21 C 95/2023-85 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným [datum] domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Tvrdila, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 17,7 % ročně. Žalovaný svou povinnost neplnil řádně a včas, proto žalobkyně úvěr dne [datum] zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Dlužná částka se skládá z neuhrazené jistiny úvěru ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z jistiny ve výši [částka], úroku ve výši 17,7 % ročně z dlužné částky jistiny úvěru ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Pohledávka byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne [datum]. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela její právní předchůdkyně z údajů poskytnutých žalovaným v Žádosti o úvěr ze dne [datum], když žalovaný tehdy žádal o konsolidaci úvěrů ve výši [částka]. Žalovaný deklaroval čistý měsíční příjem ve výši [částka], uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, kde se podílí na nákladech na bydlení ve výši 25 %, ode dne [datum] je zaměstnán na dobu neurčitou u zaměstnavatele [právnická osoba] a že celkový měsíční příjem domácnosti činí [částka] a dále že nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Při posuzování úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně porovnávala příjem žalovaného a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem pak získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Dále z interních zdrojů zjistila, že žalovaný měl závazky s celkovou výší měsíčních splátek [částka], v době podání žádosti měl žalovaný další závazky s celkovou výší měsíčních splátek [částka]. Žalovanému bylo vyhověno, jeho dosavadní závazky byly konsolidovány úvěrem ve výši [částka], kdy výše nové splátky byla [částka] (oproti původní měsíční splátce v celkové výši [částka]). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Konsolidace půjček, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně provedla konsolidaci úvěrů žalovaného [částka] K a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu se sjednanými poplatky dle článku IV. bod 4. smlouvy hradit v 96 měsíčních splátkách po [částka] spolu s úhradou pojištění ve výši [částka]. Dle čl. II. bod 4. smlouvy byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat úrok ve výši 17,7 % ročně z poskytnuté částky. Podle čl. IV. bod 5. písm. b) bod. 2. a 3. je žalovaný povinen hradit mj. úroky z prodlení z dlužné jistiny a z dlužných úroků. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Všeobecné produktové podmínky (viz žádost o úvěr- konsolidace půjček, Sazebník, Všeobecné obchodní podmínky a Všeobecné produktové podmínky). Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně porovnávala příjem žalovaného a jeho výdaje (viz vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti). Jelikož žalovaný neplnil své závazky řádně a včas, dostal se do prodlení s úhradou splátek (viz výpisy z účtu a platební historie). Dopisem ze dne byl žalovaný informován o zesplatnění úvěru ke dni [datum] a byl vyzván k úhradě dlužné částky (viz oznámení o prohlášení úvěru za splatný). Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný informován o postoupení pohledávky na žalobkyni (viz dopis s oznámením o postoupení pohledávky, smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum] vč. přílohy [číslo] potvrzení o úplatném postoupení pohledávky). Ke dni zesplatnění činila dlužná částka [částka]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne [datum] (viz předžalobní upomínka vč. podacího archu). 5. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 6. Soud proto předmětný závazkový právní vztah posuzoval podle předpisů platných ke dni jeho vzniku, tj. ke dni [datum]. 7. Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Na základě zjištěných skutečností soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na základě níž žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednanými úroky a poplatky. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil řádně a včas a právní předchůdkyně žalobkyně úvěr v souladu se smluvenými podmínkami zesplatnila ke dni [datum]. Protože žalovaný dluh doposud neuhradil, dostal se ode dne následujícího po zesplatnění do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinen platit i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.). Soud tak shledal žalobu zcela důvodnou. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají ze soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 1 a 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši [částka] O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 10. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.