46 C 407/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 44 979 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o [číslo] s produktovým názvem [anonymizováno 5 slov] [rok] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaným dne [datum] (dále jen„ smlouva“). Žalobu odůvodnila zejména tím, že na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 18 779 Kč představující úrok ve výši 56,60 % ročně, částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částku za administrativní činnosti a komfortní splácení, to vše v 65 týdenních splátkách po 597 Kč počínaje dnem, kdy uplynul týden od data uzavření smlouvy, s tím, že poslední splátka byla stanovena ve výši 571 Kč. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, jelikož za celou dobu trvání smlouvy uhradila celkem 5 700 Kč, a to dne [datum] částku ve výši 3 000 Kč a dne [datum] částku ve výši 2 700 Kč. Před uzavřením smlouvy byla ze strany právního předchůdce žalobkyně posouzena schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku, kdy právní předchůdce žalobkyně vycházel jednak ze sdělených a doložených údajů ze strany žalovaného, které byly zaznamenány do zákaznické karty, jednak z informací získaných z nebankovních registrů, a dalších registrů a databází (insolvenční rejstřík, aj.). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla právním předchůdcem žalobkyně pohledávka ze smlouvy postoupena na žalobkyně s účinností ke dni [datum]. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje vedle dlužené jistiny 44 979 Kč příslušenství tvořené kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 116,50 Kč, smluvním úrokem ve výši 56 % ročně z jistiny 16 188,36 ode dne [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny 16 188,36 ode dne [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru včetně smluvních podmínek bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal žalovanému poskytnout v hotovosti částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle vrácení peněžních prostředků právnímu předchůdci žalobkyně zaplatit poplatek ve výši 18 779 Kč, z toho úrok ve výši 7 889 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 10 890 Kč, vše v 65 týdenních splátkách po 597 Kč. 4. Z karty zákazníka ze dne [datum], z výplatních pásek za období prosince a října [rok], z výpisu z centrální evidence exekucí a z výpisu z živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházel právní předchůdce žalobkyně z žalovaným deklarovaného a doloženého měsíčního příjmu ve výši 30 230 Kč, dále vycházel právní předchůdce žalobkyně z žalovaným deklarovaných měsíčních výdajů v podobě externích splátek ve výši 8 000 Kč a odhadovaných výdajů ve výši 4 000 Kč. Žalovaný dále uvedl, že je ženatý, bydlí ve vlastním domě a je zaměstnán na pozici kováře u společnosti [právnická osoba] 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla s účinností k [datum] postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. 6. Výše požadovaných úroků z prodlení byla zjištěna z tabulky výpočtu. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému oznámil, že došlo k postoupení pohledávek ze smlouvy na žalobkyni. 8. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum] včetně potvrzení podání na poštu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu do [datum]. Výzvy byla odeslána dne [datum]. 9. Z výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně potvrzení podání na poštu bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dluhu. Výzva byla odeslána poštou dne [datum]. 10. Další důkazní návrh výslechem [jméno] [příjmení], která měla být přítomna u podpisu smlouvy a zaznamenat údaje do zákaznické karty, byl zamítnut pro nadbytečnost, jelikož tyto skutečnosti byly zjištěny ze samotné zákaznické karty, která byla k důkazu provedena. Pokud měla být dále svědkyně slyšena k objasnění dalších listin, které měly být ze strany žalovaného při uzavření smlouvy předloženy, je nutno zmínit, že žalobkyně sama další doložené listiny než pracovní smlouvu a výplatní pásky netvrdila. Výslech svědka tak nemůže nahrazovat její povinnost tvrzení, nýbrž žalobkyní tvrzené skutečnosti podporovat a prokazovat. 11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle vrácení peněžních prostředků právnímu předchůdci žalobkyně zaplatit spolu s poplatkem ve výši 18 779 Kč, z toho úrok ve výši 7 889 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 10 890 Kč, vše v 65 týdenních splátkách po 597 Kč. Za celou dobu trvání vztahu žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně uhradil celkem 5 700 Kč. Právní předchůdce žalobkyně následně s účinnosti od [datum] postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl k úhradě dluhu opakovaně vyzýván, ničeho dalšího však na rámec výše uvedeného neuhradil, a to ani přes výzvu žalobkyně před podáním žaloby. 12. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 14. Podle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 15. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 16. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. K povaze uzavřené smlouvy soud podotýká, že smlouva o zápůjčce má na rozdíl od smlouvy o úvěru reálnou (nikoli jen konsensuální) povahu a vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky, přičemž při peněžité půjčce může dojít k předání půjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Naproti tomu ze smlouvy o úvěru vzniká věřiteli povinnost rezervovat a na žádost dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do sjednané výše a dlužníkovi vzniká právo (nikoliv povinnost) úvěr čerpat a povinnost poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Reálné povaze smlouvy o zápůjčce přitom nebrání skutečnost, že o předmětu půjčky je mezi dlužníkem a věřitelem učiněna dohoda (a to i písemná), byť by tato dohoda případně bezprostředně časově předcházela reálnému poskytnutí smluvené částky peněz (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008 sp. zn. 29 Odo 1386/2006). 19. S ohledem na skutečnost, že žalovaný vystupoval v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc rovněž podle zákona č. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“). Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20. Soudní dvůr Evropské unie přitom ve svém rozhodnutí ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 účastníků OPR- Finance s.r.o. v. GK dovodil, že se jedná o neplatnost nikoliv relativní, ale absolutní, a soudy jsou tak povinny z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.