11 C 98/2022-210 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala určení vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] o výměře 97 m2 v k. ú. [obec] dle geometrického plánu [číslo] 2020 (dále též„ sporný pozemek“) majíc za to, že jej vydržela. Žalobkyně nabyla na základě kupní smlouvy z [datum] uzavřené se [právnická osoba], s. r. o. pozemky o celkové výměře 6 346 m2, v němž byl zahrnut mj. i pozemek st. parc. [číslo] o tehdejší výměře 1553 m2 (nyní 1650 m2), jehož součástí byla budova [adresa]. Kupní smlouvou ze dne [datum] prodala žalobkyně uvedené pozemky Ing. [jméno] [příjmení], svému majoritnímu akcionáři. Žalobkyně tak byla vlastníkem uvedených nemovitostí v období od 1998 – 2010, nyní je užívá jako nájemce. Žalovaní vlastní pozemek parc. [číslo] sousedící s pozemkem st. parc. [číslo]. Na pozemku parc. [číslo] realizují žalovaní výstavbu dvou hal včetně opěrné zdi a komunikace, která má vést těsně kolem domu [adresa]. Pozemky st. parc. [číslo] parc. [číslo] byly donedávna odděleny plotem, který tam stával již od roku 1998 a který byl v roce 2008 na původním místě rekonstruován. V roce 2020 zjistila žalobkyně, že plánovaná komunikaci má vést těsně kolem domu [adresa], v listopadu 2020 si proto nechala zhotovit zaměření a zjistila, že část plotu nekopíruje katastrální hranici. Sporný pozemek žalobkyně užívala od roku 1998, považovala jej za své vlastnictví, žalovaní ani jejich právní předchůdci ji nikdy neupozornili, že by jí sporný pozemek nepatřil. O dobré víře žalobkyně svědčí mj. také malá výměra sporného pozemku, existence plotu, jakož i logická skutečnost, že k pozemku st. parc. [číslo] náleží i kus pozemku u budovy (sporný pozemek), aby bylo možné budovu obcházet. Na mapě z roku 2006 ověřenou Obecním úřadem Zdiby je hranice pozemku st. parc. [číslo] žalobkyně vyznačena včetně sporného pozemku. Žalobkyně se zároveň domáhala vydání předběžného opatření, kterým by byli žalovaní povinni zdržet se výstavby opěrné zdi. Pokud jde o změnu výměry pozemku st. parc. [číslo] má žalobkyně za to, že ke změně došlo v důsledku rozšíření budovy [adresa] (na úkor pozemku [číslo] nikoli [číslo]). 2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili. Poukázali na to, že pokud se žalobkyně domnívala, že je vlastníkem sporného pozemku, pak jej převedla v rámci kupní smlouvy z roku 2010 na Ing. J. [příjmení] (dále též„ J. Š.“), a tedy jí nesvědčí aktivní legitimace. Žalobkyně ani J. Š. nadto nemohli být v dobré víře, že jim sporný pozemek patří. Namítli promlčení nároku na uplatnění vlastnického práva u soudu. 3. Usnesením ze dne 14. 3. 2022, č. j. 11 C 98/2022-13, bylo nařízeno žalobkyní navrhované předběžné opatření. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2022, č. j. 23 Co 125/2022-76, bylo usnesení soudu prvního stupně změněno tak, že se návrh zamítá. Krajský soud v odůvodnění uvedl, že žalobkyně v roce 1998 koupila celý soubor nemovitostí s přesvědčením, že tento sahá až k plotu, tedy, že jeho součástí je i sporný pozemek o výměře 97 m2. V roce 2010 celý soubor nemovitostí prodala svému majoritnímu akcionáři (J. Š.) s tím, že výměra pozemku [číslo] činila 1650 m2. Dle toho, co tvrdí žalobkyně mohl být J. Š. více než 10 let v dobré víře, že je vlastníkem sporného pozemku. Žalobkyně naproti tomu není aktivně legitimována k určení, že je vlastníkem sporného pozemku, neboť jej prodala J. Š. 4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaní staví haly a komunikaci dle stavebního povolení Městského úřadu Klecany. 5. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti. 6. Z kupní smlouvy z roku 1998 soud zjistil, že [právnická osoba], s. r. o. (jako prodávající) převedla pozemky o celkové výměře 6 346 m2 na žalobkyni (jako kupující). Žalobkyně byla zastoupena J. Š. Konkrétně se jednalo o pozemky [číslo] o výměře 1 553 m2, pozemek PK [číslo] o výměře 1 083 m2, pozemek PK 217 o výměře 1 109 m2, pozemek [číslo] o výměře 1 690 m2 a pozemek [číslo] o výměře 911 m2, vše v k. ú. [obec]. 7. Z kupní smlouvy z roku 2010 soud zjistil, že žalobkyně (jako prodávající) převedla pozemky na J. Š. Konkrétně se jednalo o pozemky [číslo] o výměře 1 650 m2, jehož součástí je budova [adresa], pozemek PK [číslo] o výměře 1 083 m2, pozemek PK 217 o výměře 1 012 m2 a pozemek [číslo] o výměře 1 578 m2, vše v k. ú. [obec]. 8. Z kolaudačního rozhodnutí Městského úřadu Klecany z roku 2007 soud zjistil, že uvedený městský úřad povolil žalobkyni užívání kanceláří v podkrovním prostoru objektu [adresa] na pozemku [číslo]. 9. Z listu vlastnictví [číslo] soud zjistil, že k [datum] vlastnila žalobkyně pozemek [číslo] o výměře 1 650 m2, jehož součástí je budova [adresa], pozemek PK [číslo] o výměře 1 083 m2, pozemek PK 217 o výměře 1 112 m2 a pozemek [číslo] o výměře 1 578 m2, vše v k. ú. [obec]. 10. Z listu vlastnictví [číslo] soud zjistil, že J. Š. vlastnil k [datum] mj. pozemek [číslo] o výměře 1 650 m2, jehož součástí je budova [adresa], pozemek [číslo] o výměře 991 m2, pozemek [číslo] o výměře 1 012 m2 a pozemek [číslo] o výměře 1 578 m2, vše v k. ú. [obec]. 11. Z listu vlastnictví č. 1974 soud zjistil, že žalovaní vlastní mj. pozemek [číslo] v k. ú. [obec]. 12. Z faktury ze září 2008 a z komunikace z července 2008 soud zjistil, že byla žalobkyni fakturována oprava oplocení. 13. Z plánku označeného písmenem P soud zjistil, že se jedná o situaci z května 2006, na mapě nejsou zaznačeny katastrální hranice. Z plánku to vizuálně vypadá tak, že kolem rohu budovy žalobkyně je dostatečný prostor k procházení a obcházení budovy. [příjmení] je opatřen razítkem Obecního úřadu Zdiby. 14. Z mapy označené písmenem M soud zjistil vyznačení plotu oddělující pozemky účastníků. 15. Z geometrického plánu z roku 2020 soud zjistil zaměření sporného pozemku. 16. Z notářského zápisu NZ 1576 2022 soud zjistil, že od roku 2003 došlo k rozšíření budovy [adresa]. 17. Z účastnického výslechu Ing. J. [příjmení] soud zjistil, že od r. 1998 byl areál oplocen. Žalobkyně užívala sporný pozemek od r. 1998, skladovala tam materiál, lešení, část užívala jako parkoviště. Na pozemku proběhlo i místní šetření z důvodu stížnosti na nepořádek, ani tehdy se nikdo neozval, že by sporný pozemek nepatřil žalobkyni. Nikdo žalobkyni nevytknul, že by užívala cizí pozemek. 18. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že plot stál na místě v době, kdy žalobkyně koupila areál. Na sporném pozemku min. od r. 2008 parkovaly stavební stroje, předtím tam byl nepořádek, okolo budovy žalobkyně se dalo projít. 19. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobkyně užívala sporný pozemek jako sklad, parkoviště, byl tam rezavý plot, kolem budovy se chodilo. 20. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že na místě stál drátěný plot, který se později opravil, byl zarostlý nálety. Sporný pozemek byl - poté, kdy na něm byly odstraněny křoviny - užíván jako stavební dvůr, byl tam složený materiál ze staveb. Zaměstnanci žalobkyně chodili kolem budovy přes sporný pozemek, parkovala tam i auta. 21. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že areál byl uzavřený, oplocený. Sporný pozemek se užíval jako zázemí firmy, parkovala tam auta, skladoval se tam materiál. 22. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že svědek měl na starost rekonstrukci a provoz areálu, areál byl oplocen. Za budovou bylo volné prostranství, kde byly nálety, které se později (2006 až 2008) odstranily, a skladoval se tam materiál. Plot byl opraven tam, kde stálo původně staré oplocení. Před odstraněním náletů tam byl nepořádek. 23. Ze stavebního spisu, zejména složky„ stavební povolení“ soud zjistil, že na mapě přiložené k výpisu z katastru z [datum] je znázorněn mj. pozemek 1/2, jež je vizuálně částí sporného pozemku (dále též„ západní část“), v přiloženém výpise tento pozemek uveden není. V mapě přiložené k výpisu z katastru ke dni [datum] tento pozemek (1/2) na první pohled není, při bližším zkoumání jsou však patrny zbylé části hranice a označení tohoto pozemku. V přiloženém výpise je tento pozemek veden ve vlastnictví žalovaných. Na mapě z roku 2006 jsou rukou vypsáni sousedi a pokyn, aby čísla (sousedních pozemků) byla„ vyjeta“ z KN, neboť to stejně na KN chtějí. Uvedená mapa s pokynem a výpisem z KN byla doložena na výzvu městského úřadu ze dne [datum] adresované žalobkyni, aby žalobkyně doplnila mj. výpisy z KN sousedních pozemků. 24. Z katastrální mapy z roku 2010 soud zjistil, že na mapě je znázorněn pozemek 1/2 (jeho označení a hranice). 25. Pokud jde o ostatní navržené důkazy – soud neprovedl čestné prohlášení Ing. J. [příjmení], neboť ke sporné otázce jej přímo vyslechnul, neprováděl také důkazy týkající se aktuální situace a výstavby hal žalovanými, neboť tyto otázky nebyly mezi účastníky sporné. Dále neprovedl souhlas s napojením kanalizace, snímek katastrální mapy z roku 2006, snímek zaměření plotu a satelitní snímky z [webová adresa], neboť tyto byly uplatněny v rozporu s koncentrací řízení. Snímek katastrální mapy z roku 2010 soud naopak k důkazu provedl, neboť jím žalovaní zpochybnili věrohodnost mapy z roku 2006, jež je součástí st