána žalobci v hotovosti a ten poté uhradil kupní cenu, neboť v té době již žalovaná nepobývala v Irsku. V této věci nebyla uzavřena žádná smlouva, přepravník nebyl ani částečně zakoupen z prostředků žalobce. Namítla nedostatek pasivní legitimace. f) Půjčka na servis vozidla zn. VW Passat ve výši 6 200 Kč. Dle žalobce zakoupil uvedený automobil pro žalovanou jako dar, automobil byl zapsán na [právnická osoba] spol. s r.o. Dne 20. 1. 2014 pak žalobce uhradil částku 6 200 Kč za servis u pana [příjmení], což vnímá jako investici do výlučného majetku žalované. Dle žalované byl automobil skutečně darem, následně jej vložila do majetku [právnická osoba], spol. s r. o., neeviduje žádný doklad o úhradě částky 6 200 Kč, sporuje samotnou existenci opravy automobilu. Namítla nedostatek pasivní legitimace, neboť v době opravy byl již automobil v majetku společnosti a žalobce o tom věděl. g) Půjčky z účtu žalobce u [anonymizováno] č. [bankovní účet] ve výši 266 482,50 Kč (9 715 Eur). Dle žalobce poskytl žalované v roce 2011 půjčky za účelem budování domu v [obec] a rozvoji podnikání [právnická osoba] spol. s r. o., v níž slibovala žalobci převedení podílu ve výši ½. Dle žalované nebyla uzavřena žádná smlouva o půjčce, žalobce ji posílal v době svého pobytu v Irsku na její účet finanční prostře